ÚVOD
1. Toto je kurz zázraků. 2Je to povinný kurz. 3Jedině doba k jeho provedení je dobrovolná. 4Svobodná vůle neznamená, že si můžeš sám stanovit učební osnovu. 5Znamená pouze, že si můžeš zvolit to, co se chceš v daném čase naučit. 6Záměrem kurzu není učit smysl lásky, neboť ten se nachází za tím, co lze učit. 7Jeho záměrem je však odstranění překážek stojících v cestě uvědomění si přítomnosti lásky, která je tvým přirozeným dědictvím. 8Opakem lásky je strach, ale to, co zahrnuje vše, nemůže mít opak.
2. Tento kurz lze proto velmi jednoduše shrnout takto:
2Nic skutečného nelze ohrozit.
3Nic neskutečného neexistuje.
4V tom spočívá mír Boží.
Kapitola 1
SMYSL ZÁZRAKŮ
I. Principy zázraků
1. Mezi zázraky neexistuje pořadí obtížnosti. 2Žádný není „obtížnější” nebo „větší” než jiný. 3Všechny jsou stejné. 4Veškeré projevy lásky jsou maximální.
2. Zázraky jako takové nejsou důležité. 2Důležitý je jen jejich Zdroj, Který je daleko mimo hodnocení.
3. Zázraky se vyskytují přirozeně jako projevy lásky. 2Skutečným zázrakem je láska, která zázraky inspiruje 3V tomto smyslu je vše, co pochází z lásky, zázrak.
4. Všechny zázraky znamenají život, a Dárcem života je Bůh. 2Jeho Hlas tě bude vést zcela konkrétně. 3Bude ti řečeno vše, co potřebuješ znát.
5. Zázraky jsou návyky, a měly by být bezděčné. 2Neměly by být řízeny vědomě. 3Vědomě zvolené zázraky mohou být zavádějící.
6. Zázraky jsou přirozené. 2Jestliže k nim nedochází, něco není v pořádku.
7. Každý má právo na zázraky, ale napřed je nutné očištění.
8. Zázraky uzdravují, protože dodávají to, čeho se nedostává. Konají je ti, kteří mají dočasně více, pro ty, kteří mají dočasně méně.
9. Zázraky jsou určitým druhem výměny. 2Podobně jako všechny projevy lásky, jež jsou v pravém slova smyslu vždy zázračné, tato výměna ruší fyzikální zákony. 3Zázraky přinášejí více lásky jak dárci, tak příjemci.
10. Používání zázraků jako podívané pro vzbuzení víry znamená nesprávné pochopení jejich účelu.
11. Modlitba zprostředkovává zázraky. 2Je prostředkem komunikace stvoření se Stvořitelem. 3Prostřednictvím modlitby se láska přijímá a prostřednictvím zázraků se vyjadřuje.
12. Zázraky jsou myšlenky. 2Myšlenky mohou představovat nižší (neboli tělesnou), nebo vyšší (neboli duchovní) úroveň zkušenosti. 3První vytváří tělesnost, a druhé duchovnost.
13. Zázraky představují počátek i konec, a proto mění časové uspořádání. 2Jsou vždy potvrzením znovuzrození, které jde zdánlivě nazpět, ale ve skutečnosti kráčí vpřed. 3Zázraky odčiňují minulost v přítomnosti, a tak vyprošťují budoucnost.
14. Zázraky svědčí o pravdě. 2Jsou přesvědčivé, protože vznikají z přesvědčení. 3Bez přesvědčení se zvrhnou v kouzlo, které nepochází z mysli, a tudíž je destruktivním, nebo spíše netvůrčím použitím mysli.
15. Zázrakům bychom se měli věnovat každý den. 2Účelem času je umožnit ti, aby ses naučil čas konstruktivně využívat. 3Je tedy učební pomůckou a prostředkem sloužícím k dosažení určitého výsledku. 4Čas skončí, až už ho nebude k učení potřeba.
16. Zázraky jsou učebními nástroji, které ukazují, že je stejným požehnáním dávat jako přijímat. 2Současně zvětšují sílu dárce a dodávají sílu příjemci.
17. Zázraky přesahují tělo. 2Jde přitom o náhlý posun do oblasti neviditelného, která se nachází mimo tělesnou úroveň. 3Proto uzdravují.
18. Zázrak je služba. 2Je největší službou, jakou můžeš poskytnout druhému. 3Představuje způsob, jak milovat svého bližního jako sebe samého. 4Poznáváš svou vlastní cenu a zároveň i cenu svého bližního.
19. Zázraky sjednocují mysli v Bohu. 2Závisejí na spolupráci, neboť Boží Synovství zahrnuje vše, co Bůh stvořil. 3Zázraky proto odrážejí zákony věčnosti, nikoli času.
20. Zázraky probouzejí uvědomění si, že oltářem pravdy je duch, nikoli tělo. 2Je to poznání, které vede k uzdravující moci zázraku.
21. Zázraky jsou přirozeným znakem odpuštění. 2Pomocí zázraků přijímáš Boží odpuštění tím, že je šíříš na druhé.
22. Zázraky jsou spojovány se strachem pouze na základě přesvědčení, že temnota může něco skrýt. 2Jsi přesvědčen, že co oči těla nevidí, neexistuje. 3To vede k popření duchovního zraku.
23. Zázraky znovu uspořádávají vnímání a dávají všechny úrovně do správné perspektivy. 2To uzdravuje, neboť nemoc pochází z chybného zaměňování úrovní.
24. Zázraky ti umožňují uzdravovat nemocné a křísit mrtvé, neboť nemoc a smrt jsi vytvořil ty, a obojí proto můžeš zrušit. 2Ty jsi zázrak, schopný tvořit k podobě svého Stvořitele. 3Vše ostatní je tvůj zlý sen, a proto to neexistuje. 4Pouze stvoření světla jsou skutečná.
25. Zázraky jsou částí propojeného řetězce odpuštění, který, když je úplný, se stane Pokáním. 2Pokání působí stále a ve všech rozměrech času.
26. Zázraky představují osvobození od strachu. 2”Pokání” znamená „odčinění”. 3Odčinění strachu je základní součástí hodnoty, kterou mají zázraky pro Pokání.
27. Zázrak je univerzálním Božím požehnáním, které skrze mne Bůh dává všem mým bratrům. 2Výsadou těch, kterým bylo odpuštěno, je odpouštět.
28. Zázraky jsou způsobem, jak získat vyproštění ze strachu. 2Zjevení vyvolává stav, ve kterém byl strach již zrušen. 3Zázraky jsou tak prostředkem a zjevení výsledkem.
29. Zázraky skrze tebe chválí Boha. 2Chválí Ho tím, že ctí Jeho stvoření, a potvrzují jejich dokonalost. 3Uzdravují, neboť popírají ztotožnění s tělem a potvrzují ztotožnění s duchem.
30. Tím, že uznávají ducha, zázraky upravují úrovně vnímání a ukazují jejich správné uspořádání. 2To staví ducha do středu, kde může komunikovat přímo.
31. Zázraky by měly vzbuzovat vděčnost, nikoli posvátnou úctu. 2Za to, co opravdu jsi, bys měl děkovat Bohu. 3Boží Děti jsou svaté a zázrak ctí jejich svatost, která může být skryta, ale není nikdy ztracena.
32. Já inspiruji všechny zázraky, jež jsou ve skutečnosti přímluvami. 2Přimlouvají se za tvou svatost a činí tvé vnímání svatým. 3Tím, že tě staví mimo fyzikální zákony, pozvedají tě do sféry nebeského řádu. 4V tomto řádu jsi dokonalý.
33. Zázraky tě ctí, protože jsi hoden lásky. 2Rozptylují tvé iluze o tobě a vidí v tobě světlo. 3Činí tak Pokání za tvé chyby tím, že tě osvobozují od zlých snů. 4Vyproštěním mysli z vězení tvých iluzí obnovují tvé duševní zdraví.
34. Zázraky obnovují mysl k její úplnosti. 2Činěním Pokání za nedostatek vytvářejí dokonalou ochranu. 3Síla ducha neponechává žádný prostor pro narušování.
35. Zázraky jsou projevy lásky, ale nemusejí vždy mít pozorovatelné následky.
36. Zázraky jsou příkladem správného myšlení, protože uvádějí tvé vnímání do souladu s pravdou, tak jak ji stvořil Bůh.
37. Zázrak je náprava, kterou jsem vnesl do chybného myšlení. 2Působí jako katalyzátor, který rozbíjí chybné vnímaní a správně je přestavuje. 3To tě zahrnuje do principu Pokání, v němž je vnímání uzdraveno. 4Dokud se tak nestane, vědění Božího Řádu není možné.
38. Mechanizmem zázraků je Duch svatý. 2Je si vědom Božích stvoření i tvých iluzí. 3Díky své schopnosti vnímat úplně, a nikoli výběrově, odděluje pravdivé od nepravdivého.
39. Zázrak chybu ruší, protože Duch svatý ukazuje, že chyba je nepravdivá neboli neskutečná. 2Je to stejné, jako kdybychom řekli, že vnímáním světla tma automaticky zmizí.
40. Zázrak uznává každého jako tvého a mého bratra. 2Je to způsob, jak vnímat univerzální Boží znamení.
41. Úplnost je vjemovým obsahem zázraků. 2Zázraky proto opravují neboli činí Pokání za chybné vnímání nedostatku.
42. Hlavním přínosem zázraků je jejich síla tě vyprostit z falešného pocitu izolovanosti, nedostatku a od pocitu, že jsi byl o něco připraven.
43. Zázraky vznikají ze zázračného stavu mysli neboli ze stavu připravenosti na zázraky.
44. Zázrak je vyjádřením vnitřního uvědomění si Krista a přijetím Jeho Pokání.
45. Zázrak se nikdy neztratí. 2Může se dotknout mnoha lidí, s nimiž ses dokonce ani nesetkal, a přinést netušené změny v situacích, kterých si ani nejsi vědom.
46. Duch svatý je nejvyšším komunikačním prostředkem. 2Zázraky tento typ komunikace nezahrnují, protože jsou dočasnými komunikačními nástroji. 3Jakmile se vrátíš ke své původní formě komunikace s Bohem pomocí přímého zjevení, potřeba zázraků zanikne.
47. Zázrak je učební pomůckou, která zmenšuje potřebu času. 2Zavádí mimořádný časový interval vymykající se obvyklým zákonům času. 3V tomto smyslu je nadčasový.
48. Zázrak je jediným nástrojem, jímž lze ovládnout čas a který máš okamžitě k dispozici. 2Přesahuje jej pouze zjevení, a to nemá s časem vůbec nic společného.
49. Zázrak nerozlišuje stupně chybného vnímání. 2Je nástrojem nápravy vnímání a působí bez ohledu na velikost nebo druh chyby. 3Tak je opravdu nezaujatý.
50. Zázrak porovnává to, co jsi vytvořil, se stvořením a přijímá to, co je s ním v souladu, jako pravdivé, a odmítá to, co s ním v souladu není, jako nepravdivé.
II. Zjevení, čas a zázraky
1. Zjevení způsobuje úplné, nicméně jen dočasné, zastavení pochybností a odstranění strachu. 2Odráží se v něm původní forma komunikace mezi Bohem a Jeho stvořeními a je v něm zahrnuta vysoce osobní zkušenost tvoření, vyhledávaná někdy v tělesných vztazích. 3Tělesná blízkost jej nemůže dosáhnout. 4Nicméně zázraky jsou ryze interpersonální a docilují opravdového sblížení s ostatními. 5Zjevení tě sjednocuje přímo s Bohem. 6Zázraky tě sjednocují přímo s tvým bratrem. 7Ani jedno nevychází z vědomí, ale obojí vědomě prožíváš. 8Vědomí je stav, který vyvolává jednání, i když jej neinspiruje. 9Své přesvědčení si můžeš svobodně zvolit a svědčí o něm to, co děláš.
2. Zjevení je hluboce osobní a nelze je smysluplně vysvětlit. 2Proto jakýkoli pokus popsat ho slovy není možný. 3Zjevení vyvolává pouze zkušenost. 4Naproti tomu zázraky vyvolávají jednání. 5Díky své interpersonální povaze jsou nyní užitečnější. 6V této fázi učení je působení zázraků důležité, neboť osvobození od strachu ti nelze vnutit. 7Zjevení se nedá vyjádřit slovy, protože jde o prožitek nevýslovné lásky.
3. Posvátná úcta má být vyhrazena zjevení, na které je dokonale a správně použitelná. 2Není vhodná pro zázraky, neboť stav posvátné úcty je formou zbožňování a naznačuje, že někdo nižšího řádu stojí před svým Stvořitelem. 3Ty jsi dokonalé stvoření a měl bys prožívat posvátnou úctu pouze v Přítomnosti Stvořitele dokonalosti. 4Zázrak je tedy znamením lásky mezi sobě rovnými. 5Ti by vůči sobě neměli pociťovat posvátnou úctu, neboť by to bylo známkou nerovnosti. 6Posvátná úcta je proto nevhodnou reakcí i vůči mně. 7Starší bratr má právo na respekt kvůli své větší zkušenosti a na poslušnost kvůli své větší moudrosti. 8Má také právo na lásku, neboť je bratrem, a na oddanost, je-li sám oddaný. 9Je to pouze má oddanost, která mi dává právo na oddanost tvou. 10Na mně není nic, čeho nemůžeš sám dosáhnout. 11Nemám nic, co nepochází od Boha. 12Rozdíl mezi námi je nyní ten, že já nemám nic jiného. 13Znamená to, že se nacházím ve stavu, který je v tobě pouze potenciální.
4. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mě” neznamená, že jsem od tebe jakkoli odloučen nebo že se od tebe liším kromě v čase, který ve skutečnosti neexistuje. 2Tento výrok má větší význam z hlediska vertikální než horizontální osy. 3Ty stojíš níže než já a já stojím níže než Bůh. 4Během procesu „stoupání vzhůru” jsem já výše, neboť beze mne by vzdálenost mezi Bohem a člověkem byla příliš velká na to, abys ji překonal. 5Já tuto vzdálenost překlenu jako tvůj starší bratr na jedné straně a jako Syn Boží na druhé. 6Má oddanost vůči mým bratrům mě postavila do pozice, v níž mám na starosti Synovství, které dovršuji, protože ho sdílím. 7Mohlo by se zdát, že to popírá tvrzení „Já a Otec jsme jedno”, avšak toto tvrzení obsahuje dvě části uznání toho, že Otec je větší.
5. Zjevení jsou nepřímo inspirovaná mnou, neboť jsem blízko Ducha svatého a jsem si vědom připravenosti mých bratrů na zjevení. 2Mohu jim tak přímo přinést více, než jsou schopni získat oni sami. 3Duch svatý je zprostředkovatelem mezi vyšším a nižším stupněm komunikace a udržuje přímé spojení mezi Bohem a tebou otevřené pro zjevení. 4Zjevení není vzájemné. 5Postupuje od Boha k tobě, ale nikoli od tebe k Bohu.
6. Zázrak snižuje potřebu času na minimum. 2Rozpoznat, že příslušníci Synovství si jsou rovni, vyžaduje v podélné neboli horizontální rovině zdánlivě téměř nekonečné množství času. 3Zázrak má však za následek náhlý posun od horizontálního k vertikálnímu vnímání. 4Tak vzniká interval, z něhož se oba, dárce i příjemce, vynoří v čase dále, než kde by jinak byli. 5Zázrak má tedy jedinečnou schopnost zrušit čas do té míry, že časový interval, který překlene, činí zbytečným. 6Mezi dobou trvání zázraku a dobou, kterou zázrak pokryje, neexistuje vztah. 7Zázrak nahrazuje učení, které by jinak mohlo trvat tisíce let. 8Děje se tak na základě poznání dokonalé rovnosti dárce a příjemce, v níž zázrak spočívá. 9Zázrak zkracuje čas tak, že způsobí jeho kolaps, a tak v něm odstraňuje určité intervaly. 10Činí to však v rámci větší časové posloupnosti.
III. Pokání a zázraky
1. Mám na starosti proces Pokání, který jsem začal. 2Když nabízíš zázrak komukoli z mých bratrů, nabízíš jej sobě i mně. 3Jsi zde uveden přede mnou z toho důvodu, že já nepotřebuji zázraky pro své vlastní Pokání, ale stojím na konci pro případ, že bys dočasně neuspěl. 4Má úloha v Pokání je zrušit všechny chyby, které bys jinak nemohl opravit. 5Jakmile opět nabudeš poznání svého původního stavu, staneš se přirozeně sám součástí Pokání. 6Jelikož sdílíš mou neochotu uznat omyl tvůj i ostatních, musíš se připojit k velkému hnutí, jehož účelem je tento omyl opravit. Naslouchej mému hlasu, nauč se omyl odčinit a jednej tak, abys ho opravil. 7Patří ti moc konat zázraky. 8Poskytnu pro ně příležitosti, ty však musíš být připraven a ochoten. 9Konání zázraků tě přesvědčí o schopnosti je konat, neboť přesvědčení přichází prostřednictvím uskutečnění. 10Tato schopnost je potenciální, dosažení zázraků je jejím projevem a Pokání, které je přirozeným povoláním dětí Božích, je jejím účelem.
2. „Nebe i země pominou” znamená, že nebudou dále existovat jako odloučené stavy. 2Mé slovo, které je vzkříšení a život, nepomine, neboť život je věčný. 3Ty jsi dílo Boha, a Jeho dílo je cele hodno lásky a je cele milující. 4Takto o sobě člověk musí smýšlet ve svém srdci, neboť takový je.
3. Ti, kterým bylo odpuštěno, jsou prostředkem Pokání. 2Jsou naplněni duchem, a proto odpouštějí. 3Ti, kteří jsou vyproštěni, se musejí spojit při vyprošťování svých bratrů, neboť takový je plán Pokání. 4Pomocí zázraků se mysli, které slouží Duchu svatému, sjednocují se mnou kvůli spáse neboli vyproštění všech Božích stvoření.
4. Já jsem jediný, kdo může konat zázraky bez rozlišování, neboť jsem Pokání. 2Ty máš v Pokání roli, kterou ti určím. 3Ptej se mě, jaké zázraky bys měl konat. 4To ti ušetří zbytečné úsilí, protože budeš jednat na základě přímé komunikace. 5Velice podstatná je neosobní povaha zázraku, neboť mi umožňuje směrovat jeho užití, a pod mým vedením směřují zázraky k vysoce osobnímu zážitku zjevení. 6Průvodce neovládá, ale ukazuje směr a ponechává na tvém rozhodnutí, zda ho budeš následovat. 7„Neuveď nás v pokušení” znamená: „Uvědom si své chyby a rozhodni se jich vzdát tím, že budeš následovat mé vedení.”
5. Chyba nemůže ve skutečnosti ohrozit pravdu, neboť pravda jí vždy odolá. 2Ve skutečnosti je zranitelná pouze chyba. 3Můžeš založit své království, kde uznáš za vhodné, ale správné volbě se nemůžeš vyhnout, budeš-li si pamatovat toto:
4Duch je navždy ve stavu milosti.
5Tvou skutečností je pouze duch.
6Proto jsi navždy ve stavu milosti.
7Pokání v tomto ohledu odčiňuje všechny chyby, a vykořeňuje tak zdroj strachu. 8Kdykoli prožíváš Boží ujištění jako ohrožení, je to jen proto, že hájíš nesprávně uplatněnou či nesprávně nasměrovanou oddanost. 9Jestliže toto promítáš do jiných, vězníš je, avšak pouze do té míry, do jaké posiluješ chyby, které již udělali oni sami. 10Tak mohou být zranitelní vůči zkreslením druhých, jelikož jejich vlastní vnímání sebe samých je zkreslené. 11Vykonavatel zázraků jim může jen požehnat, což odčiňuje jejich zkreslení a vysvobozuje je z vězení.
6. Reaguješ na to, co vnímáš, a podle toho, jak vnímáš, se budeš chovat. 2Zlaté pravidlo chování požaduje, abys činil jiným, co chceš, aby oni činili tobě. 3To znamená, že vnímání obou musí být správné. 4Zlaté pravidlo je pravidlem vhodného chování. 5Nemůžeš se však chovat vhodně, jestliže nevnímáš správně. 6Jelikož ty a tvůj bližní jste rovnocenní členové jedné rodiny, budeš se k vám oběma chovat tak, jak vás oba vnímáš. 7Svatost druhých bys měl vidět na základě svatosti vnímané v sobě.
7. Zázraky vznikají v mysli, která je na ně připravena. 2Tím, že je sjednocena, se šíří ke každému, dokonce aniž by si to samotný vykonavatel zázraků uvědomil. 3Zázraky mají neosobní povahu, protože samotné Pokání, jež sjednocuje všechna stvoření s jejich Stvořitelem, je jedno. 4Zázrak uvádí mysl do stavu milosti, čímž vyjadřuje to, co ve skutečnosti jsi. 5Mysl pak přirozeně vítá Hostitele uvnitř a cizího vně. 6Když zahrneš cizího, stane se tvým bratrem.
8. Není tvou starostí, že zázrak může mít na tvé bratry účinky, které nemusíš rozpoznat. 2Zázrak vždy požehná tobě. 3Zázraky, které se po tobě nežádají, neztratily svou hodnotu. 4Jsou i nadále vyjádřením tvého stavu milosti, avšak jejich činná stránka by měla být pod mou kontrolou, protože já si dokonale uvědomuji celý plán. 5Neosobní povaha stavu mysli zaměřené na zázraky zajišťuje tvou milost, avšak jenom já jsem v postavení, v němž vím, kde lze zázraky poskytnout.
9. Zázraky jsou selektivní pouze v tom smyslu, že jsou směrovány k těm, kteří je mohou pro sebe použít. 2A protože je nutně budou šířit dál, vytvoří se pevný řetězec Pokání. 3Tato selektivita ovšem nebere v úvahu velikost zázraku samotného, protože pojem rozměru existuje pouze v rovině, která je sama neskutečná. 4Jelikož se zázrak zaměřuje na obnovení uvědomění si skutečnosti, nebylo by užitečné, kdyby byl vázán zákony, které vládnou chybě, již se snaží opravit.
IV. Únik z temnoty
1. Únik z temnoty zahrnuje dvě fáze: první fází je poznání, že temnota nemůže nic ukrýt. 2Tento krok má obvykle za následek strach. 3Druhou fází je poznání, že nic skrývat nechceš, i kdybys mohl. 4Tento krok umožňuje únik od strachu. 5Až budeš ochoten nic neskrývat, budeš nejen ochoten vstoupit do společenství svých bratrů, ale zároveň pochopíš mír a radost.
2. Svatost nemůže být ve skutečnosti nikdy ukryta v temnotě, ale můžeš sama sebe klamat, že je. 2Tento klam je zdrojem tvého strachu, neboť si v hloubi srdce uvědomuješ, že jde o klam a že vynakládáš obrovské úsilí, abys ho učinil skutečným. 3Zázrak staví skutečnost tam, kam náleží. 4Skutečnost náleží pouze duchu a zázrak uznává pouze pravdu. 5Rozptyluje tak iluze, které o sobě máš, a uvádí tě do společenství s tebou samým a s Bohem. 6Zázrak se připojuje k Pokání tím, že dává mysl do služby Ducha svatého. 7To zajišťuje správnou funkci mysli a opravuje její chyby, které jsou pouze nedostatkem lásky. 8Tvou mysl mohou ovládat iluze, ale duch je věčně svobodný. 9Vnímá-li mysl bez lásky, vnímá jen prázdnou schránku a neuvědomuje si ducha uvnitř. 10Pokání však vrací ducha na jeho správné místo. 11Mysl, která slouží duchu, je nezranitelná.
3. Temnota je nedostatkem světla, stejně jako hřích je nedostatkem lásky. 2Temnota sama o sobě nemá žádné specifické vlastnosti. 3Je příkladem přesvědčení o „nedostatku”, jehož následkem může být jen chyba. 4Pravda vždy znamená hojnost. 5Ti, kdo vnímají a uznávají, že mají vše, nemají žádné potřeby. 6Účelem Pokání je vrátit ti vše, nebo, lépe řečeno, umožnit ti, aby sis vše opět uvědomil. 7Když jsi byl stvořen, bylo ti dáno vše, stejně jako komukoli jinému.
4. Prázdnota, zplozená strachem, musí být nahrazena odpuštěním. 2Právě to se v Bibli myslí slovy „smrt není”1, a proto jsem mohl ukázat, že smrt neexistuje. 3Přišel jsem naplnit zákon tím, že jsem ho znovu vyložil. 4Zákon sám, je-li správně pochopen, nabízí jedině ochranu. 5Jsou to právě ti, kteří ještě nezměnili své myšlení, kdo do něho zavedli pojetí „pekelného ohně”. 6Ujišťuji tě, že budu svědčit komukoli, kdo mi to umožní, a to do té míry, do jaké mi to dovolí. 7Tvé svědčení ukazuje tvé přesvědčení, a tak ho posiluje. 8Ti, kteří svědčí v můj prospěch, vyjadřují prostřednictvím svých zázraků, že se vzdali přesvědčení o tom, že můžeme být o něco připraveni, a nahradili je přesvědčením o hojnosti, neboť poznali, že jim patří.
V. Úplnost a duch
1. Zázrak se tělu velice podobá tím, že je stejně jako tělo učební pomůckou usnadňující dosažení stavu, v němž se obojí stává zbytečným. 2Jakmile se dosáhne původního stavu, kdy duch komunikuje přímo, tělo ani zázrak už nebudou mít žádný účel. 3Přestože jsi přesvědčen, že jsi v těle, můžeš si vybrat mezi zázračnými prostředky vyjadřování nebo prostředky bez lásky. 4Můžeš vytvořit prázdnou schránku, ale není možné, abys nevyjadřoval vůbec nic. 5Můžeš čekat, odkládat, ustrnout či utlumit svou tvořivost téměř na nulu. 6Nemůžeš ji však zrušit. 7Můžeš zničit svůj komunikační prostředek, ale nikoli svou schopnost komunikovat. 8Ty jsi sám sebe nestvořil.
2. Základní rozhodnutí toho, jehož mysl je orientovaná na zázraky, je nečekat na příhodnou dobu déle, než je nutné. 2Čas může mnoho promrhat i být promrhán. 3Vykonavatel zázraků proto přijímá faktor kontroly času s radostí. 4Poznává, že každý kolaps času přibližuje všechny ke konečnému vyproštění z času, ve kterém jsou Syn a Otec jedno. 5Rovnost neznamená rovnost nyní. 6Až každý pozná, že má vše, individuální příspěvky k Synovství již nebudou potřebné.
3. Až bude Pokání dovršeno, budou všichni Synové Boží sdílet všechna nadání. 2Bůh nikomu nestraní. 3Všechny Jeho děti mají Jeho naprostou Lásku a všechny Jeho dary jsou svobodně dány každému bez rozdílu. 4„Jestliže nebudete jako děti” znamená, že dokud si plně neuvědomíš svou naprostou závislost na Bohu, nemůžeš poznat skutečnou moc Syna v jeho pravém vztahu k Otci. 5Výjimečnost Božích Synů nepochází z jejich výlučnosti, nýbrž ze zahrnutí do Synovství. 6Všichni mí bratři jsou výjimeční. 7Jsou-li přesvědčeni, že jsou o něco připraveni, jejich vnímání se stává zkresleným. 8Dojde-li k tomu, bude celá Boží rodina neboli Synovství narušena ve svých vztazích.
4. Každý člen Boží rodiny se musí nakonec vrátit. 2Zázrak ho volá, aby se vrátil, neboť mu žehná a váží si ho, i když je snad duchem nepřítomen. 3„Bohu se nikdo nebude posmívat” není varování, nýbrž ujištění. 4Bůh by byl zesměšněn, kdyby některé Jeho stvoření postrádalo svatost. 5Stvoření je úplné a znakem úplnosti je svatost. 6Zázraky jsou potvrzením Synovství, které je stavem dovršení a hojnosti.
5. Vše pravdivé je věčné, a nemůže se změnit nebo být změněno. 2Duch je proto nezměnitelný, protože je již dokonalý, ale mysl si může zvolit, čemu bude sloužit. 3Její volba je omezená jedině v tom, že nemůže sloužit dvěma pánům. 4Jestliže se rozhodne nesloužit dvěma pánům, může se stát prostředkem, kterým duch tvoří v souladu se svým vlastním stvořením. 5Pokud se pro to svobodně nerozhodne, zachová si sice svůj tvůrčí potenciál, ale místo vládě Autority se podvolí vládě tyranské. 6Následkem toho bude uvězňovat, neboť takový je diktát tyranů. 7Změnit mysl znamená dát mysl k dispozici pravé Autoritě.
6. Zázrak je známkou toho, že si mysl zvolila, že se mnou nechá vést ve službách Krista. 2Kristova hojnost je přirozeným důsledkem rozhodnutí Ho následovat. 3Všechny mělké kořeny musejí být vytrženy, neboť nejsou dostatečně hluboké, aby tě udržely. 4Iluze, že mělké kořeny lze prodloužit, a tak tě držet, je jedním ze zkreslení, na nichž spočívá opak Zlatého pravidla chování. 5Jakmile se těchto falešných opor vzdáš, budeš dočasně pociťovat rovnováhu jako nestabilní. 6Nic však není méně stabilní než převrácená orientace. 7A nic, co ji udržuje převrácenou, nemůže vést ke zvýšené stabilitě.
VI. Iluze potřeb
1. Ty, kdo chceš mír, jej můžeš nalézt pouze úplným odpuštěním. 2Nikdo není schopen se něco naučit, pokud se to naučit nechce a není do jisté míry přesvědčen, že to potřebuje. 3Zatímco v Božím stvoření nedostatek neexistuje, je velmi zřejmý v tom, co jsi vytvořil ty. 4Ve skutečnosti je nedostatek tím nejpodstatnějším rozdílem mezi nimi. 5Naznačuje, že bys na tom byl lépe ve stavu odlišném od toho, ve kterém se nacházíš nyní. 6Až do „odloučení”, což je vlastně význam „pádu člověka”, nebylo žádného nedostatku. 7Žádné potřeby neexistovaly. 8Potřeby vznikají teprve poté, co se o něco připravíš. 9Pak jednáš podle specifického pořadí potřeb, které si stanovíš. 10To zase závisí na tvém vnímání toho, co jsi.
2. Pocit odloučení od Boha je jediným nedostatkem, který ve skutečnosti potřebuješ opravit. 2Tento pocit odloučení by nikdy nevznikl, kdybys nepokřivil své vnímání pravdy a nevnímal sebe sama jako někoho, kdo trpí nedostatkem. 3Myšlenka pořadí potřeb vznikla poté, co už jsi tuto zásadní chybu udělal a roztříštil ses na jednotlivé úrovně s různými potřebami. 4Jakmile u tebe dojde k integraci, sjednotíš se, a tvé potřeby se proto spojí v jednu. 5Sjednocení potřeb vede ke sjednocení jednání, protože vyvolává stav bez konfliktu.
3. Myšlenka pořadí potřeb, která pochází z původní chyby, že můžeš být odloučen od Boha, vyžaduje opravu na své vlastní úrovni dříve, než vůbec může být opravena chyba vnímání úrovní. 2Nemůžeš se chovat účinně, jestliže funguješ na různých úrovních. 3Když však takto funguješ, oprava se musí provést vertikálně, zdola nahoru. 4To proto, že si myslíš, že žiješ v prostoru, kde mají pojmy jako „nahoře” a „dole” smysl. 5Nakonec je prostor stejně beze smyslu jako čas. 6Obojí je pouze přesvědčením.
4. Skutečným účelem tohoto světa je, abys ho použil k opravě svého nesprávného přesvědčení. 2Ty sám nemůžeš mít nikdy kontrolu nad účinky strachu, neboť jsi strach vytvořil a v to, co jsi vytvořil, také věříš. 3Svým postojem, nikoli obsahem, se tak podobáš svému Stvořiteli, Který plně věří ve Svá stvoření, protože je stvořil. 4Víra plodí přijetí existence. 5To je důvod, proč můžeš věřit tomu, o čem si nikdo jiný nemyslí, že je pravdivé. 6Pro tebe to pravdivé je, protože jsi to vytvořil.
5. Žádný aspekt strachu není pravdivý, neboť neexistuje na tvůrčí úrovni, a proto neexistuje vůbec. 2Tvé vnímání je opraveno do takové míry, do jaké jsi ochoten vše, čemu věříš, podrobit této zkoušce. 3Při rozlišování toho, co není pravdivé a co pravdivé je, postupuje zázrak následovně:
4Dokonalá láska vyhání strach.
5Existuje-li strach,
pak není dokonalé lásky.
6Avšak:
7Existuje jen dokonalá láska.
8Je-li strach,
pak vytváří stav, který neexistuje.
9Věř tomu, a budeš svobodný. 10Jedině Bůh může dát takové řešení a tato víra je Jeho darem.
VII. Zkreslení podnětů k zázrakům
1. Tvé zkreslené vnímání neproniknutelně překrývá podněty k zázrakům a brání tak tomu, aby sis je uvědomil. 2Záměna podnětů k zázrakům za podněty tělesné představuje hlavní zkreslení vnímání. 3Tělesné podněty jsou nesprávně usměrněné podněty k zázrakům. 4Všechno opravdové potěšení pochází z konání Vůle Boží. 5To proto, že nekonat Boží Vůli znamená popírat Já. 6Popírání Já vede k iluzím, zatímco oprava chyby přináší vyproštění z ní. 7Neklam sám sebe, že můžeš pomocí něčeho vnějšího vytvořit mírový vztah s Bohem či se svými bratry.
2. Dítě Boží, bylo jsi stvořeno, abys tvořilo dobré, krásné a svaté. 2Na to nezapomeň. 3Ještě malou chvíli musíš Boží Lásku projevovat prostřednictvím jednoho těla k druhému, neboť vize je dosud zastřená. 4Své tělo můžeš nejlépe využít, když s jeho pomocí rozšíříš své vnímání tak, abys dosáhl skutečné vize, jíž nejsou oči těla schopny. 5Učit se tomuto je jediným správným využitím těla.
3. Fantazie je zkreslená forma vize. 2Jakékoli fantazie jsou zkreslením, neboť vždy zahrnují překroucení vnímání do neskutečna. 3Činy, které vycházejí ze zkreslení, jsou doslova reakcemi těch, kdo nevědí, co činí. 4Fantazie je pokusem ovládat skutečnost podle falešných potřeb. 5Překroutíš-li jakýmkoli způsobem skutečnost, budeš vnímat destruktivně. 6Fantazie je prostředkem k vytváření falešných souvislostí a snahou získat z nich potěšení. 7I když falešné souvislosti můžeš vnímat, vždy budou skutečné jen pro tebe. 8Jsi přesvědčen o skutečnosti toho, co vytváříš. 9Budeš-li nabízet zázraky, bude tvé přesvědčení o jejich skutečnosti stejně silné. 10Síla tvého přesvědčení pak podpoří přesvědčení příjemce těchto zázraků. 11Bude-li dárci i příjemci zřejmá naprosto uspokojující podstata skutečnosti, fantazie začnou být naprosto zbytečné. 12Skutečnost se „ztrácí” uchvacováním, jež plodí tyranii. 13Pokud na zemi zůstane jediný „otrok”, nebude tvé vyproštění dovršeno. 14Úplné obnovení Synovství je jediným cílem těch, jejichž mysl je zaměřená na zázraky.
4. Toto je kurz výcviku mysli. 2Každé učení vyžaduje pozornost a studium na určité úrovni. 3Některé pozdější části kurzu spočívají velkou měrou na těchto úvodních částech, jež proto vyžadují pečlivé prostudování. 4Budeš je také potřebovat pro svou přípravu. 5Bez této přípravy by ses mohl příliš obávat toho, co přijde, než abys to konstruktivně využil. 6Nicméně, když budeš studovat tyto úvodní části, začneš chápat některé souvislosti, které budou rozvedeny později.
5. Pevný základ je nezbytný proto, že zaměňuješ strach s posvátnou úctou, o čemž jsem se již zmínil a k čemuž často dochází. 2Řekl jsem, že posvátná úcta je v souvislosti s Božími Syny nevhodná, protože posvátnou úctu bys neměl prožívat v přítomnosti sobě rovných. 3Zdůraznil jsem však také, že posvátná úcta je vhodná v Přítomnosti tvého Stvořitele. 4Snažil jsem se pečlivě vysvětlit svou roli v Pokání, aniž bych ji přeceňoval nebo podceňoval. 5O totéž se snažím při vysvětlování tvé role. 6Zdůraznil jsem, že posvátná úcta není vhodnou reakcí vůči mně vzhledem k naší vrozené rovnosti. 7Některé z pozdějších kroků v tomto kurzu však zahrnují přímější přístup k Samotnému Bohu. 8Začít těmito kroky bez pečlivé přípravy by nebylo moudré, neboť posvátná úcta by byla mylně zaměňována se strachem a zkušenost by byla spíše traumatická než blažená. 9Uzdravení, které nakonec přichází, pochází od Boha. 10Prostředky ti budou důkladně vysvětleny. 11Zjevení ti příležitostně může ukázat výsledek, avšak k jeho dosažení je zapotřebí vhodných prostředků.
