Pravé lidství

Jen opravdové lidství je pravou Bohoslužbou

3. ŘÍŠE PEKLA - 3.1 První kroky

Franchezzův odkaz ze záhrobí

 

3. ŘÍŠE PEKLA

 

3.1  První kroky

 

Duch, který byl přidělen jako  průvodce pro naši výpravu, se kdysi zdržoval v této úrovni, a proto byl vhodný pro tuto funkci v této říši  hrůzy. Řekl  mi, že  se zakrátko musíme rozdělit  a každý  půjde vlastní cestou - v případě potřeby však můžeme přivolat jeden druhého ku pomoci.

Když jsme se blížili k velké, ohněm  a kouřem  naplněné nížině, upozornil  mne  můj  průvodce na  překvapující  hustotu kouře. Ze zkušenosti jsem znal hutnost všeho, co nás v zemi duchů obklopovalo a co bylo pro smrtelné oko neviditelné.

Ale tyto husté mraky kouře a  jazyky plamenů se neshodovaly s mými představami pekla. Tmavé, pusté kraje  jsem již viděl, plameny a oheň však nikdy a v hmatatelné formě  jsem je nepokládal za možné. Pekelný oheň byl pro mne jen obrazný výraz pro označení duševního stavu. Muka pekelná  pro  mne  existovala  pouze  v  představě,  nikoliv  však ve skutečnosti. Tyto myšlenky jsem sdělil svému průvodci a on odvětil:

"Oba výklady jsou v určitém smyslu správné. Tento  kouř a plameny jsou  způsobeny duchovními  výrony nešťastných  tvorů, kteří  bydlí v těchto plamenných hradbách. Tobě se  zdají hmotné, ale pro smrtelníky by  byly  neviditelné,  kdyby   tato  místa  mohli  nějakým  zázrakem navštívit.  Plameny  neobsahují  žádné  pozemské  látky,  hmotné jsou proto,  že  všechny  pozemské i duchovní věci  jsou obaleny hmotou určitého druhu. Množství stupňů hustoty je neomezené.

Duchovní stavby a těla by bez povrchu z  jemné hmoty nebyly vidi­telné, i tyto plameny, hrubé vyzařování zpustlých duchů, se zdají být tvým očím hustší a pevnější, než zdejším obyvatelům."

Duchovní jméno mého průvodce bylo Treufreund, (věrný přítel). Bylo mu  propůjčeno za  věrnost k  příteli, který  jeho věrnosti  zneužil a zradil ho. On  zrádci odpustil  a přispěchal  mu na  pomoc, když jej překvapila hanba a potupa.

Tento vznešený duch  nebyl na zemi mravného charakteru  a po smrti přešel do nízkých úrovní zemské úrovně.  Z říše pekla se brzy pozvedl a nyní  náležel k  Bratrstvu druhé  sféry, k  němuž jsem  byl nedávno přijat.

Blížili  jsme se  ke kráteru  obrovské sopky,  bylo to jako deset tisíc Vesuvů spojených  v jeden. Nebe  nad námi bylo  černé jako noc  a bez matného světla plamenů  bychom byli v úplné tmě.  Zpozoroval jsem, že celou oblast obklopovala ohnivá hradba  a kdo chtěl ven nebo dovnitř, musel jí projít.

"Hleď, Franchezzo," poučil mne Treufreund, "nyní projdeme touto ohnivou hradbou. Neznepokojuj se. Pokud  budeš odvážný a  použiješ síly své vůle, abys částečky ohně odpuzoval, nepřijdou s tebou do styku.

Jako kdysi vlny Rudého moře před  Židy se oheň rozdělí a propustí nás bez  úhony. Kdyby se o to pokusil někdo bojácný  se slabou vůlí, moc plamenů by jej zahnala. Tyto plameny jsou hnány ven vzteklými a mocnými  bytostmi, které  tu vládnou,  pomocí silného  proudu vůle. Věří, že se  tím uchrání před vnikáním vyšších duchů.  Pro nás a naše duchovní těla jsou tyto plameny a  zdi této země stejně propustné jako pevný  materiál pozemských  zdí. Zdejší  zdi jsou  dost hmotné, aby věznily duchy, obývající tuto zemi.

Čím vznešenější  duch, tím je méně  vázán hmotou. Tím je  ale také menší schopnost na ni působit.  Zároveň jsou naše vyšší duchovní síly jakoby zakryty, neboť se  musíme přizpůsobit zdejším poměrům, abychom sem mohli vstoupit a byli zdejším obyvatelům viditelní. Tím jsme také přístupni i jejich svodům a  oni se budou všemožně snažit ovlivnit to, co v sobě ještě neseme  z nízké povahy. Proto musíme mít neustále na mysli, aby nízké nezískalo převahu."

Přítel mne vzal za ruku a za  použití vší síly vůle jsme bez úrazu prošli ohnivou hradbou.

Přiznám se, že  se mne zmocnil pocit strachu, když jsme vnikli do ohně, ale soustředil jsem všechny síly vůle a hradbou jsme proletěli. Plameny utvořily ohnivý  oblouk a  jím jsme  proletěli jako tunelem. Podle mé nynější představy byla hradba asi půl míle široká.

Když  jsme se vynořili z moře  plamenů,  byla okolo nás noc. Kdybychom nestáli na  pevné půdě, byl by se nás  zmocnil pocit, že se nacházíme  v bezedné  propasti zoufalství.  Nad námi  bylo nebe  plné černého kouře. Těžká atmosféra jako tmavá mlha uzavírala rozhled všemi směry. Dozvěděl jsem se však,  že je to celá obrovská, strašlivá a rozsáhlá úroveň.

Na některých místech byla velká,  strmá pohoří z černých skalisek, jinde  rozlehlé smutné  pouště bez  života, další  místa byla  pokryta mocnými  močály  s  černým  bahnem.  Močály  byly obydleny škodlivými červy, bahenními zvířaty a velkými netopýry. Také tu byly husté černé lesy, jejichž  obrovské ošklivé stromy  byly vybaveny skoro  lidskými vlastnostmi, které uchopily a držely každého, kdo se k nim přiblížil. V této  strašlivé sféře  jsem  navštívil  mnoho hrůzných  krajin, ale nikdo nebude schopen je popsat v celé ošklivosti a ohavnosti.

Když jsme se zastavili a snažili se orientovat, zvyklo si pozvolna mé oko na temnotu. Zřetelně  jsem rozeznával předměty ve své blízkosti. Před námi  byla cesta,  která byla  hojně používaná, soudě podle mnohých stop. Černá plocha, na níž jsme stáli, byla pokryta prachem a popelem -  toť  symbol  pomíjejícnosti špatně prožitého pozemského života, jehož zničené naděje a  nesplněná přání byla roztroušena jako prach a popel.

Sledovali jsme tuto cestu a došli  k velké bráně z černého kamene, navrstveného na  sebe v mohutných  blocích. Před vchodem  visel velký závěs,  jehož  látku  jsem  zpočátku   pokládal  za  gáz.  Když  jsem přistoupil blíž, se zděšením jsem zjistil,  že je utkán z vlasů duchů a že na něm visí oči jako  šňůry perel. A co bylo nejpříšernější: oči měly život  a zdálo se,  že nás úpěnlivě  pozorují a sledují,  jakoby chtěly uhodnout naši přítomnost.

"Mají ty oči opravdu život?" zeptal jsem se.

"Myslíš-li duševní život, tak ne. Ale mají astrální život a podrží jej  tak dlouho,  dokud duše,  jimž byly  tyto oči  vyrvány, sídlí v duchovních tělech.  Toto je jedna  z pekelných bran.  Hlídač má mánii zdobit je očima svých obětí. Na tomto místě jsou jen takoví, kteří se v pozemském  životě  dopouštěli  krutosti  a  neznali  zákon slitování a spravedlnosti. Tím se vydali v nebezpečí, že se stanou obětí bytostí nikoliv snad krutějších, ale se silnější vůlí a větší inteligencí.

Toto je město krutosti. Zde  vládne ten,  kdo se  umí ukrutnostem  nejlépe oddávat. Nešťastní duchové, jimž tyto oči  patří, jsou se svými duchovními zárodky uvězněni ve svých zhanobených tělech  a putují časem touto bezútěšnou zemí. Nebo  pracují bez nejmenší  schopnosti vidění jako  otroci, bez pomoci, pro  své duchovní utiskovatele.  Při tom existuje magnetické spojení mezi majiteli a jejich očima, které je udržuje při životě do okamžiku, kdy duše  svůj nynější   obal odloží  a vystoupí  k vyššímu bytí."

Zatímco jsem tuto příšernou bránu pozoroval, byl závěs s živoucíma očima odtažen stranou a vyšly dvě zvláštní tmavé postavy, půl člověka a půl zvířete. Využili jsme příležitosti, abychom vstoupili hlídačem nepozorováni. Byla to obrovská odpuzující kreatura  s pokřivenými údy. Nejhorší  vlkodlak z bájí nedá člověku přibližnou  představu o jeho vzezření. Se strašlivým chechtotem  a nadávkami vyskočil za třesoucími se duchy, kteří  rychle prošli branou a prchali.  Ani hlídač, ani oba duchové nás nezpozorovali.

"Jsou tito tvorové bez duše? Žili kdysi na zemi?"

"Ano, jistě,  ale byli příslušníky  divokého kmene, který  je krutý a stojí jen málo nad zvířaty. Proto  jsou zde. Pravděpodobně bude pro ně možnost  pokroku ve  vtělení do  poněkud vyšší  formy života.  Zdejší zkušenosti, které budou  mít asi krátké trvání, jim  dají vytušit, že kdesi panuje  odvetná spravedlnost. Budou  proto schopni vytvořit  si z mlhavých vzpomínek na mocné bytosti,  které vládnou na tomto místě, pojem jednoho Boha."

"Ty tedy věříš na učení o znovuvtělení?"

"U všech druhů je znovuvtělení nutností pro jejich pokrok. Všechny duše, které se vtělí do  planetárního života, mají duchovní vůdce, které v jejich moudrosti pokládají za nejlepší. Tito strážní duchové mají různé výchovné metody, neboť není předepsána pro všechny jednotná cesta.

Každá duchovní škola, která má na zemi shodnou obdobu ve zkaleném, často nepochopeném učení, má k dispozici dokonalý systém v nebeských sférách, kde se též nacházejí nejvyšší učitelé. Od nich se dostane jejich učení  prostřednictvím duchů nižších úrovní  k zemi. Cíl všech škol je tentýž,  jen každý systém má jinou cestu.  Ať je duši cokoliv určeno, strážní duchové nad ní bdí od dětství a mládí, kdy dospěje k individuálnímu vědomí, až po složitém vývoji dosáhne téhož duchovního a morálního stupně jako jejich duchovní vůdce a může se pak stát ochranným duchem novorozené duše.

Též  bylo  řečeno, že duchovní zárodek  je zpočátku jen semeno, podobné v  síle a velikosti  obyčejnému semeni. Ve  skutečnosti je to jiskra božské esence, která v sobě  skrývá vše, čím v budoucnu má být dokonalá lidská duše.

Ve své bytosti je nesmrtelná. Jako  semeno může vyrůst jen v půdě, tak i duchovní jiskra musí přijít do styku s hmotou, nejprve nízkou a pak s vyšší formou. Každé zvíře má jako svoji podstatu duševní semeno. Lidský duch je jiný než zvířecí duše  a je tedy nejvyšší ze všech vy­víjejících  se bytostí.  Každý druh  se musí  vyvíjet zkušenostmi  ve sférách, jak za sebou následují k nejvyššímu možnému stupni.

Některé školy věří, že duše  kráčí rychleji kupředu, když se stále znovu vrací do hmotného života, aby  se stále v nové formě znovuzrodila  a znovuprožívala  a sílila  zkušenostmi, nebo  aby měla příležitost odpykat si hříchy z dřívější inkarnace.

Přívrženci této  školy jsou skutečně přiváděni zpět do pozemského života a musí řešit úkoly v opakovaných formách bytí.

Některé jiné školy  tvrdí, že v duchovních sférách  jsou také užitečné a prospěšné prostředky k výchově i duší. Mnoho duší je k oboha­cení zkušenostmi posíláno do nízkých sfér. Tam, ve vzpomínce, prožívají minulé pozemské bytí a ze spáchaných chyb se pak musí kát.

Všechny duše  musí být jednotlivě  vychovány podle vhodné  metody, neboť se od sebe liší v charakteru a individualitě. Jinak by povstala monotónní jednotvárnost a znemožnila by půvabnou odlišnost složitých forem  a vztahů.  Proto jsem  byl vždy  varován, abychom  pro skupiny duchů, s nimiž přijdeme do  styku, nepoužívali stejné všeobecné formy pravidel.

Při své  nynější návštěvě uvidíme jen  mizivý zlomek této obrovské úrovně zlých duchů. Přesto urazíme mnohem větší prostor, než kdybychom cestovali kolem naší planety. V  duchovním světě se druží, podle ves­mírného zákona  přitažlivosti stejnorodého, stejné  ke stejnému. Duše různých druhů se  cítí od sebe odpuzovány, nikdy  se nestýkají a nep­řekročí  okruh, který  je vyhrazen  jejich druhu.  My na  své pouti navštěvujeme  jen  ty,  s  nimiž  máme,  na  základě  národnosti nebo temperamentu třeba jen slabý styčný bod."

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Následující slovo nepřináší nové náboženství, ale chce být pochodní pro všechny vážné posluchače nebo čtenáře, aby tím našli pravou cestu, která je povede do vytoužených výšin.

Abdrushin

Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté

 Znovu se mi doneslo, že někteří lidé dokonce i telefonují takzvanému odborníkovi na náboženství Vojtíškovi a ptají se ho na mě. Dotyčný pak o mně tvrdí, že jsem blázen a že jsem si vytvořil sektu.  

Jednoduchá otázka na kterou si může každý sám odpovědět: Kdo zpustošil tento svět a přivedl jej do záhuby? Byli jsme to my, slušní lidé, kteří dodržujeme Desatero Božích přikázání a ze všech sil se snažíme vřadit do zákonů stvoření? Anebo to byli nebezpeční fanatici a devianti rozumáři a materialisté? Odpověď si mohu uspořit, protože pro ni svědčí celé dějiny.
 

Komentáře článků

  • Povolaný český národ
    Vladislav Brewczyński Vladislav Brewczyński 26.04.2020 14:03
    Velmi silně bije a rezonuje v článku Morava tato věta: Ale oni nezůstanou takoví, jací jsou, ale v ...

    Číst dále...

     
  • Sen – cesta do pekla
    Vladislav Brewczyński Vladislav Brewczyński 26.04.2020 13:33
    Obrázek, který máte v titulku vašeho pojednání, je opravdu výstižný a mohu potvrdit, že to vyobrazení ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Pavel Krajíček Pavel Krajíček 31.12.2019 09:57
    Tak další perlička. Rodiče Terezy vyměnili zámky ve dveřích v bytě s tím, že bych je já s Terezou ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Jaroslav Stano Jaroslav Stano 16.12.2019 10:18
    Tak zrovna dnes som čítal prednášku Vianoce. Znovu sú tam spomínané slová: "Buďte ako deti" s dodatkom ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Gabriela Erhardtová Gabriela Erhardtová 14.12.2019 17:00
    V týchto dňoch čítam "Vzpomínky na Pána"....dokonca aj náš Pán bol obvinený z vytvorenia sekty..... čo ...

    Číst dále...

Real time web analytics, Heat map tracking
X

Nemáte potřebná oprávnění

Pouze ověření uživatelé mohou kopírovat