Pravé lidství

Jen opravdové lidství je pravou Bohoslužbou

1.5 Pracující bratři naděje

Franchezzův odkaz ze záhrobí

 

1.5  Pracující bratři naděje

 

jak byli  nazýváni, byli opatřeni malinkým,  hvězdě podobným světlem, jehož paprsky  ozářily temnotu cel,  když do nich  vstoupili a přinesli světlo  naděje.  Já  jsem  zpočátku  tak  trpěl,  že jsem skoro stále netečně ležel ve  své cele. Když jsem čekal,  až třpytivá jiskra opět přijde dlouhou chodbou k mým  dveřím, přemýšlel jsem, jak dlouho trvá , podle pozemského  času, než se zase  objeví. Tento stav sklíčenosti však u mne dlouho netrval. Vedlo  se mi lépe než ubohým duchům, kteří mimo jiné vášně byli zatíženi i pitím.

Můj duch byl  jasný a má touha po  zdokonalení příliš silná, abych mohl  zůstat dlouho  nečinným. Jakmile  jsem se  mohl hýbat, vyprosil jsem si svolení konat něco  užitečného, i když nevýznamného. Měl jsem hodně  magnetické  síly,  a  proto  jsem  měl tedy pomoci nešťastnému mladému muži, který při každém pohybu naříkal a vzdychal. Ubohý člověk!

Bylo mu teprve  30 let,  když  opustil  pozemské tělo,  ale ve  svém krátkém  životě dokázal  vyplýtvat tolik  své síly,  že se tím zabil. Jeho duch nyní strašlivě trpěl  následkem zneužívání těla, takže jsem často nemohl snést pohled na toto utrpení. Můj úkol byl v tom, že jsem mu  mohl uklidňujícími  tahy přinést  ulehčení. Po  určité době přišel pokročilejší  duch a  přivedl jej   do stavu  bezvědomí, v  němž jeho utrpení časem zcela ustalo.

Během této  doby jsem sám mnoho  duševně i tělesně trpěl,  neboť v nízkých sférách  cítí duch i tělesné  bolesti. Jak pokračuje, dostává jeho  utrpení více  duchovní povahu.  Éterický obal  vyšších duchů je vůči tělesným bolestem necitelný.

S přibývající silou také mně moje žádosti působily často takovou trýzeň,  že jsem  byl v  pokušení učinit  to, co  činili mnozí  ubozí duchové  - vrátit  se k  zemi  a  hledat možnosti,  jak je  uspokojit hmotnými těly na zemi.

Moje utrpení  bylo veliké, neboť síla,  na niž jsem byl  tak pyšný a jíž jsem tak špatně užíval, přinesla mi víc utrpení, než těm, kteří byli  na  zemi  slabí.  Jako  se  svaly  atleta  začnou po přemnožení stahovat a působí  mu bolest, tak zneužívaná síla  mi začala nevyhnutelným zpětným  působením na mé  duchovní tělo způsobovat  intenzivní bolest.

Mnozí  z obyvatel  domu naděje  podlehli pokušení  a sestoupili na zem, odkud  se po krátké době navrátili vyčerpáni a klesli  pod svůj dřívější vývojový  stupeň. Každý byl  volný a mohl  podle libosti jít, nebo zůstat.

Všichni se mohli vrátit, jakmile  si to přáli. Brány domova naděje nebyly  nikomu uzavřeny,  ať byl  jakkoliv nevděčný  a nehoden. Často jsem  obdivoval  nekonečnou  trpělivost,  která  nám  byla při našich slabostech  a  hříších prokazována.  Mohli  jsme  jen politovat tyto nešťastníky, kteří  tak byli úplnými  otroky svých nízkých  vášní, až konečně  přesyceni  a  vyčerpáni  jako  onen  mladý muž, kterého jsem ošetřoval, se již nemohli ani pohnout.

Já bych byl pokušení také podlehl, kdyby ve mně nebudila lepší pohnutky myšlenka na mou čistou lásku a  naděje, které  mi dávala. Proto jsem tyto ubohé bloudící duše, jimž taková  opora nebyla dána, nemohl odsuzovat.

Často jsem chodil  na zem, ale jen tam, kde  dlela moje milá. Její láska mne  odváděla ode všech pokušení a přiváděla k ní,  do čistého ovzduší její  bytosti. I když jsem  se k ní nemohl  přiblížit, stával jsem opodál a  díval se, jak sedí, pracuje, čte  nebo spí. Byla si mé přítomnosti matně vědoma. Šeptala mé jméno, nebo se ke mně obrátila s oním sladce smutným úsměvem, jenž mi byl ve vzpomínce útěchou, kterou mi skýtal.

I když byla statečná a plna  naděje, tento zápas byl pro ni příliš těžký a její  vzezření bylo stále křehčí. Přestála  tehdy mnoho zkou­šek, nepříjemností v rodině, pochybností a obavy ze styku s duchovním světem.

Občas se ptala sama sebe, zda to, co prožívá, není klam nebo sen, z něhož  se probudí  a shledá,  že není  spojení mezi  mrtvými, že není cesty, po níž  by mne mohla dosáhnout. Pak i  mne opanovalo její tupé zoufalství. Neschopen jí dokázat svoji přítomnost, stále jsem vedle ní prosil, aby jí někdo pověděl, že tu jsem.

Jedné noci, když po dlouhém  pláči usnula a  mně bylo v  zármutku také  do pláče,  dotkl se  kdosi mého  ramene. Spatřil jsem strážného anděla mé  milované a on se  mne otázal, budu-li se  ovládat a klidně chovat,  když mi  dovolí mou  milou ve  spánku políbit.  Potěšen jsem horlivě slíbil.

Její  strážný  duch  mne  vzal  za  ruku  a  společně  jsme prošli průhledným ledovým valem, který byl pro mne neprostupný. Můj průvodce se nad ní sklonil a učinil  několik zvláštních pohybů rukou, pak vzal moji ruku  do své a  dovolil, abych se  jí lehce dotekl.  Vzal ji za ruku, která se podvědomě sevřela,  a záblesk živé radosti přelétl její tvář. Zářící duch se sám usmál a řekl:    "Polib ji nyní."

Sehnul jsem se nad ní a dal jsem jí první polibek v životě. Ona se probudila a  zářivý duch mne rychle  odtáhl. Rozhlédla se a  měkce se zeptala:

"Sním, nebo to  byl  opravdu můj milý?" "Ano," odpověděl jsem, a zdálo se, že slyšela, neboť se  usmála a vyslovila sama k sobě moje jméno.

Dlouhou  dobu potom  mi nebylo dovoleno se  mé milé dotknout, ale často jsem byl u ní a radost  ze setkání zněla dlouhé hodiny v našich srdcích. Neušlo mi, že můj polibek byl pro ni reálný a stal se kotvou naděje, že  jí budu moci  časem dát své  doteky pocítit a  přímo s ní hovořit.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Následující slovo nepřináší nové náboženství, ale chce být pochodní pro všechny vážné posluchače nebo čtenáře, aby tím našli pravou cestu, která je povede do vytoužených výšin.

Abdrushin

Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté

 Znovu se mi doneslo, že někteří lidé dokonce i telefonují takzvanému odborníkovi na náboženství Vojtíškovi a ptají se ho na mě. Dotyčný pak o mně tvrdí, že jsem blázen a že jsem si vytvořil sektu.  

Jednoduchá otázka na kterou si může každý sám odpovědět: Kdo zpustošil tento svět a přivedl jej do záhuby? Byli jsme to my, slušní lidé, kteří dodržujeme Desatero Božích přikázání a ze všech sil se snažíme vřadit do zákonů stvoření? Anebo to byli nebezpeční fanatici a devianti rozumáři a materialisté? Odpověď si mohu uspořit, protože pro ni svědčí celé dějiny.
 

Komentáře článků

  • Povolaný český národ
    Vladislav Brewczyński Vladislav Brewczyński 26.04.2020 14:03
    Velmi silně bije a rezonuje v článku Morava tato věta: Ale oni nezůstanou takoví, jací jsou, ale v ...

    Číst dále...

     
  • Sen – cesta do pekla
    Vladislav Brewczyński Vladislav Brewczyński 26.04.2020 13:33
    Obrázek, který máte v titulku vašeho pojednání, je opravdu výstižný a mohu potvrdit, že to vyobrazení ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Pavel Krajíček Pavel Krajíček 31.12.2019 09:57
    Tak další perlička. Rodiče Terezy vyměnili zámky ve dveřích v bytě s tím, že bych je já s Terezou ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Jaroslav Stano Jaroslav Stano 16.12.2019 10:18
    Tak zrovna dnes som čítal prednášku Vianoce. Znovu sú tam spomínané slová: "Buďte ako deti" s dodatkom ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Gabriela Erhardtová Gabriela Erhardtová 14.12.2019 17:00
    V týchto dňoch čítam "Vzpomínky na Pána"....dokonca aj náš Pán bol obvinený z vytvorenia sekty..... čo ...

    Číst dále...

Real time web analytics, Heat map tracking
X

Nemáte potřebná oprávnění

Pouze ověření uživatelé mohou kopírovat