Pravé lidství

Jen opravdové lidství je pravou Bohoslužbou

Živé Slovo

Živé Slovo

 

Od Susanne Schwartzkopff
 
 
 
Na začátku bylo Slovo!
 
Tak začíná evangelista Jan svou zprávu o pozemském životě Ježíše, Syna Božího. Začíná s nejplnějším, nejsilnějším akordem vysokého světlého dění, že duch člověka zbystří a probouzí se v něm posvátné vzpomínání.
 
Na začátku všech věcí stojí SLOVO! Víš, lidská duše, které Slovo je to, jež odzvonilo začátek všeho vznikání? Z něhož vznikly světy a Ty sám, bez něhož bys nebyl? Víš vůbec, co Slovo jest?
 
Není to žádný prázdný zvuk, žádná hračka v lenivé ruce pozemského člověka promarňujícího svůj život. Bůh mu daroval Slovo jako posvátný dar Své Lásky, a jako semínko, naplněné záhadnými silami, leží v něm (u něj), než ho ze (od) sebe uvolní, než smí putovat ven do dálky a najít si cíl, půdu, ve které může ochotně zapustit kořeny.
 
Často po celá léta odpočívá takové semínko v duši toho, kterému přiletělo. Jeho čas ještě nenastal. A přesto semínko neuschne, pouze odpočívá. Nepozorovaně a tiše roztáhne jemné kořínky, aby nemuselo zemřít. A když přijde okamžik, kdy ho zasáhne jasný paprsek probouzivšího žití, potom se vztyčí v duši člověka a volá k ní: „Jsem tady! Poznáváš mě ještě?“
 
Z takového semínka Slova může přes noc vyrůst veliký silný strom, který poskytuje žíznivému člověku osvěžující stín, který ho naplňuje novou silou.
 
Ale většinou jsou lidská slova zcela jiného druhu.
 
Slovo – jak rychle je vysloveno! Tu už letí šíp a trefí člověka do středu srdce, že zbledne! Tehdy odhalí ostré slovo tvé slabé místo před druhým, že si myslíš, že by ses musel propadnout hanbou, bolestí kvůli necitelnosti tvého bližního! Jak mnohé nevyléčitelné, krvácející rány již slova zarazila, a z těchto poranění často prosakuje beznadějně pryč nejlepší míza života člověka.
 
Jak zřídka se však pokládá slovo jako tišící balzám na zraněnou duši, jak zřídka přetéká síla a povzbuzení skrze slovo od jednoho ducha na druhého, jak zřídka lidská slova budují! Mnohem častěji boří. Rozhlédněte se: dnešní svět má mnohem více slov nenávisti než lásky, mnohem více slov nevrlosti, reptavosti, odmítnutí než milého souhlasu a pomáhajícího pochopení!
 
Znáte staré pohádky, ve kterých dobrým lidem padají z úst perly a drahokamy při každém slově, které vysloví? Pravda zde spočívá jako tak často v dětské pohádce, stejně tak ve víře, že zlým lidem vyskakují z úst ropuchy a hadi, takže jejich bližní je míjí plni odporu.
 
Co jiného jsou lži, co jiného jsou pomluvy než ropuchy a hadi? Myslíte si, to je jen obraz – ne, ne, to je nejstrašlivější skutečnost! Vše ve stvoření se nějak formuje do tvaru, ne pouze nám hrubohmotně viditelné věci. Také naše slova, naše myšlenky, naše city jsou živé! Stávají se formou, neboť skrze vše proudí hřejivý proud Boží tvůrčí síly, bez které by nemohlo nic existovat. A tvůrčí síla nemůže nic jiného, než utvářet (formovat)! Tedy – i když to nevidíme: slova jsou živá!
 
Kdybyste je mohli vidět, vy chudí slepí lidé, kteří tak nedbale zacházíte se vzácným darem svého Stvořitele, že slova nabízíte jako levné zboží na trhu, že denně slovo zneužíváte, zkomolujete a znesvěcujete, kdybyste mohli vidět, jen jeden jediný okamžik vidět, co vzejde po setbě z vašich slov, věru, dech by se vám zastavil a ustal tep!
 
Chaotický zmatek pomatených, ohavných forem spatřili byste okolo vás, děsivé, odpudivé útvary, kterým je vtisknut punc jejich druhu se strašlivou zřetelností.
 
Dobře se děje ještě lidem, kteří jsou nadnášeni jemnými věnci růží (růženci), okolo kterých to stále vane jako křídla pokoje. Tito magneticky přitahují jiné lidi, kteří hledají pokoj a nemohou ho v sobě najít. Jsou stále tekoucí pramen osvěžení pro své okolí a dík a požehnání je doprovází také na onen svět. Jejich slova se stala stavebními kameny, které jim staví světlou cestu, po které dojdou, přišla-li jejich hodina, do vyššího světa. Povědomí o takových lidech, jejich tichý obraz v duši mnohého hledajícího je neviditelná, avšak účinná ochrana před mnohou temnotou. 
 
Na začátku bylo Slovo!
 
Jaká to úchvatná, plodící síla se musí nacházet ve Slově, že o něm může být řečeno: to je počátek všech věcí! Slovo, které toto dokázalo, může pocházet pouze z nejvyšší Síly, z dokonalosti. A tak to také je:
 
To Slovo bylo u Boha!
 
Bylo to Boží Slovo, které dalo životu jeho začátek, vysoké tvořivé Slovo. Jak to přece stojí na začátku naší Bible? Bůh řekl: “Budiž Světlo!“
 
Toto je tvořivé Slovo, skrze které povstalo stvoření, skrze které se mohl rozvinout život. Bůh ze Sebe uvolnil toto světlé Slovo, ze Svého srdce – a z živoucího Slova “Budiž Světlo!” začaly vznikat a kroužit světy za světy. Ze Slova “Budiž Světlo!” vyletěly proudy síly ven do dáli, které se zformovaly do tvarů nejvyšší krásy a čistoty. Tak vznikli archandělé, andělé a prastvoření. Tak vznikly světlé zahrady blaženosti. Svaté dění ze Slova! Svaté tvůrčí Boží Slovo! - - -
 
A také ty, lidský duchu, můžeš stvořit okolo (pro) sebe světlé zahrady! Také v tobě spočívá, skrze tebe proudí paprsek mocné tvořivé síly! Také v tobě žije Slovo, živoucí Slovo! To musí a chce naléhat a nutit k formě, k tvaru. Vezmi ho vědomě do svých formujících rukou. Viz v duchu před sebou, co tě očekává, jakmile jsi odložil hutný závoj hrubé hmotnosti s tvým pozemským rouchem. Měly by to být jasné, šťastné zahrady s květinami, jejichž pohled tě nechává zajásat radostí?  Nebo tě musí pojmout bažiny s blikajícími bludičkami? Zažehl jsi svými lidskými slovy falešné plamínky, plamínky, které musí přivést tvé spolubližní do zmatku (choromyslnosti)? Pak si nemysli, že tě může očekávat něco jiného než močály a propasti, v nichž se potápíš a padáš, dokud nerozpoznáš svou vinu a neodpykáš ji! Dokonce už zde na zemi se stává setba lidských slov zjevnou. Světlá nebo temná proudění nesou tě či strhávají neustále, šťastné nebo pochmurné okolí si tvoří každý skrze své myšlenky a slova. Neboť slova jsou jako řetěz, jeden přivolá další stejného druhu jako přitažlivým kouzlem. Tak jsou nebe i peklo vloženy do vlastních rukou člověka. Kdyby to jen chtěl konečně uznat! 
 
Pozemská slova, lidská slova zaznívají na zemi. Mezi nimi jsou vznešená a sprostá, vážná a lehkomyslná, významná a bezvýznamná, slova plná života, plná vroucího citu a slova tak prázdná jako dutý ořech! A každé slovo má tón, zabarvení! Slyšíte pomatený chaos? Kdy se spojí lidská slova do jediné vysoké melodie, chvalozpěvu, který vystupuje k Bohu Pánu, Stvořiteli Slova?
 
Nade vším stojí nezlomné (neúprosné, železné) Slovo z výše. Na začátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, Slovo „Budiž Světlo!“
 
Toto veliké, svaté Slovo si měla každá lidská duše přinést s sebou na zemi jako svůj nejvzácnější poklad. Mělo být tak hluboko zakořeněné v jejím nitru, že žádná bouře, žádný útok temnoty by ho nemohl vytrhnout. Mělo hořet jako neuhasitelný plamen na oltáři každého lidského srdce, že by se země musela z jeho zářivosti stát také konečně jasnou a světlou. Poněvadž také lidská slova mohou rozrazit brány ke Světlu, že stojíme oslepeni před vším tím leskem. Avšak lidská slova mohou světlé brány také zabouchnout a cestu tam zahradit a zasypat, že by jeden stěží zvládl překonat tyto překážky. A dosud člověk udělal vše (pro to), aby svými slovy na cestu ke Světlu nahromadil kameny.
 
Musí se navrátit ke Slovu z Boha, ze kterého zní: “Ono bylo u Boha – a Bůh byl to Slovo!
 
Protože je Slovo z Boha, jelikož je část z Něj, tak se musí také vracet zpátky k Němu. Neboť jest zákon, že se vše musí jednou vrátit ke svému východisku, když to dokončilo svůj běh, až kruh vývoje znovu vyústí do svého počátku. Tak je život kruh od narození až do smrti, která je narození do nového života.
 
A Slovo by nemělo dokončit svůj okruh? Vzešlo z Boha – to bylo jeho narození – chce zpět k Bohu, aby se stalo znovuzrozeným! Tudíž, ó člověče, dej Stvořiteli, od kterého jej přijímáš, vysoký dar tvého slova zpět! On na to má právo! Všechna tvá slova mají vést tebe a tvé okolí k Bohu, proto jsi je obdržel!
 
Když to správně promyslíš, když prožiješ v sobě tento požadavek v jeho celé velikosti a dosahu, potom Ti bude nemyslitelné, ještě déle prolaškovávat slovo jako hračku (laškovat se slovem jako s hračkou)! Pán ho bude jednou požadovat z tvé ruky, jako všechny Jeho dary, které jsou ti jen propůjčeny. Nevzkvétá-li potom čistě a krásně ve zbožnosti a milujícím sloužení, není-li plné silného života, tak s ním budeš muset zajít jako kapka ve vichřici.
 
Pro zemi nastal nový čas. Není více stařena, neboť na ní žije něco nového, přemocného (pramocného): Slovo z Boha! Toto SLOVO je zákon, je to Jeho Syn, Jeho část z Něj, neoddělitelná od Otce. Toto SLOVO, tělem učiněné, aby mohlo sestoupit až na zemi, vzešlo (odešlo) od Boha a navrátí se k Němu v nejsvětějším ze všech koloběhů, až bude naplněno jeho poslání. Toto SLOVO je svatost sama, neboť v něm žije a působí sám Všemohoucí, v něm působí a tvoří Vůle Nejvyššího.
 
Boží Slovo žije na zemi: Nemusí nám proto každé nejmenší slovo, které formujeme naším lidským cítěním, být také svaté? Živé SLOVO je mezi námi! Proto smí být naše slova pouze dary, které mu radostně pokládáme k nohám s prosbou: „Přijmi je! Tvé bytí zde na zemi šlechtí také naše slova! Daruje jim život, který by byla bez Tebe nikdy nezískala! Paprsky Tvého bytí přechází na naše slova a posvěcují je!“
 
Jaké bylo přece tvořivé Slovo, které je počátek všech věcí, které Pán uvolnil ve Své svaté Lásce k tvůrčí činnosti, ať staniž se? Jmenovalo se  
 
Budiž Světlo!
 
Víš nyní, lidský duchu, jaké je Jméno tělem učiněného Božího Slova, Syna Všemohoucího? Jeho Jméno je: „Budiž Světlo!“
 
Toto Jméno není nikdy vyčerpatelné naším cítěním a chápáním. Toto Jméno nikdy neskončí tvořivě působit! Stále znovu se budou tvořit nové světy, nové formy z Boží síly tohoto Jména.
 
Již zde na zemi to prožíváme, že poskytuje slova, která nemohou být vyčerpána žádným pokolením, žádnou érou. Každá doba, každý národ je prožívá nanovo. Nechte jen povstat před vaším duchem slova: láska, pokoj, zbožnost, pokora, domov, touha, a v každém z vás se rozvinou jiné obrazy, jiné vjemy. Mladý je prožívá jinak než starý, muž jinak než žena. Nikdy neuvadnou, tato slova. Nikdy nejsou lidé unaveni, aby je opěvovali, vymalovali, zvolali.
 
Jaké to zde (proto) musí být teprve s Božím Jménem? Jak nevyčerpatelné je samotné jedno slovo:„Světlo!
 
V temnotách musí vyvolat zoufalství a divokou obranu, ve světlých snaženích blaženou radost, touhu a jistotu nacházení se v bezpečí, důvěru a sílu. A každý den se ukazují jeho poklady na jiný způsob. Vskutku, nevyčerpatelná je životnost SLOVA, tvořivá síla Pána!
 
Žije nyní na zemi. Dlouho Slovo Světla čekalo, zda by ho lidstvo poznalo.
 
Poté přišel den, ve který rozevřelo svůj zářící plášť tak, že objal zemi. Byla zcela zahalená do jeho záře, jeho síly.
 
A živé SLOVO zvěstovalo samo sebe! Řeklo, že ono jest, od věčnosti do věčnosti, jedno s Otcem. Živoucí SLOVO muselo ohlásit samo sebe, dříve než ho mohli zvěstovat lidé. Muselo postavit svou plnou sílu na půdu země, tím se nyní stává vše novým.
 
Země SLOVO poznala. Bytostní vidí jeho Světlo. Lidé byli přítomni jeho odhalení. Ono se událo a působí dále ve velikých vlnách záření. Vlny šumí nad zemí a zasahují každou lidskou duši. A nachází je v nejhlubším spánku – zvěstování klepe na dveře každého člověka a zeptalo se jej: „Jsi připravený? Přijímáš mne?“
 
Mnozí nyní procitnou a rozevřou se a poznají (přijmou) SLOVO. Avšak daleko větší bude počet těch, kteří chtějí dále spát. Tyto zvěstování míjí a tím i život. Neboť Slovo je Život, není nic jiného.
 
Svaté SLOVO, Živote z Boha, pomoz nám Tvou silou, abychom Tě mohli vidět a poznat (přijmout), abychom načerpali nové bytí z Tebe! Daruj našim lidským slovům paprsek Tvé Božské síly, aby se stala znovu ryzími a pravdivými, aby pomohla vystavět na zemi Tvé království!
 
AMEN.

Nemáte oprávnění publikovat komentáře. Pro komentování článků musíte být přihlášení.

Poselství Grálu

Následující slovo nepřináší nové náboženství, ale chce být pochodní pro všechny vážné posluchače nebo čtenáře, aby tím našli pravou cestu, která je povede do vytoužených výšin.

Abdrushin

www.poselstvi-gralu.cz

 

Máte otázky?

Ptejte se na:

www.pavelkrajicek.cz

V blízké době zmohutní toto vyzařování tak, že ve velmi mnoha případech přijde zpětné působení ihned, bezprostředně! To jest ta moc, která brzy poleká pozemské lidi, a které se pak v budoucnosti budou muset obávat! Ale jenom ti se mají doopravdy co obávat, kdo činili bezpráví.  

Abdrushin

Komentáře článků

  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Pavel Krajíček Pavel Krajíček 22.12.2020 06:51
    Když už mluvím o těch odbornících na sekty, tak ještě jeden postřeh. Nedávno jsem četl v nějakém ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Pavel Krajíček Pavel Krajíček 18.12.2020 12:57
    Včera jsem shlédl téměř dvouhodinové video, které I. Chaun natočil 15.12.2020 s rádoby odborníkem na ...

    Číst dále...

     
  • Stoupenci Hnutí Grálu budou vyvržení jako vlažní
    Pavel Krajíček Pavel Krajíček 06.10.2020 18:10
    Často jsem přemýšlel, proč jsou někteří lidé farizeji, především ti mně blízcí, kteří taktéž studují ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Pavel Krajíček Pavel Krajíček 31.12.2019 09:57
    Tak další perlička. Rodiče Terezy vyměnili zámky ve dveřích v bytě s tím, že bych je já s Terezou ...

    Číst dále...

     
  • Nebezpeční fanatici rozumáři a materialisté
    Jaroslav Stano Jaroslav Stano 16.12.2019 10:18
    Tak zrovna dnes som čítal prednášku Vianoce. Znovu sú tam spomínané slová: "Buďte ako deti" s dodatkom ...

    Číst dále...

Real time web analytics, Heat map tracking
X

Nemáte potřebná oprávnění

Pouze ověření uživatelé mohou kopírovat