Pravé lidství

Jen opravdové lidství je pravou Bohoslužbou

Návštěvy

Dnes:32
Včera:139

Právě přítomno

1
online

Přihlášení

75 registrovaných
0 dnes
0 včera
0 tento týden
1 tento měsíc

Událost za událostí se budou řadit k těžkému řetězu strašlivých zklamání, která jsou však pro lidi léčivá, protože by se jinak nikdy neprobudili z bláznovství vlastního sebepřeceňování. Musí se konečně sklonit před tím, jehož milostí smí vůbec být – před Bohem!

V blízké době zmohutní toto vyzařování tak, že ve velmi mnoha případech přijde zpětné působení ihned, bezprostředně!

To jest ta moc, která brzy poleká pozemské lidi, a které se pak v budoucnosti budou muset obávat! Ale jenom ti se mají doopravdy co obávat, kdo činili bezpráví.

Abdrushin 

Permakultura a zelenina z ekozahrady

Více
07. bře 2019 11:21 - 08. bře 2019 00:36 #386 napsal Pavel Krajíček
Dnes jsem si uvědomil, že vlastně ani nevím jak se pěstují brambory... (že by to mělo souvislost se vstupem Uranu do Býka? ). Říkám si, že by bylo vhodné mít alespoň základní znalosti pěstování pro případ nutnosti. Jako děti jsme na chatě pěstovali mnohé - fazole, hrách, cibuli, česnek atd., ale určitě si nevzpomínám na detaily (tedy ne my, ale rodiče, my jsme jen pomáhali).

Dnes dopoledne jsem procházel knihy na netu a narazil jsem i na tuto: Zelenina z ekozahrady www.booktook.cz/p/zelenin...
je trochu dražší, ale snad by mohla být vhodná. Má někdo zkušenost s nějakou dobrou knihou? Nepotřebuji nutně nějaké okrasné rostliny apod., ale prostě abychom v nouzi se uživili, tedy rady jak pěstovat základní potraviny, zeleninu apod.

Pak ještě vidím tady nějakou: Děláme si všechno sami - Průvodce na cestě k soběstačnosti www.booktook.cz/p/delame-...
ta je ale asi od zahraničního autora, přece by bylo asi lepší od našeho, který zná naše podmínky.

Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
07. bře 2019 12:11 - 07. bře 2019 12:11 #387 napsal Gabriela Erhardtová
Ak môžem vyjadriť svoj názor vzhľadom na dlhodobejšie skúsenosti s ekozahradníčením, tak ste natrafili na jednu z najlepších
kníh na našom trhu vôbec ....myslím tú knižku J. Svobodu : Zelenina z ekozahrady.
Okrem nej sa mi veľmi páčia tituly :
Marie-Luise Kreuterová: Biozahrádka
Wolf-Dieter Storl:Naše biozahrádka
Wolf-Dieter Storl:Zahradníkov rok
Helena Vlašínová: Zdravá zahrada

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
08. bře 2019 12:34 #392 napsal Josef Herman
I já jsem kdysi měl velkou zahradu a zajímal se o vše jak co nejlépe hospodařit na svěřeném mi pozemku.
Pomáhal mi lunární kalendář a knihy
Gisela Sartoriusová - Rostliny si pomáhají
Susanne Brunsová - Co dědeček ještě věděl

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
08. bře 2019 14:22 #393 napsal Gabriela Erhardtová
V posledných rokoch aj ja študujem lunárne rytmy a snažím sa získané poznatky overovať
pri prácach v záhrade. Veľakrát sa mi osvedčilo počkať na vhodnejší termín napr. výsadby, či
ošetrovania rastlín, tiež kosenia trávnika, zberu lieč.rastlín...ale aj iných vecí v domácnosti
napr. umývanie okien, veľké upratovanie ....
Možno to u niekoho vyvolá úsmev na tvári, no odkedy sme začali v správnom čase
variť lekvár zo záhradného ovocia, nikdy sa nám nepokazil / predtým sa stávalo, že sa objavili nejaké
plesne /.
Mojimi pomocníkmi sú hlavne dve knižky :
Johanna Paunggerová a Thomas Poppe: Záhradníčime s Lunou
Johanna Paunggerová a Thomas Poppe: Život podľa Luny

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
08. bře 2019 16:31 - 08. bře 2019 16:49 #395 napsal Pavel Krajíček
No s něčím se vám svěřím... tím jak bydlím sám už dlouho, tak já vlastně celou dobu vůbec nekupuji zeleninu a ovoce. Prostě běhání po obchodech (potraviny) a vaření není zrovna můj koníček, takže to dost šidím. Za celých 24 let jsem jen parkráte koupil jablka, banány, papriku, více si ani nevzpomínám. Jo občas také ředkvičku, když uvidím nějakou hezkou. To vše co jsem za těch 24 let koupil, by jiný nakoupil za měsíc nebo dva.

Ale co mám stále doma po celou dobu je cibule a česnek! A jsem zdravý jako řepa. Tak si nyní říkám, jestli ten česnek s cibuli nedokáže vše vynahradit? Každopádně na ně nedám dopustit a bude to to první co si zasadím, až budu mít možnost. Obzvláště česnek, protože domácí se nedá srovnávat s tím co je v obchodech.

Možná je to dobrá zkušenost pro dobu krize... že stačí jen cibule a česnek pro začátek.

Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
09. bře 2019 19:14 - 09. bře 2019 19:16 #397 napsal Pavel Krajíček
Zrovna jsem narazil na článek na Facebooku:

Takové množství chemie nás brzo zabije

Výzkum Masarykovy univerzity v Brně přinesl alarmující výsledky ohledně množství pesticidů v půdě.

Dle centra pro výzkum toxických látek v prostředí, které zkoumalo ornou půdu na 75 místech v ČR. Zaznamenali vysoké koncentrace pesticidů, 80% půd obsahuje minimálně jeden pesticid v nadlimitní koncentraci, v 36% půd se pak našlo 3 a více pesticidů v nadlimitní koncentraci. Alarmující pak je, že se v půdě vyskytují i více jak 10 let zakázané pesticidy (simazin a atrazin), který se do půdy s největší pravděpodobností, i přesto, že jsou zakázané dostávají s herbicidem Terbuthylazinu, který se používá na kukuřici.

O negativních účincích pesticidů na lidské zdraví a kvalitu půdy není pochyb. Limity pro pesticidy v půdě z roku 1994 byly zrušeny, a tak jich teď může být v půdě neomezené množství. Za jeden rok je v ČR nastříkáno skoro 5tisíc tun pesticidů. Současné systémy zemědělské produkce potravin, krmiv a biomasy jsou nerozlučně svázané s používáním herbicidů, fungicidů a insekticidů. S Roundupem, který obsahuje jedovatý glyfosát si zemědělci snižují náklady na sklizeň řepky a obilí, tím, že pole předtím postříkají Roundupem, aby porost vyrovnaně dozrál a uschl. Kontaminace podzemních vod, kam se pesticidy dostávají právě ze zemědělské půdy, byla zjištěna v nadlimitní koncentraci. Příčinou je, že půda přestává být živá a živočišná výroba ustupuje do pozadí, proto se do půdy nevrací přirozená hnojiva, vše se řeší chemicky. V současné době je v zemědělství kladen důraz na co nejvyšší výnosy, takže mnoho zemědělců raději přidá pesticid, než sníží postřik za cenu nižších výnosů, avšak zdravějšího prostředí.

Životní prostředí i my sami jsme vystaveni mnoha chemickým látkám najednou a dohromady mohou vytvářet pro naše zdraví "koktejl" s mnohem negativnějším účinkem. Nevíme, jak tyto látky spolupůsobí. Pesticidy se ukládají ve všech částech plodin - na povrchu, ve slupce i uvnitř. Důkladným omytí ovoce a zeleniny pesticidy tedy neodstraníte. Zvykli jsme si na to, že jídlo je levné, plýtváme jím způsobem, který by si naši předkové vůbec neuměli představit. Slýcháváme, že musíme vyprodukovat tolik potravin, kolik rostoucí lidská populace potřebuje. Jídla se však produkuje dostatek, jen se s ním špatně hospodaří, někde lidé hladoví a jinde se přejídají a trpí obezitou, třetina všeho jídla se pak vyhodí. V obchodech máme na výběr plno zbytečných a nezdravých potravin a pak se divíme, že v Indonésii hoří pralesy kvůli produkci obrovského množství levného konvenčního palmového oleje. Pralesy v Amazonii jsme tiše pokáceli, protože tam pěstujeme geneticky modifikovanou sóju, kterou krmíme miliardy hospodářských zvířat, abychom měli k dispozici levné maso. Zavedli jsme v zemědělství postupy, které se neobejdou bez chemických prostředků a bez devastace půdy, na které jsme přitom životně závislí. Opravdu je tohle rozumná cesta?


zdroj: www.parlamentnilisty.cz/p...

Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
10. bře 2019 18:07 #400 napsal Eva Linselova
Dobrý deň. Ja kupujem každý mesiac v stánku časopis Dom a záhrada, kde sú popisy a vysvetlivky čo a ako v tom mesiaci treba robiť a sadiť. Potom vždy koncom roka kúpim lunárny kalendár taký, kde je priložená aj knižočka o tom, ako čo treba a kedy podľa lunárneho kalendára sadiť. Čo sa týka pestovania brambor, tak nie je to žiadna veda. Na preoranom poli treba vykopať alebo vyorať pozdlž pola alebo záhradky jamu, poukladať brambory a zasypať. Obyčajne to robíme v apríli podľa počasia. Keď už vyrástli lístky tak do 15 cm výšky tak sa brambory nakopcujú, z cestičky medzi bramborami sa nahrnie zemina k listom Občas treba aj vyburinovať. Horšie je, ak už kvitnú, objavia sa tam také pekné pásikavé chrobáčiky, mandelinky, ktoré treba ručne pozbierať do vedra, ak chcete mať ekobrambory. Mnohí ľudia to obyčajne striekajú aj 4 krát v lete hnusnými toxickými látkami keď je slnečné počasie, ja to nerobím. No a potom v jeseni okolo septembra sa brambory vykopú. Ja to robím tak, možno niekto má lepšie iné skúsenosti. Žiadnu inú literatúru nekupujem.

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
14. bře 2019 12:37 #406 napsal Marek Antal
Dobrý deň, pripájam do diskusie link na veľmi zaujímavý ruský dokument o vode, nielen z pohľadu záhradky a potravín. Je v ňom veľa postrehov a výpovedí vedcov a duchovných predstaviteťov, ktoré len potvrdzujú že voda ako nositeľ svetla, je jeden z najúžasnejších Božích darov pre všetko na zemi.

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
14. bře 2019 21:05 - 14. bře 2019 21:34 #414 napsal Pavel Krajíček
Tak jsem se praštil přes kapsu a onu knihu si pořídil (Zelenina z ekozahrady od Svobodových). Ale je to opravdu kniha, těžká (ve smyslu hmotnosti), protože každý jeden list v ní je na křídovém papíře. Už dlouho jsem takovou knihu neviděl. Jsem teprve na straně 19 ale je vidět, že onen autor se zajímá o tvoření reality i z duchovního hlediska, že není materialista. Také si prohlížím ty jejich obrázky zeleniny a dostávám chuť na zeleninu :)

Pořídil jsem si před pár dny velký sešit a tam si pomalu maluji svůj nový dům a vše okolo (stodola, sklady, garáž, stání, zahrada, sad atd.), už mám i nakreslené rozložení místnosti, nábytku atd. v prvním patře bude dočasná místnost pro pobožnosti, než nás bude hodně, pak se bude asi stavět nějaký chrám. Napadlo mě k tomu něco z Poselství Grálu.

To co nyní dělám je nejspíš to, co píše Abdrushin v přednášce 15. Nutné vyrovnání

„Stvoření leží rozprostřeno v celé své kráse před tebou, člověče, avšak hýbej se v něm také sám a získej z něj to, co mít chceš!“ ...
...Mnozí ve stoupající lenosti tímto ochromeni stali se duchovními mrzáky, kteří již jen mohou nenávidět a závidět všem, kteří si něco získali. Pohybuj se konečně sám v duchu i na zemi, člověče, abys získal, co potřebuješ a co chceš mít.


Tedy abych byl konkrétní, to co jsem popsal výše ony mé kresby a plány je ono Abdrushinovo Pohybuj se konečně sám v duchu...

Nejprve je zapotřebí to vytvořit v duchu a až poté se to může zhmotnit. To je onen duchovní pohyb za účelem toho co chci. No říkám si, že vstup Uranu do Býka je očividně znatelný.

Příložím ofocený text z oné knihy, který jsem právě přečetl:


Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Tento příspěvek obsahuje soubor obrázku.
Pro zobrazení se přihlaste nebo zaregistrujte.

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
15. bře 2019 11:14 - 15. bře 2019 11:32 #415 napsal Pavel Krajíček
Je ale jedna věc, která se mi od počátku na té permakultuře u mnohých nelíbí. Nevím jestli tak činí všichni nebo jen někteří, ještě jsem se o to nikdy do hloubky nezajímal a jen jsem občas zahlédl nějakou fotografii. A také u nás na chatě, když jsem tam ještě jezdil, tak to zrovna na zahradě začínal provozovat švagr.

Jako se vším souhlasím, žádná chemie, návrat k přírodě, ale jsme přece z ducha. Pro přirovnání použiji onen stav, kdy žena zůstává trčet, skrz závislost na mateřském pudu, ve zvířecí říší v bytostném. Víme, že žena je z ducha a proto má daleko vyšší úkol, než plodit a vychovávat děti. Mnohdy vidím, že ten návrat k přírodě byl vzán téměř doslova a u mnohých to vypadá ne jako na zahradě, ale jako v džungli, jako v pralese. Nemáme přece jít zpátky... tedy ano zpátky až tam kde jsme sešli z cesty a potom jít kupředu.

Takže člověk je z ducha a nemá setrvávat v bytostném, ale má vše povznést výše. Tedy i své okolí a zahradu. Může do oné zahrady vnést trochu onoho estetického cítění... to já dnes u mnohých či snad u všech, co se věnují permakultuře, postrádám.

O tom by přece ale vůbec nemuselo být hovořeno. Vždyť je to jako pěst na oko pro člověka, který je schopen cítit. Mám na myslí některé ty džungle, které si někteří stoupenci permakultury pěstuji. Návrat k přírodě ano... ale ne nutně až k opicím přece.

Abdrushin píše v přednášce 76. Boj v přírodě

"Lidský duch se svými schopnostmi mohl pozemský svět jakožto napodobeninu stvoření učinit rájem! On tak neučinil a vidí svět proto nyní před sebou tak, jak ho skrze své falešné působení pokřivil. V tom spočívá vše! ...

...Pohleďte jednou v klidu na to, co obvykle nazýváte přírodou: Hory, jezera, lesy, louky! Za všech ročních obdobích se může oko opájet krásou všeho toho, co vidí. A nyní uvažte: Co vás tak dovede potěšit a poskytne vám zotavení, to jsou plody působení všeho bytostného, které ve stvoření stojí pod duchovním, jehož síla je vám vlastní!

Pak hledejte ovoce svého tvoření vy, kteří jste duchovní, čímž můžete mnohem více schopností nazývat svými vlastními, avšak proto byste měli vytvářet také něco vyššího než to, co před vámi vytvořilo bytostné.

Co zde vidíte? Jen chladný otisk všeho toho, co bytostné již dokončilo, avšak žádný další vývoj k ideální výši v živoucím, a tím ve stvoření! Lidstvo se snaží jen napodobit zakrnělými tvůrčími instinkty neživé formy nejnižším způsobem, zatímco by se svobodným a vědomým duchem a s pohledem vzhůru k Božskému bylo schopno vytvořit něco zcela jiného, mnohem většího!"


Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
16. bře 2019 17:12 - 16. bře 2019 21:13 #418 napsal Pavel Krajíček
Tak se mě zeptal pan Prokop jak jím tu cibuli, když moc nevařím a ten česnek, že si už vůbec nedovede představit. Už dříve jsem si všiml, že někteří považují česnek spíše za koření, než jako běžně konzumovatelnou potravinu.

Cibuli jím jako jablko (tedy vždy si ji rozkrojím na polovinu) ke všem rybím konzervám, tuňák, sleď apod. A česnek jsem dlouho jedl k chlebu se salámem a tvrdému sýru. Od mládí jsem pracoval 11 let na šachtě (na povrchu, na dole jsem nikdy nebyl) a tam jsem to viděl u chlapů, takto jíst česnek. Dva krajíce chleba a mezi nimi salám nebo plátkový sýr a k tomu česnek a malý nožík kapesní a odkrajovat si malé plátky z česneku, napíchnout na nůž a k tomu chlebu. Výborné. No nyní když salámy jsem přestal jíst, tak už jen převážně k tomu tvrdému sýru. Také jsem viděl a pak občas praktikoval - vložit česnek do talíře a nožem rozkrájet na minikousky, trochu i rozetřít nožem a pak zalít talíř polévkou, také super. No chápu, že toto vše asi není pro ženy, že jim taková konzumace česneku nebude moc "vonět". Ale chlapům to mnohdy chutná.

Když už jsem se rozpovídal, tak se svěřím s jedním příběhem, který jsem si poskládal celý až teprve nedávno. Někdo by mohl namítnou že se jím chlubím, ale jde mi o ony poznatky vám předat a jak jinak než ty získané vlastním prožitím.

Já od malička měl velmi rád sýry, všechny, tavené, plátkové, smradlavé (tvarůžky apod.), byl jsem tím v rodině pověstný. Jako jediný mám všechny zuby, ani jeden vytržený a to mi je 45 let. Mám i tzv. zuby moudrosti, které prý velmi rychle se trhají. Sýry obsahují hodně vápníku, což je dobré na kosti a zuby. Sledujte tu logiku v tom a vzájemnou provázanost. Za další jsem znamení Panna, což koresponduje s čistotou. Když si přečtete knihu od Hrabici o vitamínech, tak zjistíte, že vápník je čistota. On tam k vitaminům přiřazuje různé zdravotní potíže, povahové rysy, nedostatek vitamínů apod. A jistě mě nikdo nebude podezírat, že jsem ve věku šesti let měl nastudovaného Hrabicu a proto jsem jedl sýry.

Můj poznatek: Člověk podvědomě jí jídlo tak, aby měl dostatek toho, co má v sobě v pořádku a tam kde dělá chyby, tak i jídlo tam strádá a proto může patřičná oblast onemocnět. Myslím si, že to ale není pravidlo, ale často to tak funguje.

Nyní v poslední době jsem to korunoval dalším poznáním. Z nějakého důvodu jsem si koupil vitaminový doplněk vápník, hořčík a zinek, jak bývá tato směs běžně v prodeji. Během pár dnů, co jsem tyto vitaminy (ono to snad nejsou vitaminy, ale minerální prvky) konzumoval, tak jsem přestal kupovat tvrdý sýr. Já si toho hned nevšiml, až později... koukám do lednice a říkám si, že už dlouho jsem tam neviděl plátkový sýr a to ho jím nonstop od dětství, říkám si co se stalo? A pak mi to docvaklo... vždyť já jím vápník v tabletkách! Vidíte jak si tělo (nebo duch?) samo říká co chce. Když jsem měl přísun vápníku v tabletkách, tak jsem ani sýry nekupoval. Prostě když v nějakém směru nemáte onemocnět, tak jíte tak, aby ona část nestrádala. Samozřejmě je zapotřebí na to hledět z duchovního pohledu a duchovních příčin nemoci.

Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
16. bře 2019 20:57 #419 napsal Prokop Zapletal
S tím vápníkem je to zajímavé. Já mám trochu podobný příběh.

Stejně jako Vy jsem vždycky měl rád všechny možné sýry a také jsem tím byl v rodině proslulý. Nicméně poměrně brzy, dejme tomu v mých sedmi letech, přišel otec s tím, že mléčné výrobky nejsou zdravé, a tak jsme je doma téměř neměli, nebo jen v malé míře. Výjimku měla akorát tak matka, která si kupovala mléko do kávy (a mně speciálně otec kupoval rýžové mléko s extra vápníkem – a všichni se divili, že ho stále piji, když nebylo zrovna nějaké výtečné).

Takže zkrátka doma u rodičů mléčné výrobky skoro úplně chyběly. Přestože se v rodině dbalo o zdravou stravu.

Mnozí asi víte, že jsem se hned v srpnu, kdy jsem měl 18. narozeniny, osamostatnil a přeťal styky s rodinou. Pár měsíců po odstěhování jsem si všiml jedné věci: kupuji často mléčné výrobky, ačkoli jsem na to nebyl nikdy zvyklý. A když jsem se nad tím zamyslel pořádně, uvědomil jsem si, že je jím v opravdu značné míře, a to denně. Například mohu sníst na posezení půlkilový bílý jogurt nebo za den vypít krabici mléka. Pak samozřejmě i spousta dalších věcí, tvaroh, lučina, máslo, všelijaké kefíry atd, atd... najednou se po tom mohu utlouct.

Nejspíš bude významnou roli hrát fakt, že jsem to předtím tolik neměl; nicméně jsem na tom chtěl ukázat, jak to do sebe zapadá. V rodině, kde čistota v duchovním smyslu rozhodně zvlášť nepanovala, tohle bylo na minimální úrovni.

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
16. bře 2019 23:56 - 17. bře 2019 00:29 #420 napsal Pavel Krajíček
Ještě k mému příspěvku, kde jsem kritizoval džungli a pralesy mnohých stoupenců permakultury (cítím, že některým se to nelíbí).

Například v přednášce 35. Nech v sobě, člověče, povstat Velikonoce! Abdrushin píše:

"Jako vodítko Bohem chtěného života zde na zemi byl vám darován smysl pro krásu, který vychází z nejčistšího cítění. Toto cítění nese v sobě vzpomínku na světlé výšiny, kde krása patří k samozřejmosti! Neboť Světlo a krása se nedají vůbec oddělit. Jsou jedno! Pokud chcete na tuto zemi přinést nyní Světlo, tak musíte přinést krásu. Krásu ve všem, co konáte!...
...A snažte se všechno stávající vždy zušlechťovat. K tomu může vám být oporou jen smysl pro krásu! Má mnohem větší hodnotu, než tušíte! Učiní vás samostatnými a svobodnými!"


6. Pohleď co ti prospívá!
"Probudí schopnost rozvinout své vlastní okolí k nádhernému rozkvětu, přetvoří je zcela podle svého druhu, jakmile se postaví do velkého, blahodárného zachvívání prostých prazákonů stvoření..."

32. Krása národů
"Oddejte se původnímu, opravdovému smyslu pro krásu a pak nemůžete nikdy zbloudit; neboť ten je spojen s prazákony stvoření, je výrazem ještě skrytého vědění o dokonalosti, je neomylným ukazatelem cesty pro každého ducha, protože jedině všechno duchovní v tomto pozdějším stvoření má schopnost, aby při zcela určité zralosti zcela vědomě poznalo skutečnou krásu!"

Nechtěl jsem to původně psát, už mě to napadlo vícekráte... no ale když to nyní probíráme. Zdánlivě banální věc. Možná jste si všimli, že se snažím své příspěvky trochu formátovat, dělat odstavce, zvýraznit, odlišit citace od vlastního textu apod. Nedělám to kvůli sobě, ale kvůli těm, co to budou číst, aby to měli hezké a přehledné. Už několik let si všímám ostatních, jestli si ze mne vezmou příklad... marně, někteří jsou tak duchem líní, že na to vůbec nedbají, nebo si to vůbec neuvědomují. Píšou text jako jednu slátaninu do jednoho obřího odstavce, naprosto nelze rozlišit co je citace, co je jejich vlastní text apod.

Jestliže nejsou schopní přinést krásu do tak prostého vyjádření, tak jak potom ve velkém? Džungle v malém, džungle ve velkém.

Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
17. bře 2019 12:49 - 17. bře 2019 12:50 #423 napsal Gabriela Erhardtová
Chcela ba som sa pár slovami vyjadriť k téme krásnej záhrady.
Všetci, ktorí sa tomu venujeme, vieme, že je veľmi dôležité vytvoriť pestovaným rastlinkám
prostredie, ktoré vyhovuje ich rastu a prosperovaniu. To znamená, že napr. je oveľa lepšie
vysádzať polykultúry na záhony /teda viac druhov napr. zeleniny spolu, lebo sa vzájomne podporujú
v raste, aj jedna chráni druhú pred škodcami /.

Niektoré druhy potrebujú okolo seba mulč /vrstvu slamy, alebo nakosenej trávy a pod./, čo zadržiava
vodu v pôde, bráni rastu buriny a tak aj šetrí prácu záhradníkovi. V prírodnej záhrade potrebujeme
napr. aj kompostér, lebo jeho produkt je ideálnym biohnojivom a to tiež nie je nejaký úžasný doplnok
záhrady z hľadiska estetiky.

Záhrada je naozaj nádherný živý organizmus, kde sa všetko mení zo dňa na deň a tak sa mení
aj jej vzhľad. Niečomu sa darí, niečo nám vyhynie a treba to nahradiť...je to každý rok inak.
V úžitkovej záhrade nie je celkom možné zabezpečiť jej dokonalý vzhľad počas celej
vegetatívnej sezóny, ale je určite možné šikovným spôsobom oddeliť časť pohľadovú a oddychovú
od úžitkovej trvalými kríkmi, či kvetmi a trávnikom, kde sa dá uplatniť tvorivosť a zmysel pre krásu
jednoduchším spôsobom.

Osobne sa teda prikláňam k jednoznačne prírodnej záhrade bez chémie , kde sa majstrovsky spája
záhradníkova tvorivosť a zmysel pre krásu so schopnosťou vyhovieť potrebám pestovaných rastlín,
prípadne aj zvieratiek.
Ja sa o to snažím tiež, niekedy sa darí viac, niekedy menej, ale prináša mi to veľkú radosť do života
a tiež chuťové zážitky pri konzumácii plodov ako výsledku práce nás a našich skvelých prírodných
pomocníkov .

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
17. bře 2019 14:16 - 17. bře 2019 14:17 #424 napsal Gabriela Erhardtová
Vaša téma konzumácie mliečnych výrobkov ma naozaj zaujala.
Nikdy ma nenapadlo takto to vyhodnocovať.
Ja som od detstva do seba doslova pchala veľa mliečnych výrobkov...na prvom mieste bol aj je u mňa
tvaroh, ale dnes aj mozarelly, parenice a pod.
Stretla som sa aj ja s informáciou, že je to nezdravé, tak som sa snažila nejaký čas mliečne výrobky
nejesť, ale nikdy som to dlho nevydržala a stále je to dennou súčasťou môjho jedálnička....

Ďakujem Vám za tento názor, nebudem sa viac trápiť a nebudem si odopierať, po čom moja duša
„piští“ :) :)

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
17. bře 2019 14:49 - 17. bře 2019 15:04 #425 napsal Pavel Krajíček
Ještě něco k samotnému mléku, včera jsem prohodil pár slov se slečnou Terezou na toto téma. Nechci uvádět podrobnosti, ale říkala něco, že jí mléko neděla zrovna nějak dobře. Za sebe musím říci, že mléko nekupuji co jsem sám. Ano v dětství jsem je normálně pil. A zrovna před pár dny jsem se zastavil v obchodě u mléka a dokonce si řekl, že jsem to už dlouho neměl... a přesto jsem po něm nesáhl a šel dál. Já většinou u toho moc nepřemýšlím (u potravin v obchodě), koukám na ně a čekám na impuls, když přijde tak po tom sáhnu.

Ale co si občas koupím na snídaní je mikyška nebo jak se to jmenuje a jí podobné produkty. Ale skutečně mléko nepamatuji, že bych si je někdy, co jsem sám, koupil. Ale občas jsem nostalgický zavzpomínal na kakao a dostal na ně chuť.

Slečna Tereza mi včera poslala nějaký zkopírovaný text o mléku. Vložím to tady, přijde mi, že některé ty argumenty jsou dobré. Nevím ale odkud to je:

"To, že se lidé jako jediní živí tvorové až do dospělosti neodloučí od mléka, lze snadno chápat jako aspekt regresu, setrvávání v dětském vnímání reality. Označovat takové přírodě se příčící chování za životně nutné, jak to provádí mléčná lobby, je právě tak nepřirozené jako sporné. Mateřské mléko je speciálně přizpůsobeno nejen vlastnímu druhu, ale dokonce speciálně potřebám každého věku kojence - během prvních měsíců života se modifikuje podle jeho vývoje a jeho potřeb. Fakt, že klasické lékařství pokládá kojení již před koncem prvního roku života za méně vhodné, ba dokonce zbytečné, je možná důvod, proč později po mléce tak nesmírně lačníme. Jako kojenci nedostáváme mléko dostatečně dlouhou dobu -v průměru nás matky kojí 4 měsíce a ne 4 roky, jak to dělají ženy v mnoha částech světa, jež nepatří k oblastem žijícím v blahobytu. Mléko každé krávy má individuální složení bílkovin a obsahuje jiné bílkoviny než mléko krávy jiné. V moderním mléčném hospodářství se stovkami a tisíci krav se však tato mléka smíchávají a proteiny navíc pasterizací denaturují, takže nakonec vzniká bílkovinný koktejl, který stále více přetěžuje lidské imunitní systémy. To z mléka dělá doslova zdroj alergie a, jak ještě ukážeme, podporuje autoimunitní nemoci. Na základě perverzní zemědělské politiky Evropské unie již není dovoleno prodávat relativně tučné mléko bohaté na bílkoviny přímo z kravína, ale musí být nejdříve zpracováno v dalších továrnách. To znamená, že je ve velké míře zbaveno původního tuku a bílkovin pro výrobu sýrů a opětovně doplněno tukem levnějším, v nejhorším případě ilegálně pocházejícím třeba od prasat. I když je to oficiálně zakázáno, v mnoha případech k tomu dochází...

...​Moderní mléko se již dávno stalo groteskou, kterou vytvářejí vysoce výkonné krávy, jež nejsou chovány k žádnému jinému účelu než k produkci mléka. Místo aby se pásly na slunných loukách, jsou natrvalo přivázány ve velkých továrnách na mléko a vegetují na nesmírně těsném prostoru, kde musí stát v řadě jedna vedle druhé. Kráva žeroucí trávu ze zelené louky je již dávno výběhový model... Díky tomu se i v mléce nachází jisté negativní pole, i když zdaleka ne tak výrazné jako v mase. I ten, kdo doposud nereaguje na mléko alergicky, jej možná špatně tráví. Protože po době kojení na to příroda již vůbec nepamatuje, nemá mnoho dospělých dostatek enzymu laktáza, jenž katalyzuje štěpení laktózy, mléčného cukru. Toto štěpení probíhá vlastně úplně přirozeně a nepředstavuje problém. Problém vzniká jen tehdy, když se člověk živí mléčnými výrobky nepřirozeným způsobem. Nedostatek laktázy pak vede k nadýmání. Tuk obsažený v kravském mléce je pro člověka rovněž problematický, neboť obsahuje mnohem vyšší podíl nasycených mastných kyselin než lidské mateřské mléko. To by mohlo přispívat k arterioskleróze. Stále více se zvyšuje podíl škodlivých látek, které krávy přijímají prostřednictvím potravy a jež pak dál předávají v mléce. Stejně jako organismus kojících žen využívá i organismus dojných krav fázi klidu k tomu, aby se prostřednictvím mléka zbavil škodlivých látek, jako například rtuti. To znamená: Čím více je kráva vystavena škodlivým látkám, tím více je škodlivými látkami zatížené její mléko."

Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
17. bře 2019 20:33 #426 napsal Tereza Š.
Je to z knihy Strava pro klid v duši, narazila jsem na ni na internetu. Zjistila jsem, že ji napsal lékař, od kterého jsem kdysi četla knihu o opravdových příčinách nemocí, Ruediger Dahlke. Kdybyste někdo chtěl, tak ráda pošlu v pdf formátu :)

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
18. bře 2019 09:29 - 18. bře 2019 11:07 #427 napsal Pavel Krajíček
Jojo já tu knihu hned potom našel, co jsem ten příspěvek tady vložil. Zkopíroval jsem první větu z toho textu a vložil do Google ať mi něco najde :)

Jinak jsem si právě koupil na snídání tu svou kyšku, takže to není mikyška, jak jsem psal dříve, ale kupuji valašskou kyšku viz níže na obrázku nebo zde na odkazu: www.madeta-velkoobchod.cz... ta mi celkem dost chutná.
Vidíte, tak dlouho ji kupuji a nevím ani jak se to jmenuje... to je jak jsem kdysi říkal, že více vnímám skryté proudy, než viditelnou realitu, že si mnohdy vůbec nepamatuji, jak člověk vypadal fyzicky, když jsem s ním hovořil... zato vnímám co cítí, co se kolem něj vlní apod.


Facebook Pavel Krajíček: www.facebook.com/pa.krajicek

Tento příspěvek obsahuje soubor obrázku.
Pro zobrazení se přihlaste nebo zaregistrujte.

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Více
19. bře 2019 18:30 #431 napsal Peter Manduch
ja tak možno z iného súdka, pred nedávnom som si zaobstaral 4a pody. planujem s toho spravit tiez eko zahradu v zmysle ziadne pesticidy, ziadne umele hnojiva, a naco sa chcem hlavne zamerat je voda. moc tomu zatial nerozumiem idem dost na slepo ale rad by som tam spravil taku oazu pre rastliny, pre planty mozno aj jazierko. ako zdroj takých nápadov mám internet a tiez rakúskeho objavitela mnohých súvislostí viktora schaubergera. Doma uz testujem zopár vecí a myslim ze maju uspech. a tiez si myslim ze to ma zmysel a snad sa mi podari nieco dopestovat bez pesticidov:unsure:

Tento příspěvek obsahuje soubory obrázků.
Pro zobrazení se přihlaste nebo zaregistrujte.

Pro možnost přispívání do fóra je nutné: Přihlásit se nebo Vytvořit účet.

Vygenerováno za 0.442 sekund
X

Až po přihlášení

pouze přihlášení uživatelé mohou kopírovat