Dobrý den,
nevím si rady ohledně některých částí Poselství, kde je psáno o muži a ženě.
V přednášce Pohlaví (78) z Poselství Grálu je popsáno, že převažující druh činnosti určuje mužskou nebo ženskou formu, a konkrétně v tomto odstavci
Tak dochází k tomu, že lidský duch velmi často proputuje své pozemské životy střídavě v mužských a ženských tělech, podle svého měnícího se vnitřního stanoviska. A to je nutné, aby se všechny schopnosti duchovního zárodku dostaly postupně k vývoji.
je inkarnace střídavě v mužských a ženských tělech popsána jako nutná a tedy chtěná pro vývoj člověka.
Ale v Poselství doznívá v přednášce Žena a muž (44) je takové střídání popsáno jako pokřivené a tedy nechtěné, konkrétně např. v těchto odstavcích:
Směrodatné a podstatné pro celé jeho bytí je při tom také první rozhodnutí duchovního zárodku, které se ovšem neudálo vědomě, nýbrž spočívá jen ve vnitřní probouzející se touze! Vede-li toto nutkání k jemnější činnosti, tak je tím bytí duchovního zárodku rozhodnuto k ženství; neboť tím zachová si nebo podrží část vyššího bytostného, ze kterého se uvolňuje nebo odštěpuje.
... v každém ohledu pravé žena nikdy nepřijde do stavu, aby se musela hrubohmotně inkarnovat jako muž.
Jak je to tedy správně? Z vysvětlení o vyšším bytostném, které si žena ponechává, ale muž ne, bych si myslel, že správné je, když muž již navždy zůstane ve svém vývoji mužem, a žena navždy ženou. Ale mate mě právě zmínka o nutnosti proputování střídavě v ženských a mužských tělech, aby se vyvinuly všechny schopnosti ducha.
