Kapitola 13
SVĚT BEZ VINY
Úvod
1. Kdyby ses necítil vinen, nemohl bys útočit, neboť odsouzení je základem útoku. 2Je soudem, při němž jedna mysl vidí druhou jako nehodnou lásky a zasluhující potrestání. 3A právě v tom spočívá rozštěpení. 4Mysl, která soudí, se totiž považuje za oddělenou od mysli, která je souzena, a je přesvědčena, že potrestá-li jinou mysl, sama unikne trestu. 5Tím vším se však mysl pouze klamně pokouší popřít sebe samu a uniknout tak potrestání popřením. 6Není to pokus se popření vzdát, ale udržet si je. 7Neboť je to vina, co ti zastřelo Otce, a je to vina, co tě dovedlo k nepříčetnosti.
2. Přijetí viny do mysli Božího Syna bylo počátkem odloučení, stejně jako přijetí Pokání je jeho koncem. 2Svět, který vidíš, je klamný systém těch, kteří se z pocitu viny stali šílenými. 3Pozorně pohlédni na tento svět, a uvědomíš si, že tomu tak je. 4Tento svět je totiž symbolem potrestání a všechny zákony, které mu zdánlivě vládnou, jsou zákony smrti. 5Děti se do něj rodí skrze bolest a v bolesti. 6Jejich vyrůstání je provázeno utrpením, učí se smutku, odloučení a smrti. 7Jejich mysli jako by byly uvězněny v mozku, a jsou-li jejich těla zraněna, jejich síla ochabuje. 8Zdá se, že milují, přesto však opouštějí a jsou opouštěny. 9Zdá se, že ztrácejí to, co milují, což je snad to nejšílenější přesvědčení ze všech. 10Jejich těla chřadnou, naposledy vydechnou, jsou uložena do země, a již více nejsou. 11A není jediné z nich, které by si nepomyslelo, že Bůh je krutý.
3. Kdyby byl tento svět skutečný, Bůh by byl krutý. 2Žádný Otec by tomu totiž nemohl vystavit Své děti, aby tak zaplatily za spásu, a zároveň je milovat. 3Láska nezabíjí, aby spasila. 4Kdyby tomu tak bylo, byl by útok spásou, ale to je interpretace ega, nikoli Boží interpretace. 5To by mohl vyžadovat pouze svět viny, protože jen vinní by mohli vymyslet něco takového. 6Kdyby Adam nebyl přesvědčen, že to byl Otec, Kdo ho vyhnal z ráje, jeho „hřích“ by se nikoho nemohl dotknout. 7Tímto přesvědčením ztratil Otcovo vědění, protože něčemu takovému by mohli uvěřit jen ti, kdo Otci nerozumí.
4. Tento svět je obrazem ukřižování Božího Syna. 2Takový svět budeš vidět, dokud si neuvědomíš, že Syn Boží ukřižován být nemůže. 3To si však neuvědomíš, dokud nepřijmeš věčnou pravdu, že Syn Boží je bez viny. 4Je hoden jedině lásky, protože dával jen lásku. 5Nikdy neodsoudil, a proto nemůže být odsouzen. 6Pokání je poslední lekcí, kterou se potřebuje naučit, protože ho naučí, že jelikož nikdy nezhřešil, nepotřebuje spásu.
I. Stav bez viny a nezranitelnost
1. Již dříve jsem řekl, že Duch svatý sdílí cíl všech dobrých učitelů, jejichž konečným záměrem je, aby se tím, že své žáky naučí vše, co vědí, stali zbytečnými. 2Duch svatý nechce nic jiného, neboť tím, že sdílí Otcovu Lásku k Synu, se snaží z jeho mysli odstranit veškerou vinu, aby si Syn mohl v míru vzpomenout na svého Otce. 3Mír a vina jsou ve vzájemném protikladu a na Otce si lze vzpomenout jedině v míru. 4Láska a vina nemohou existovat společně, a přijmout jedno znamená popřít druhé. 5Vina skrývá tvému zraku Krista, neboť popírá bezúhonnost Božího Syna.
2. V podivném světě, který jsi vytvořil, Syn Boží zhřešil. 2Jak bys ho tedy mohl vidět? 3Tím, žes ho učinil neviditelným, v černých mračnech viny, kterou jsi přijal, povstal svět odplaty, a tento svět miluješ. 4Kristova bezúhonnost je totiž důkazem, že ego nikdy neexistovalo a nikdy existovat nemůže. 5Bez viny ego neexistuje, a Syn Boží je bez viny.
3. Když se na sebe díváš a poctivě hodnotíš, co děláš, možná jsi v pokušení se ptát, jak můžeš být bez viny. 2Uvaž však toto: Bez viny nejsi v čase, nýbrž ve věčnosti. 3„Zhřešil“ jsi v minulosti, ale minulost neexistuje. 4„Stále“ nemá žádný směr. 5Čas zdánlivě plyne jedním směrem, ale když dojdeš na jeho konec, sroluje se za tebou jako dlouhý koberec rozprostřený napříč minulostí a zmizí. 6Dokud věříš, že Syn Boží je vinen, půjdeš po tomto koberci a budeš přesvědčen, že vede ke smrti. 7A cesta se ti bude zdát dlouhá, krutá a nesmyslná, neboť tak tomu je.
4. Cesta, kterou si určil Syn Boží, je opravdu zbytečná, ale cesta, jíž ho posílá Otec, je cestou vyproštění a radosti. 2Otec není krutý a Jeho Syn nemůže sám sobě ublížit. 3Odplata, které se obává a kterou vnímá, se ho nikdy nedotkne, neboť ačkoli v ni Syn věří, Duch svatý ví, že není skutečná. 4Duch svatý stojí na konci času, kde jsi nutně i ty, protože Duch svatý je s tebou. 5Duch svatý již odčinil všechno, co není hodno Božího Syna, neboť takové je poslání, které Mu dal Bůh. 6A to, co dává Bůh, bylo vždy.
5. Uvidíš mě, jakmile si uvědomíš, že Syn Boží je bez viny. 2Vždy svou nevinnost hledal, a našel ji. 3Každý se totiž snaží uniknout z vězení, které vytvořil, a cesta k vyproštění mu není odepřena. 4Tím, že je v jeho nitru, ji našel. 5Kdy ji nalézá, je jen otázkou času, a čas je pouhá iluze. 6Neboť Syn Boží je bez viny nyní a jas jeho čistoty navěky nedotčen září v Mysli Boží. 7Syn Boží bude vždy takový, jaký byl stvořen. 8Popři svůj svět a nesuď Božího Syna, neboť jeho věčná nevinnost je v Otcově Mysli a navěky ho chrání.
6. Přijmeš-li pro sebe Pokání, uvědomíš si, že v Božím Synu není viny. 2A pouze když ho vidíš bez viny, můžeš pochopit jeho jednotu. 3Myšlenka viny s sebou totiž nese přesvědčení o odsouzení jednoho druhým, a namísto jednoty promítá odloučení. 4Odsoudit můžeš jen sebe, a když tak činíš, nemůžeš poznat, že jsi Syn Boží. 5Popíráš tím podmínku jeho bytí, jíž je jeho dokonalá bezúhonnost. 6Byl stvořen z lásky a v lásce setrvává. 7Vždy ho následovaly dobrota a milosrdenství, neboť vždy šířil Lásku svého Otce.
7. Budeš-li vnímat svaté společníky, kteří cestují s tebou, uvědomíš si, že neexistuje žádná cesta, ale jen probuzení. 2Syn Boží, jenž nespí, pro tebe uchoval víru v Otce. 3Cesta, kterou bys měl jít, ani čas, kterým bys měl projít, neexistují. 4Neboť Bůh nečeká na Svého Syna v čase a navěky není ochoten být bez něho. 5Tak tomu bylo vždy. 6Nechť svatost Božího Syna zažene svou září mrak viny, zatemňující tvou mysl, a přijetím jeho čistoty za svou poznej, že jde o tvou čistotu.
8. Jsi nezranitelný, protože jsi bez viny. 2Na minulosti můžeš lpět pouze prostřednictvím viny. 3Neboť vina určuje, že budeš potrestán za to, co jsi učinil; je tedy závislá na jednorozměrném čase a postupuje od minulosti k budoucnosti. 4Nikdo, kdo je o tom přesvědčen, nemůže pochopit, co znamená „vždy“, a tak tě tvá vina nutně připravuje o pochopení věčnosti. 5Jsi nesmrtelný, neboť jsi věčný, a „vždy“ musí být nyní. 6Vina je tedy způsob, jak ve tvé mysli udržet minulost a budoucnost, a zajistit tak kontinuitu ega. 7Bude-li totiž potrestáno to, co bylo, je kontinuita ega zaručena. 8Zárukou tvé kontinuity je však kontinuita Boha, nikoli ega. 9A nesmrtelnost je opakem času, neboť čas pomíjí, zatímco nesmrtelnost je stálá.
9. Přijímáš-li Pokání, učíš se, co je nesmrtelnost, neboť tím, že přijmeš svou nevinnost, se naučíš, že minulost nikdy nebyla, a tak je budoucnost zbytečná, a tedy nebude. 2Budoucnost je v čase vždy spojována s pykáním za hříchy, a pocit, že za hříchy je třeba pykat, mohla vyvolat jen vina. 3To, že přijmeš nevinnost Božího Syna, je tedy způsob, jímž ti Bůh připomíná Svého Syna a to, čím Jeho Syn opravdu je. 4Neboť Bůh Svého Syna nikdy neodsoudil, a Syn, protože je bez viny, je věčný.
10. Vinu nemůžeš rozptýlit tím, že ji učiníš skutečnou, a pak za ni budeš činit pokání. 2To je plán, který ego nabízí místo rozptýlení viny. 3Ego věří v pokání prostřednictvím útoku, protože je plně zaujato svou nepříčetnou představou, že útok je spásou. 4A ty, kdo chováš v srdci vinu, tomu nutně také věříš, protože jak jinak než ztotožněním se s egem bys mohl chovat v srdci něco, co nechceš?
11. Ego tě učí útočit na sebe sama proto, že jsi vinen, což vinu nutně zvětšuje, neboť vina je důsledek útoku. 2Podle učení ega tedy není možné vině uniknout. 3Útok totiž činí vinu skutečnou. A je-li vina skutečná, pak neexistuje způsob, jak ji překonat. 4Duch svatý ji však prostě rozptýlí klidným uznáním toho, že nikdy neexistovala. 5Když hledí na Božího Syna, jenž je bez viny, ví, že to je pravda. 6A jelikož je to pravda i pro tebe, nemůžeš na sebe útočit, neboť bez viny není útok možný. 7Jsi tedy spasen, neboť Syn Boží je bez viny. 8Tím, že jsi naprosto čistý, jsi nezranitelný.
II. Syn Boží bez viny
1. Konečným účelem projekce je vždy zbavit se viny. 2Je však charakteristické, že se ego pokouší zbavit viny jen z vlastního hlediska. Jakkoli se totiž ego snaží si vinu ponechat, ty ji shledáváš nesnesitelnou, protože stojí v cestě tomu, aby sis vzpomněl na Boha, Jehož přitažlivost je tak silná, že jí nemůžeš odolat. 3V tomto bodě tak dochází k nejhlubšímu rozporu ze všech, neboť ponecháš-li si vinu, na čemž ego trvá, nemůžeš být sám sebou. 4Pouze tím, že tě ego přesvědčilo, že ego jsi ty, tě vůbec mohlo přimět k tomu, abys vinu promítal, a tak si ji uchoval ve své mysli.
2. Uvaž však, jak podivným řešením je toto opatření ega. 2Promítáš vinu, aby ses jí zbavil, ale ve skutečnosti ji pouze skrýváš. 3Pociťuješ ji, ale nemáš tušení proč. 4Na druhou stranu ji spojuješ s podivnou směsicí „ideálů ega“, které jsi, jak tvrdí ego, zradil. 5Nemáš však ani tušení o tom, že zrazuješ Božího Syna tím, že ho vidíš jako vinného. 6Jsi přesvědčen, že již nejsi sám sebou, a proto si neuvědomuješ, že zrazuješ sám sebe.
3. Nejtemnější skryté základy tvého myšlenkového systému ti nedovolují, aby sis své přesvědčení o vině uvědomil. 2Neboť na tomto temném a tajném místě je skryto uvědomění si toho, že jsi zradil Božího Syna tím, že jsi ho odsoudil k smrti. 3Nemáš ani nejmenší tušení, že se tam tato vražedná, avšak nepříčetná myšlenka skrývá, protože zhoubná potřeba ega je natolik silná, že ji nakonec neuspokojí nic než ukřižování Božího Syna. 4Ego neví, kdo Syn Boží je, protože je slepé. 5Dovol mu však kdekoli vnímat stav bez viny, a bude se ho snažit zničit, protože má strach.
4. Velkou část podivného chování ega lze připsat přímo jeho definici viny. 2Pro ego jsou ti, kdo jsou bez viny, vinni. 3Ti, kdo neútočí, jsou jeho „nepřátelé“, protože tím, že nepřikládají hodnotu jeho interpretaci spásy, se nacházejí ve skvělém postavení pro to, aby se ega vzdali. 4Přiblížili se k nejtemnějším a nejhlubším základům ega, a jakkoli ego snese, abys zpochybňoval vše ostatní, toto tajemství střeží celým svým životem, neboť na uchování tohoto tajemství závisí jeho existence. 5Právě na toto tajemství tedy musíme pohlédnout, neboť ego tě před pravdou nemůže ochránit, a v přítomnosti pravdy se ego rozplyne.
5. V klidném světle pravdy uznejme, že věříš, že jsi ukřižoval Božího Syna. 2Toto „strašné“ tajemství sis nepřipustil, protože kdybys je objevil, chtěl bys Syna Božího ukřižovat i nyní. 3Toto přání však, protože je to přání opravdu strašné, Syna Božího před tebou skrylo, a tak se ho bojíš nalézt. 4S tímto přáním zabít sebe sama jsi se vypořádal tak, že jsi zapomněl, kdo jsi, a ztotožnil ses s něčím jiným. 5Slepě a nevybíravě jsi promítl vinu, aniž jsi odhalil její zdroj. 6Neboť ego tě skutečně chce zabít, a ztotožníš-li se s ním, budeš nutně přesvědčen, že jeho cíl je tvým cílem.
6. Řekl jsem, že ukřižování je symbolem ega. 2Když bylo ego postaveno před skutečnou nevinnost Božího Syna, pokusilo se ho zabít s odůvodněním, že být bez viny je rouhání se Bohu. 3Pro ego je Bohem samo ego, a nevinnost musí být interpretována jako nejvyšší vina, která plně ospravedlňuje vraždu. 4Stále ještě nechápeš, že jakýkoli strach, který možná pociťuješ v souvislosti s tímto kurzem, nakonec pramení z této interpretace. Vezmeš-li ale v úvahu, jak na něj reaguješ, budeš stále více přesvědčen, že tomu tak je.
7. Tento kurz výslovně uvádí, že jeho cílem je tvé štěstí a mír. 2Přesto se ho obáváš. 3Bylo ti znovu a znovu řečeno, že tě osvobodí, a přesto někdy reaguješ tak, jako by se tě snažil uvěznit. 4Často ho odmítáš ochotněji, než odmítáš myšlenkový systém ega. 5Do určité míry tedy musíš být přesvědčen, že neučíš-li se kurz, sám sebe chráníš. 6A neuvědomuješ si, že tě může ochránit jedině to, že jsi bez viny.
8. Pokání bylo vždy interpretováno jako vyproštění z viny, a tato interpretace je, pokud ji chápeš, správná. 2Avšak dokonce i když ho pro tebe budu interpretovat já, je možné, že se ho zřekneš a nepřijmeš ho. 3Možná jsi poznal marnost ega a jeho nabídek, ale přestože je nechceš přijmout, dosud jsi na jejich alternativu nepohlédl s radostí. 4Krajně vyjádřeno bojíš se vykoupení a jsi přesvědčen, že tě zabije. 5Nedej se zmýlit intenzitou tohoto strachu. 6Jsi totiž přesvědčen, že jsi schopen se v přítomnosti pravdy obrátit sám proti sobě a zničit se.
9. Mé dítě, tak tomu není. 2Tvá „tajná vina“ není ničím, stačí, abys ji jen přivedl ke světlu, a světlo ji rozptýlí. 3Pak mezi tebou a vzpomínkou na Otce nezůstane jediný temný mrak, neboť si vzpomeneš na Jeho Syna, který je bez viny a nikdy nezemřel, protože je nesmrtelný. 4Poznáš, že jsi byl vykoupen spolu s ním a nikdy jsi od něho nebyl odloučen. 5V tomto porozumění spočívá tvé vzpomenutí si, neboť porozumět znamená poznat lásku beze strachu. 6V Nebi bude nad tvým návratem domů velká radost, a budeš to ty, kdo se bude radovat. 7Neboť vykoupený syn člověka je Syn Boží bez viny, a v tom, že ho poznáš, spočívá tvé vykoupení.
III. Strach z vykoupení
1. Bude tě možná zajímat, proč je tak rozhodující, abys pohlédl na svou nenávist a uvědomil si její plný rozsah. 2Možná si také pomyslíš, že by pro Ducha svatého bylo dost snadné, kdyby ti tvou nenávist ukázal a rozptýlil ji, aniž by sis ji musel sám uvědomit. 3Existuje však ještě jedna překážka, kterou jsi postavil mezi sebe a Pokání. 4Řekli jsme, že nikdo, kdo pozná strach, ho nebude podporovat. 5Přesto se ve svém zmateném stavu mysli strachu nebojíš. 6Strach se ti nelíbí, ale co tě opravdu děsí, není tvá touha útočit. 7Svým nepřátelstvím vážně znepokojen nejsi. 8Skrýváš ho, protože více než svého nepřátelství se obáváš toho, co zakrývá. 9Byl bys dokonce schopen beze strachu pohlédnout i na nejtemnější základy ega, pokud bys nevěřil, že budeš-li bez ega, najdeš v sobě něco, čeho se bojíš ještě víc. 10Ve skutečnosti se nebojíš ukřižování. 11To, z čeho máš opravdu hrůzu, je vykoupení.
2. Pod temnými základy ega se nachází vzpomínka na Boha, a ona je tím, čeho se opravdu bojíš. 2Neboť tato vzpomínka by tě okamžitě vrátila na tvé pravé místo, které ses snažil opustit. 3Tvůj strach z útoku není nic ve srovnání s tvým strachem z lásky. 4Byl bys dokonce ochoten pohlédnout na své kruté přání zabít Božího Syna, kdybys nevěřil, že tě ochrání před láskou. 5Toto přání totiž způsobilo odloučení a ty sis je uchránil, protože nechceš, aby bylo odloučení uzdraveno. 6Uvědomuješ si, že pokud by byl odstraněn temný mrak, který zakrývá ono kruté přání, tvá láska k Otci by tě podnítila k tomu, abys odpověděl na Jeho Volání a dychtivě vstoupil do Nebe. 7Věříš, že útok je spásou, protože ti v tom chce zabránit. 8Tvá horoucí láska k Bohu a Boží láska k tobě je totiž mnohem hlubší, než základy ega, a silnější, než tyto základy kdy budou. 9A to je to, co chceš ve skutečnosti skrýt.
3. Upřímně řečeno, není pro tebe obtížnější říci „miluji“ než „nenávidím“? 2Spojuješ si lásku se slabostí a nenávist se sílou, a tvá skutečná moc ti připadá jako skutečná slabost. 3Kdybys totiž zaslechl volání lásky, nebyl bys schopen ovládnout svou radostnou reakci, a celý svět, o kterém si myslíš, žes jej vytvořil, by zmizel. 4Zdá se pak, že Duch svatý útočí na tvou pevnost, protože nechceš vpustit Boha, Jehož Vůlí není, aby byl vyloučen.
4. Celý svůj nepříčetný systém přesvědčení jsi vybudoval proto, že si myslíš, že bys v Boží Přítomnosti byl bezmocný, a chceš se zachránit před Jeho Láskou, protože máš za to, že by tě rozprášila v nicotu. 2Bojíš se, že Jeho Láska by tě vzdálila sobě samému a učinila tě malým, protože jsi přesvědčen, že velikost spočívá ve vzdoru a že útok je ušlechtilý. 3Myslíš si, že jsi vytvořil svět, který by Bůh zničil, a tím, že bys Ho miloval – a ty Ho miluješ – by ses tohoto světa zbavil, což bys opravdu učinil. 4Tento svět jsi tedy použil, abys zakryl svou lásku, a čím více pronikáš do temnoty základů ega, tím více se přibližuješ k Lásce, která je tam ukryta. 5A právě to tě děsí.
5. Jsi schopen přijmout nepříčetnost, protože jsi ji vytvořil, ale nejsi schopen přijmout lásku, protože tu jsi nevytvořil. 2Raději bys byl otrokem ukřižování než Synem Božím ve vykoupení. 3Tvá individuální smrt se ti zdá být hodnotnější než tvá živá jednota, neboť to, co ti bylo dáno, ti není tak drahé, jako to, co jsi vytvořil. 4Bojíš se více Boha než ega, a tam, kde není vítána, láska nemůže vstoupit. 5Nenávist však ano, protože ta vstupuje ze své vlastní vůle a na tvé vůli jí nezáleží.
6. Musíš pohlédnout na své iluze a neskrývat je, protože nespočívají na svém vlastním základě. 2Jsou-li utajovány, zdá se, že své základy mají, a tak se zdá, že jsou soběstačné. 3To je základní iluze, na níž spočívají všechny ostatní. 4Neboť pod těmito iluzemi – ukrytá, dokud jsou i ony skryté – je milující mysl, která si myslí, že je vytvořila v hněvu. 5Bolest v této mysli je, pokud ji odkryješ, tak zřejmá, že nebudeš moci popřít potřebu jejího uzdravení. 6Žádný z triků a úskoků, které jí nabízíš, ji nemůže uzdravit, neboť se zde jedná o skutečné ukřižování Božího Syna.
7. A přesto není ukřižován. 2Je zde nejen jeho bolest, ale i jeho uzdravení, neboť vize Ducha svatého je milosrdná a Jeho náprava rychlá. 3Neskrývej před Jeho zrakem utrpení, ale s radostí Mu je přines. 4Předlož Jeho navěky zdravé mysli veškerou svou bolest a dovol Mu, aby tě uzdravil. 5Nedovol, aby jakýkoli náznak bolesti zůstal skryt před Jeho světlem, a pečlivě prohledej svou mysl, zda tam není ukryta nějaká myšlenka, kterou se bojíš odhalit. 6Neboť Duch svatý uzdraví i tu nejmenší myšlenku, kterou sis ponechal, aby tě zraňovala, očistí ji od malosti a obnoví ji do Boží velikosti.
8. Za veškerou velkolepostí, kterou tak miluješ, se skrývá tvé opravdové volání o pomoc. 2Neboť voláš ke svému Otci po lásce, stejně jako tě tvůj Otec volá k Sobě. 3Na onom místě, které jsi skryl, je tvou jedinou vůlí si láskyplně vzpomenout na Otce a sjednotit se s Ním. 4Toto místo pravdy nalezneš, až ho uvidíš ve svých bratrech, kteří, ač mohou sami sebe klamat, stejně jako ty touží po vznešenosti, která je v nich. 5A budeš-li ji vnímat, uvítáš ji, a bude tvá. 6Neboť vznešenost je právem Božího Syna, jehož nemůže žádná iluze uspokojit nebo spasit od toho, čím je. 7Pouze jeho láska je skutečná, a on bude spokojen jen se svou skutečností.
9. Spas ho od jeho iluzí, ať můžeš v míru a radosti přijmout Otcovu velikost. 2Nikoho však ze své lásky nevylučuj, nebo budeš ve své mysli skrývat temné místo, kde Duch svatý není vítán. 3Tak se vyloučíš z Jeho uzdravující moci, neboť jestliže nenabídneš naprostou lásku, nebudeš úplně uzdraven. 4Uzdravení musí být stejně úplné, jako je úplný strach, neboť láska nemůže vstoupit tam, kde je byť i jediný náznak strachu, který by zmařil její uvítání.
10. Ty, kdo dáváš přednost odloučení před stavem zdravé mysli, ho ve své správně orientované mysli nemůžeš dosáhnout. 2Byl jsi v míru až do té doby, kdy jsi požádal o něco výjimečného. 3Bůh ti nevyhověl, neboť takový požadavek Mu byl cizí. O něco takového jsi nemohl požádat Otce, Který skutečně miluje Svého Syna. 4Proto jsi z Něj učinil otce nemilujícího, a to tím, že jsi od Něj vyžadoval něco, co by mohl dát jen takový otec. 5Mír Božího Syna byl zničen, neboť již svému Otci nerozuměl. 6Obával se toho, co vytvořil, ale ještě více se bál skutečného Otce, neboť zaútočil na svou vlastní vznešenou rovnost s Ním.
11. V míru nepotřeboval nic, a o nic nežádal. 2Ve válce vyžadoval vše, a nenalezl nic. 3Protože jak jinak mohla vlídnost lásky odpovědět na jeho požadavky než tím, že pokojně odešla a vrátila se k Otci? 4Když si Syn nepřál setrvat v míru, nemohl setrvat vůbec. 5Neboť potemnělá mysl nemůže žít ve světle a musí hledat temné místo, kde by mohla být přesvědčena, že je tam, kde není. 6Bůh nepřipustil, aby se tak stalo. 7Ty jsi to však vyžadoval, a proto jsi byl přesvědčen, že tomu tak je.
12. „Vyčlenit“ znamená „učinit samotným“, a tedy osamělým. 2To ti Bůh neudělal. 3Mohl by tě oddělit, když ví, že tvůj mír spočívá v Jeho Jednotě? 4Zamítnul pouze tvou žádost o bolest, neboť utrpení nestvořil. 5Jelikož ti daroval stvoření, nemohl ti je vzít. 6Na nepříčetnou žádost mohl dát jen odpověď zdravé mysli, která s tebou zůstane i ve tvé nepříčetnosti. 7A tak i učinil. 8Každý, kdo uslyší Jeho odpověď, se nepříčetnosti vzdá. 9Neboť jeho odpověď je výchozím bodem nacházejícím se mimo iluze, a odtud na ně můžeš pohlédnout zpět a shledat je nepříčetnými. 10Hledej toto místo, a najdeš je, neboť Láska je v tobě a povede tě tam.
IV. Funkce času
1. Důvod, proč se bojíš tohoto kurzu, by měl být nyní zřejmý. 2Neboť tento kurz je o lásce, protože je o tobě. 3Bylo ti řečeno, že tvou funkcí na tomto světě je uzdravovat a tvou funkcí v Nebi je tvořit. 4Ego učí, že tvou funkcí na zemi je ničit a že v Nebi žádnou funkci nemáš. 5Proto tě zde chce zahubit a pohřbít, bez jakéhokoli odkazu vyjma prachu, z něhož si myslí, že jsi byl vytvořen. 6Dokud je s tebou ve svém uvažování přiměřeně spokojené, nabízí ti zapomnění. 7Když otevřeně zuří, nabízí ti peklo.
2. Přesto je pro tebe zapomnění a peklo přijatelnější než Nebe. 2Tvou definicí Nebe je peklo a zapomnění, a myslíš si, že skutečné Nebe je největší hrozbou, kterou můžeš prožít. 3Peklo a zapomnění jsou pojmy, které jsi vytvořil, a jsi rozhodnut, že dokážeš jejich skutečnost, a tím ustavíš svou skutečnost. 4Je-li jejich skutečnost zpochybňována, věříš, že je zpochybňována i ta tvá. 5Jsi totiž přesvědčen, že tvou skutečností je útok a tvé zničení je konečným důkazem, že jsi měl pravdu.
3. Nebylo by za daných okolností lepší, abys neměl pravdu, dokonce i když pomineme fakt, že jsi ji neměl? 2Zatímco o tom, že smrt ukazuje, že život byl, by se dalo diskutovat, nikdo nebude tvrdit, že to dokazuje, že život je. 3Dokonce i minulý život, na který by mohla smrt nepřímo ukazovat, mohl být jedině marný, pokud musel dospět ke smrti a potřeboval ji jako důkaz toho, že vůbec existoval. 4Zpochybňuješ Nebe, ale toto ne. 5Nicméně kdybys to zpochybnil, mohl bys uzdravovat a být uzdraven. 6A i když Nebe neznáš, není více žádoucí než smrt? 7Vybíráš si jak to, co zpochybňuješ, tak i to, co vnímáš. 8V tomto ohledu je otevřená mysl poctivější.
4. Ego má podivnou představu o čase, a právě o této představě bys měl začít pochybovat. 2Ego silně investuje do minulosti a nakonec věří, že minulost je jediným aspektem času, který něco znamená. 3Pamatuj si, že to, že zdůrazňuje vinu, mu umožňuje zajistit si svou kontinuitu tím, že vytváří budoucnost podle minulosti, a tak se vyhýbá přítomnosti. 4Díky názoru, že v budoucnosti se platí za minulost, se minulost stává určujícím činitelem budoucnosti, a tak budoucnost navazuje na minulost bez zásahu přítomnosti. 5Ego totiž považuje přítomnost pouze za krátký přechod k budoucnosti, ve kterém přenese minulost do budoucnosti tak, že interpretuje přítomnost z hlediska minulosti.
5. „Nyní“ nemá pro ego žádný smysl. 2Přítomnost mu jen připomíná minulé bolesti a ego na ni reaguje tak, jako by byla minulostí. 3Ego nemůže strpět vyproštění z minulosti, a i když minulost už skončila, snaží se uchovat její představu tím, že reaguje tak, jako by minulost byla přítomností. 4Diktuje tvé reakce vůči těm, se kterými se setkáváš v přítomnosti, z výchozího bodu v minulosti, a zastírá tak jejich přítomnou skutečnost. 5Důsledkem toho je, že budeš-li naslouchat diktátu ega, budeš na svého bratra reagovat, jako by to byl někdo jiný, a to ti nepochybně zabrání, abys ho poznal takového, jaký je. 6Obdržíš od něj poselství ze své vlastní minulosti, neboť tím, že činíš minulost skutečnou v přítomnosti, nedovoluješ sám sobě se minulosti vzdát. 7Tak si sám upíráš poselství o vyproštění, které ti každý bratr nabízí nyní.
6. Stíny minulosti jsou právě to, čemu musíš uniknout. 2Nejsou skutečné a nemají nad tebou moc, ledaže si je přineseš s sebou. 3Obsazují ve tvé mysli místa bolesti a velí ti útočit v přítomnosti odplatou za minulost, která již pominula. 4Toto rozhodnutí je rozhodnutím pro bolest v budoucnosti. 5Pokud se nenaučíš, že minulá bolest je iluze, rozhoduješ se pro budoucnost iluzí a ztrácíš mnoho příležitostí k vyproštění, které bys mohl nalézt v přítomnosti. 6Ego chce tvé zlé sny zachovat a zabránit ti, aby ses probudil a pochopil, že jsou minulostí. 7Rozpoznal bys svaté setkání, když ho vnímáš pouze jako setkání se svou vlastní minulostí? 8S nikým by ses nesetkal a sdílení spásy, které činí setkání svatým, bys ze svého vidění vyloučil. 9Duch svatý učí, že se vždy setkáváš sám se sebou a že toto setkání je svaté, protože ty jsi svatý. 10Ego učí, že se vždy setkáváš se svou minulostí, a protože tvé sny nebyly svaté, nemůže být svatá ani budoucnost, a přítomnost nemá smysl.
7. Je zřejmé, že Duch svatý vnímá čas přesně naopak, než jak ho vnímá ego. 2Důvod je stejně tak jasný; vnímají totiž účel času jako diametrálně odlišný. 3Duch svatý vysvětluje, že účelem času je učinit potřebu času zbytečnou. 4Funkci času považuje za dočasnou, protože čas slouží pouze Jeho učební funkci, která je ze své podstaty dočasná. 5Proto klade důraz na jediný aspekt času, který se může rozšířit do nekonečna, neboť nyní je tím nejbližším přiblížením věčnosti, které tento svět nabízí. 6Právě ve skutečnosti tohoto „nyní“ bez minulosti či budoucnosti spočívá počátek pochopení věčnosti. 7Neboť existuje pouze „nyní“, a jen „nyní“ nabízí příležitosti ke svatým setkáním, v nichž může být nalezena spása.
8. Ego, stejně jako Duch svatý, vykládá cíl času podle svého – na rozdíl od Něj pohlíží na funkci času jako na funkci svého šíření na místo věčnosti. 2Jediným záměrem, který ego vnímá v čase, je kontinuita minulosti a budoucnosti pod jeho vedením, a ta se uzavírá nad přítomností, takže se v jeho kontinuitě nemůže vyskytnout žádná mezera. 3Kontinuita ega tě tedy chce ponechat v čase, zatímco Duch svatý tě z něj chce vyprostit. 4Jestliže chceš sdílet Jeho úmysl tě spasit, musíš se naučit přijmout Jeho interpretaci prostředků spásy.
9. I ty budeš vykládat funkci času podle toho, jak vykládáš svou vlastní funkci. 2Přijmeš-li za svou funkci v tomto světě času uzdravování, zdůrazníš tím pouze ten aspekt času, v němž k uzdravení může dojít. 3Uzdravení nelze dosáhnout v minulosti. 4Musí se ho dosáhnout v přítomnosti, aby vyprostilo budoucnost. 5Tato interpretace poutá budoucnost k přítomnosti a rozšiřuje přítomnost, nikoli minulost. 6Když však interpretuješ svou funkci jako ničení, ztratíš přítomnost ze zřetele a budeš lpět na minulosti, aby sis zajistil ničivou budoucnost. 7A čas bude takový, jak ho budeš interpretovat, neboť sám o sobě není ničím.
V. Dvě emoce
1. Řekl jsem, že máš pouze dvě emoce: lásku a strach. 2Jedna je neměnná, ale je nepřetržitě vzájemně vyměňována tím, že ji věční poskytují věčným. 3Touto výměnou se šíří, neboť se zvětšuje tím, že je dávána. 4Druhá emoce má mnoho forem, neboť obsah individuálních iluzí se značně liší. 5Přesto mají všechny jedno společné: jsou nepříčetné. 6Jsou vytvořeny z obrazů, které nelze vidět, a ze zvuků, které nelze slyšet. 7Vytvářejí soukromý svět, který nemůže být sdílen. 8Mají smysl pouze pro svého tvůrce, což znamená, že nemají vůbec žádný smysl. 9Jejich tvůrce se v tomto světě pohybuje sám, neboť je vnímá pouze on.
2. Každý zalidňuje svět postavami ze své individuální minulosti, a právě proto se soukromé světy liší. 2Avšak postavy, které vidí, nikdy nebyly skutečné, neboť jsou vytvořeny pouze z jeho reakcí na bratry a nezahrnují jejich reakce na něj. 3Proto si neuvědomuje, že je vytvořil a že nejsou úplné. 4Existenci těchto postav totiž nedosvědčuje nic, neboť jsou vnímány jen jednou odloučenou myslí.
3. Právě prostřednictvím těchto podivných stínů mají nepříčetní vztah ke svému nepříčetnému světu. 2Vidí totiž pouze ty, kdo jim připomínají tyto obrazy, a právě s nimi si vytvářejí vztahy. 3Komunikují tedy s těmi, kteří neexistují, a právě ti jim odpovídají. 4Nikdo kromě toho, kdo je zavolal, neslyší jejich odpověď, a o tom, že mu odpověděli, je přesvědčen pouze on. 5Projekce vytváří vnímání, a za ně vidět nemůžeš. 6Znovu a znovu jsi na bratra útočil, neboť jsi ho viděl jako stínovou postavu ve svém soukromém světě. 7A jsi to tudíž ty, kdo na tebe nutně útočí jako první, protože to, na co útočíš, není v druhých. 8Jediná skutečnost toho, na co útočíš, je ve tvé vlastní mysli, a tím, že útočíš na druhé, útočíš doslova na něco, co tam není.
4. Oklamaní mohou být velice destruktivní, protože si neuvědomují, že odsoudili sami sebe. 2Zemřít si nepřejí, přesto se ale nechtějí vzdát odsouzení. 3A tak se izolují ve svých soukromých světech, kde je vše zmatené a kde se to, co je uvnitř, jeví, jako by to bylo vně. 4To, co je uvnitř, však nevidí, protože nemohou rozpoznat skutečnost svých bratrů.
5. Máš pouze dvě emoce, ve svém soukromém světě však na každou z nich reaguješ tak, jako by byla tou druhou. 2Láska totiž nemůže setrvat v odděleném světě, neboť když do něj vstoupí, není rozpoznána. 3Pokud vidíš vlastní nenávist jako svého bratra, pak bratra nevidíš. 4Každý se snaží přiblížit k tomu, co miluje, a odvrací se od toho, čeho se bojí. 5Ty reaguješ na lásku se strachem a odvracíš se od ní. 6Strach tě však přitahuje, a protože věříš, že je to láska, sám ho přivoláváš. 7Tvůj soukromý svět je naplněn postavami strachu, které jsi do něj pozval, a všechnu tu lásku, kterou ti bratři nabízejí, nevidíš.
6. Když pohlédneš na svůj svět s otevřenýma očima, musí tě napadnout, že jsi se uchýlil k nepříčetnosti. 2Vidíš něco, co není, a slyšíš něco, co nevydává žádný zvuk. 3Tvé projevy emocí jsou opakem emocí samých. 4S nikým nekomunikuješ, a jsi od skutečnosti izolován tak, jako bys byl v celém vesmíru sám. 5Ve svém šílenství skutečnost zcela přehlížíš a všude, kam pohlédneš, vidíš jen svou rozštěpenou mysl. 6Bůh tě volá, a ty neslyšíš, neboť se zabýváš jen svým vlastním hlasem. 7A Kristova vize není součástí tvého vidění, neboť se díváš jen sám na sebe.
7. Dítě Boží, nabídlo bys tohle svému Otci? 2Neboť nabízíš-li to sobě, nabízíš to Jemu. 3On to neopětuje proto, že tě to není hodno, neboť to není hodno Jeho. 4Chce tě však z tohoto stavu vyprostit a osvobodit. 5Odpověď Jeho zdravé Mysli ti říká, že to, co jsi nabídl sobě, není skutečné, ale to, co ti nabízí On, se nikdy nezměnilo. 6Ty, kdo nevíš, co činíš, můžeš poznat, co je nepříčetnost, a pohlédnout za ni. 7Je ti dáno se naučit, jak popřít nepříčetnost a jak v míru opustit svůj soukromý svět. 8Spatříš vše, co jsi popřel, ve svých bratrech, neboť jsi to popřel v sobě. 9Budeš je totiž milovat, a tím, že se k nim přiblížíš, přiblíží se oni k tobě a ty je budeš vnímat jako svědky své skutečnosti, kterou sdílíš s Bohem. 10Já jsem s nimi, jako jsem i s tebou, a společně je vyvedeme z jejich soukromých světů, neboť stejně jako jsme sjednoceni my, sjednotíme se i s nimi. 11Otec nás všechny vítá s radostí, a radost bychom Mu měli nabídnout i my. 12Neboť každý Syn Boží je dán tobě, kterému dal Bůh Sám Sebe. 13Je to Bůh, Koho jim musíš nabídnout, aby sis uvědomil Jeho dar tobě.
8. Vize je závislá na světle. 2Ve tmě nemůžeš vidět. 3Přesto však ve tmě, v soukromém světě spánku, ve snech vidíš, ačkoli máš oči zavřené. 4A právě zde vidíš to, co jsi vytvořil. 5Vzdej se ale temnoty, a to, co jsi vytvořil, už více neuvidíš, neboť abys to viděl, musel jsi popřít vizi. 6Avšak z popření vize nevyplývá, že nemůžeš vidět. 7To, že nevidíš, je ale způsobeno popřením, neboť popřením přijímáš nepříčetnost a jsi přesvědčen, že můžeš vytvořit soukromý svět a vládnout svému vlastnímu vnímání. 8K tomu však musíš světlo vyloučit. 9Když však přijde světlo, sny zmizí, a ty uvidíš.
9. Nehledej vizi prostřednictvím svých očí, neboť sis vytvořil svůj vlastní způsob vidění, abys mohl vidět ve tmě, a právě tím klameš sám sebe. 2Za touto tmou, a přece stále v tobě, je vize Krista, Který na vše hledí ve světle. 3Tvá „vize“ pochází ze strachu, stejně jako Jeho vize pochází z lásky. 4Kristus, jako tvůj svědek skutečného světa, vidí místo tebe. 5Je projevem Ducha svatého, vidí vždy skutečný svět, povolává jeho svědky a přitahuje je k tobě. 6Miluje to, co vidí ve tvém nitru, a chce to šířit. 7Nevrátí se k Otci, dokud nerozšíří tvé vnímání až k Němu. 8Zde končí vnímání, neboť tě spolu se Sebou navrátil Otci.
10. Máš pouze dvě emoce, z nichž jednu jsi vytvořil a druhá ti byla dána. 2Každá z nich je způsobem vidění, a z rozdílných pohledů vznikají rozdílné světy. 3Dívej se prostřednictvím vize, která ti byla dána, neboť skrze Svoji vizi vidí Kristus Sám Sebe. 4A vida, co Sám je, ví, Kdo je Jeho Otec. 5Za tvými nejtemnějšími sny vidí v tobě nevinného Božího Syna, který září dokonalou a těmito sny nezkalenou září. 6To vše uvidíš ty sám, budeš-li hledět spolu s Ním, neboť Jeho vize je darem lásky, který Mu dal Otec pro tebe.
11. Duch svatý je světlem, ve kterém se zjevuje Kristus. 2Všichni, kdo Ho chtějí spatřit, Ho mohou vidět, neboť požádali o světlo. 3Neuvidí Ho však samotného, neboť Kristus není osamělý, stejně jako nejsou osamělí oni. 4Jelikož uviděli Syna, povstali v Něm k Otci. 5Tomu všemu porozumí proto, že pohlédli do svého nitra a za temnotou v sobě spatřili Krista, a poznali Ho. 6Díky vizi Jeho zdravé mysli na sebe pohlédli s láskou, a uviděli sami sebe tak, jak je vidí Duch svatý. 7A s touto vizí pravdy, která je v nich, přišla všechna krása světa, aby je osvěcovala.
VI. Nalezení přítomnosti
1. Vnímat pravdivě znamená být si vědom veškeré skutečnosti prostřednictvím uvědomění si sebe sama. 2Z tohoto důvodu nemůže před tvým zrakem vyvstat jediná iluze, neboť skutečnost neponechává prostor pro jakoukoli chybu. 3To znamená, že bratra vnímáš jen tak, jak ho vidíš nyní. 4Jeho minulost není v přítomnosti skutečná, takže ji nelze vidět. 5Tvé minulé reakce vůči němu se v přítomnosti také nenalézají, a jestliže na ně reaguješ, pak vidíš jen obraz bratra, který sis sám vytvořil a chováš jej v srdci namísto něj. 6Když pochybuješ o iluzích, zeptej se sám sebe, odpovídá-li zdravému rozumu vnímat to, co bylo, jako něco, co je nyní. 7Vzpomínáš-li si ve chvíli, kdy se díváš na bratra, na minulost, nejsi schopen vnímat skutečnost, která je nyní.
2. Považuješ za „přirozené“ používat svou minulou zkušenost jako výchozí bod k posuzování přítomnosti. 2To je však nepřirozené, protože je to klamné. 3Až se naučíš vidět každého naprosto bez souvislosti s jeho či tvou minulostí, jak ji ty vnímáš, budeš schopen se učit z toho, co vidíš nyní. 4Neboť pokud se nebojíš světla, minulost nemůže vrhat žádné stíny, aby zatemnila přítomnost. 5Jedině když se světla bojíš, rozhodl ses přinést temnotu s sebou, a tím, že ji uchováváš ve své mysli, vidíš ji jako temný mrak, který zahaluje tvé bratry a skrývá před tvým zrakem jejich skutečnost.
3. Tato temnota je v tobě. 2Kristus, tak jak se ti nyní odhalil, nemá minulost, neboť je neměnný, a v Jeho neměnnosti spočívá tvé vyproštění. 3Neboť je-li takový, jaký byl stvořen, není v Něm viny. 4Nezvedl se jediný mrak viny, který by Ho zakryl, a tak Ho odhalíš v každém, koho potkáš, neboť Ho vidíš skrze Něho Samého. 5Narodit se znovu znamená vzdát se minulosti a pohlédnout bez odsouzení na přítomnost. 6Tím mrakem, který zakrývá Božího Syna, je minulost, a jestliže ji chceš opustit, nesmíš ji nyní vidět. 7Vidíš-li ji nyní ve svých iluzích, dosud tě neopustila, přestože neexistuje.
4. Čas může vyprostit stejně jako uvěznit, podle toho, čí interpretaci času použiješ. 2Minulost, přítomnost a budoucnost nejsou nepřetržité, pokud jim kontinuitu nevnutíš. 3Můžeš je jako nepřetržité vnímat a můžeš je sám pro sebe nepřetržitými učinit. 4Neklam se však a nevěř, že tomu tak je. 5Být totiž přesvědčen, že skutečnost je to, čím ji chceš podle své potřeby mít, je klamné. 6Chceš zničit kontinuitu času tím, že ho pro své vlastní účely rozdělíš na minulost, přítomnost a budoucnost. 7Budoucnost chceš předvídat na základě svých minulých zkušeností, a podle toho se na ni také připravuješ. 8Tím však přivádíš minulost s budoucností do jedné roviny a nedovoluješ zázraku, který by se mezi ně mohl vložit, dát ti svobodu být znovu zrozen.
5. Zázrak ti umožňuje vidět bratra bez jeho minulosti, a vnímat ho tedy jako znovu narozeného. 2Jeho chyby jsou všechny pryč a tím, že ho vnímáš bez nich, ho vyprošťuješ. 3A jelikož je jeho minulost i tvou minulostí, toto vyproštění spolu sdílíte. 4Nedovol, aby ti ho mrak tvé minulosti zakryl, neboť pravda spočívá jen v přítomnosti, a budeš-li ji hledat, nalezneš ji. 5Hledal jsi ji tam, kde není, a tak jsi ji nenašel. 6Nauč se ji proto hledat tam, kde je, a ona vyvstane před očima, které vidí. 7Tvá minulost vznikla v hněvu, a když ji použiješ k útoku na přítomnost, neuvidíš svobodu, kterou přítomnost obsahuje.
6. Souzení a odsuzování máš za sebou, a pokud si je nepřineseš s sebou, uvidíš, že jsi od nich osvobozen. 2Pohlédni s láskou na přítomnost, neboť obsahuje to jediné, co je navěky pravdivé. 3Spočívá v ní veškeré uzdravení, protože její kontinuita je skutečná. 4Šíří se do všech aspektů Synovství současně, a tak jim umožňuje, aby se jeden s druhým spojily. 5Přítomnost je předtím, než byl čas, a bude i tehdy, kdy čas již nebude. 6V ní jsou všechny věci, které jsou věčné a jsou jedno. 7Jejich kontinuita je nadčasová a komunikují bez přerušení, neboť nejsou odloučeny minulostí. 8Odloučit může jen minulost, a ta nikde není
7. Přítomnost ti nabízí tvé bratry ve světle, které tě s nimi sjednotí a osvobodí tě od minulosti. 2Zazlíval bys jim tedy minulost? 3Neboť jestliže ano, pak se rozhoduješ zůstat v temnotě, která neexistuje, a odmítáš přijmout světlo, které je ti nabízeno. 4Neboť světlo dokonalé vize je svobodně dáváno, jako je svobodně přijímáno, a může být přijato jen tehdy, není-li omezováno. 5V tomto jediném, stálém rozměru času, který se nemění a kde není jediná známka toho, co jsi byl, hledíš na Krista a voláš Jeho svědky, aby tě osvítili, neboť´s je povolal. 6A oni pravdu v tobě nepopřou, neboť jsi ji hledal v nich, a tam jsi ji také našel.
8. Nyní je čas spásy, neboť nyní nastává vyproštění z času. 2Podej ruku všem svým bratrům a dotkni se jich dotekem Krista. 3Tvá kontinuita tkví ve věčném sjednocení s nimi, neporušená, protože ji plně sdílíš. 4Syn Boží, který je bez viny, je pouze světlem. 5Nikde v něm není temnota, neboť je úplný. 6Povolej všechny bratry, aby tuto úplnost dosvědčili, jako i já volám tebe, aby ses ke mně přidal. 7Každý hlas má svůj part v písni vykoupení, chvalozpěvu radosti a vzdávání díků za světlo Stvořiteli světla. 8Svaté světlo, které vyzařuje z Božího Syna, svědčí o tom, že jeho světlo pochází od Otce.
9. Osviť své bratry vzpomínkou na svého Stvořitele, neboť ve chvíli, kdy povoláš svědky Jeho stvoření, vzpomeneš si na Něj i ty sám. 2Ti, které uzdravíš, svědčí o tvém uzdravení, neboť v jejich úplnosti uvidíš i svou vlastní úplnost. 3A jakmile tvé písně chvály a radosti vystoupí ke Stvořiteli, On tvé díky opětuje Svou jasnou Odpovědí na tvé volání. 4Neboť se nikdy nemůže stát, aby Jeho Syn volal, a nedostal odpověď. 5Boží Volání k tobě je pouze tvým voláním k Němu. 6A v Bohu ti odpovídá Jeho mír.
10. Dítě Světla, nemáš ponětí o tom, že světlo je v tobě. 2Najdeš je však prostřednictvím jeho svědků, neboť oni ti vrátí světlo, které jsi jim dal. 3A s každým, koho vidíš ve světle, si více uvědomíš své vlastní světlo. 4Láska vede vždy k lásce. 5Nemocní, kteří prosí o lásku, jsou za ni vděční a ve své radosti září svatými díky. 6Tyto díky vyjadřují tobě, který jsi jim dal radost. 7Jsou tvými průvodci na cestě k radosti, neboť ji obdrželi od tebe a uchovají si ji. 8Ustanovil jsi je průvodci na cestě míru, neboť se díky tobě projevil mír v jejich nitru. 9Pohlížíš na mír, a jeho krása tě volá domů.
11. Existuje světlo, které tento svět nemůže poskytnout. 2Ty je však dát můžeš, protože ti bylo dáno. 3A když je dáváš, šíří se a volá tě, abys vyšel ze světa a následoval je. 4Neboť toto světlo tě bude přitahovat více než cokoli z tohoto světa. 5Tak odložíš svět, a nalezneš jiný. 6Tento jiný svět září láskou, již jsi mu dal. 7Zde ti bude všechno připomínat Otce a Jeho svatého Syna. 8Světlo je neomezené a šíří se tiše a radostně tímto světem. 9Všichni ti, které jsi přivedl s sebou, tě budou osvěcovat a ty budeš s vděčností osvěcovat je, protože to byli oni, kdo tě sem přivedl. 10Tvé světlo se s jejich světlem spojí v sílu tak neodolatelnou, že jakmile na ně pohlédneš, vyvede je z temnoty.
12. Probuzení se v Kristu vyplývá ze zákonů lásky tvé svobodné vůle a z tichého poznání pravdy v nich. 2Přitažlivost světla tě musí lákat na základě tvé ochoty, a ochota se projevuje dáváním. 3Ti, kdo od tebe přijímají lásku, se stávají ochotnými svědky lásky, kterou jsi jim dal, a jsou to oni, kdo ji nabízejí tobě. 4Ve spánku jsi sám a uvědomuješ si pouze sebe. 5Právě proto se dostavují zlé sny. 6Sníš o osamocení, protože tvé oči jsou zavřené. 7Nevidíš své bratry a ve tmě nemůžeš pohlédnout na světlo, které jsi jim dal.
13. Proto, že spíš, však nejsou zákony lásky dočasně zrušeny. 2Řídil ses jimi ve všech svých zlých snech a byl jsi ve svém dávání věrný, protože jsi nebyl sám. 3Dokonce i ve spánku tě Kristus ochránil, a až se probudíš, má pro tebe zajištěn skutečný svět. 4Dary, které dal, dal za tebe tvým jménem, a dal je tobě. 5Syn Boží miluje pořád stejně, tak jako miluje jeho Otec. 6Je neustále se svým Otcem a nemá žádnou minulost, která by byla od Otce oddělena. 7Tak nikdy nepřestal být svědkem svého Otce i sebe sama. 8Přestože spal, Kristova vize ho neopustila. 9A proto si může povolat svědky, kteří ho poučí, že nikdy nespal.
VII. Dosažení skutečného světa
1. V klidu se posaď, pohleď na svět, který vidíš a řekni si: „Skutečný svět takový není. 2Skutečný svět nemá budovy a nejsou v něm ulice, kde chodí osamělí a odloučení lidé. 3Nejsou v něm obchody, v nichž lidé nakupují nekonečné množství věcí, které nepotřebují. 4Není uměle osvětlen a nesnáší se na něj noc. 5Nemá den, který se rozjasňuje a pohasíná. 6Neexistuje v něm ztráta. 7Všechno v něm jen září, a září navěky.“
2. Svět, který vidíš, musíš popřít, neboť pohled na něj tě připravuje o jiný druh vize. 2Oba světy vidět nemůžeš, neboť každý z nich vyžaduje jiný druh vidění a závisí na tom, co miluješ. 3To, že vidíš jeden, je možné proto, že jsi popřel druhý. 4Oba nejsou pravdivé, avšak jeden z nich se ti bude zdát skutečný do té míry, do jaké ho miluješ. 5A přece jejich moc není stejná, protože tě ve skutečnosti přitahují rozdílně.
3. Svět, který nyní vidíš, ve skutečnosti nechceš, neboť pro tebe byl od počátku času zklamáním. 2Domy, které jsi postavil, ti nikdy neposkytly přístřeší. 3Cesty, které jsi vybudoval, tě nikam nedovedly, a ani jediné z měst, které jsi postavil, neodolalo ničivému zubu času. 4Vše, co jsi vytvořil, nese znamení smrti. 5Nemiluj tento svět, neboť je starý a unavený a připravený změnit se v prach dokonce už ve chvíli, kdy jsi ho vytvořil. 6Tento bolestivý svět nemá sílu se vůbec dotknout živoucího světa. 7Ty mu ji dát nemůžeš, a tak i když se od něj ve smutku odvracíš, nemůžeš v něm nalézt cestu, která vede z tohoto světa do jiného světa.
4. Skutečný svět má však moc se tě dotknout dokonce i zde, protože ho miluješ. 2A to, co voláš s láskou, k tobě přijde. 3Láska vždy odpoví, protože není schopna odmítnout volání o pomoc nebo neslyšet bolestné nářky, které k ní doléhají ze všech částí tohoto podivného světa, který jsi vytvořil, ale který nechceš. 4Jediné, co potřebuješ k tomu, aby ses tohoto světa zbavil a radostně ho vyměnil za to, co jsi nevytvořil, je ochota se naučit, že svět, který jsi vytvořil, je falešný.
5. Při posuzování světa jsi chybil, protože jsi chybně posoudil sebe sama. 2Co jsi mohl z tak pokřiveného výchozího bodu vidět? 3Každé vidění začíná u toho, kdo vnímá a soudí, co je pravdivé a co nepravdivé. 4Co posoudí jako nepravdivé, to nevidí. 5Ty, kdo soudíš skutečnost, ji nemůžeš vidět, neboť kdykoli ji začneš soudit, skutečnost se vytratí. 6Sejít z mysli znamená sejít z očí, neboť to, co jsi popřel, tu stále je, jen to nepoznáváš. 7Kristus je stále ve tvé mysli, i když Ho neznáš. 8Jeho Bytí nezávisí na tvém poznání. 9Žije v tiché přítomnosti v tobě a čeká, až opustíš minulost a vstoupíš do světa, který ti s láskou nabízí.
6. Nikdo v tomto neklidném světě neviděl kolem sebe víc než několik letmých záblesků toho druhého světa. 2Avšak pokud ještě stále přikládá hodnotu vlastnímu světu, popírá tím vizi toho druhého, trvá na tom, že miluje to, co nemiluje, a nenásleduje cestu, kterou ukazuje láska. 3Láska tak ráda vede! 4Budeš-li následovat Krista, budeš mít velkou radost, že jsi našel Jeho společnost a dozvěděl ses od Něj o radostné pouti domů. 5Čekáš jen na sebe. 6Vzdát se tohoto smutného světa a vyměnit chyby za mír Boží je jen tvou vůlí. 7A Kristus ti vždy nabídne Vůli Boží, neboť ví, že ji s Ním sdílíš.
7. Vůlí Boží je, aby se nic, kromě Samotného Boha, nedotklo Božího Syna a nic jiného se k němu nepřiblížilo. 2Je v bezpečí před bolestí stejně jako Sám Bůh, Který na něj ve všem dává pozor. 3Svět kolem něj září láskou, protože mu Bůh určil místo v Sobě, kde není bolest a kde ho obklopuje láska bez konce a bez kazu. 4Jeho mír nemůže být nikdy narušen. 5S naprosto zdravou myslí pohlíží na lásku, neboť ta je všude kolem něj a v něm. 6V okamžiku, kdy kolem sebe vnímá náruč lásky, musí nutně popřít svět bolesti. 7Z tohoto bezpečného místa se tiše rozhlíží a poznává, že svět je s ním v jednotě.
8. Mír Boží je mimo tvé pochopení pouze v minulosti. 2Je však zde, a ty mu můžeš porozumět nyní. 3Bůh navěky miluje Svého Syna a Jeho Syn navěky opětuje Lásku svého Otce. 4Skutečný svět je cesta k tomu, aby sis vzpomněl na to jediné, co je naprosto pravdivé a naprosto tvé. 5Neboť všechno ostatní sis vypůjčil v čase, a všechno to tedy zmizí. 6Ale toto jediné je navěky tvé, neboť je to dar Boha Svému Synu. 7Tvá jediná skutečnost ti byla dána a díky ní tě Bůh stvořil jako jedno se Sebou.
9. O míru budeš nejdříve snít, a pak se do něj probudíš. 2Tvá první výměna toho, co jsi vytvořil, za to, co chceš, je výměna zlých snů za šťastné sny o lásce. 3V těch spočívá tvé pravé vnímání, neboť Duch svatý opravuje svět snů, v němž se nachází veškeré vnímání. 4Vědění nepotřebuje žádnou opravu. 5Avšak sny o lásce vedou k vědění. 6V nich nevidíš nic, čeho by ses bál, a právě proto jsou uvítáním, které nabízíš vědění. 7Láska čeká na uvítání, nikoli na čas, a skutečný svět je jen tvým uvítáním toho, co vždy bylo. 8Proto obsahuje volání radosti, a tvou radostnou odpovědí je, že se probudíš a uvědomíš si to, co jsi neztratil.
10. Chval tedy Otce za dokonale zdravou mysl Jeho nejsvatějšího Syna. 2Otec ví, že nic nepotřebuješ. 3V Nebi tomu tak je, neboť co bys potřeboval ve věčnosti? 4Ve svém světě potřebuješ věci. 5Ve světě nedostatku se nacházíš proto, že něco postrádáš. 6Můžeš však v takovém světě nalézt sebe? 7Bez Ducha svatého by odpověď zněla ne. 8Díky Němu je však odpovědí radostné ano! 9Jako Prostředník mezi dvěma světy ví, co potřebuješ a co tě nezraní. 10Je-li vlastnictví ponecháno na tobě, stává se nebezpečným pojetím. 11Ego chce vlastnit věci kvůli spáse, neboť vlastnění je jeho zákonem. 12Vlastnictví jen pro sebe je základním přesvědčením ega, základním kamenem chrámů, které pro sebe buduje. 13Žádá tě, abys na jeho oltář položil vše, co ti nařizuje získat, a nedopřeje ti z toho žádné potěšení.
11. Vše, co ti ego říká, že potřebuješ, tě zraní. 2I když tě ego znovu a znovu nabádá, abys něco získal, nic ti neponechá, protože vše, co získáš, od tebe bude vyžadovat. 3A dokonce z těch samých rukou, které to uchopily, to vytrhne a hodí do prachu. 4Neboť kde ego vidí spásu, tam vidí odloučení, a tak ztratíš vše, co jsi jeho jménem získal. 5Neptej se tedy sám sebe, co potřebuješ, protože to nevíš, a to, co poradíš sám sobě, tě zraní. 6Neboť to, co si myslíš, že potřebuješ, bude sloužit jedině k tomu, že se tvůj svět zatvrdí vůči světlu a způsobí, že nebudeš ochoten pochybovat o hodnotě, kterou tento svět pro tebe skutečně může mít.
12. Jedině Duch svatý ví, co potřebuješ. 2Neboť On ti dá vše, co nebude bránit v cestě ke světlu. 3Potřebuješ ještě něco jiného? 4V čase ti dá vše, co potřebuješ, a bude to pro tebe obnovovat, dokud to budeš potřebovat. 5Nevezme ti nic, dokud to budeš jakkoli potřebovat. 6A přesto ví, že vše, co potřebuješ, je dočasné a bude to trvat jen do té doby, než ustoupíš od všech svých potřeb a uvědomíš si, že byly všechny naplněny. 7Nepřikládá váhu věcem, které poskytuje, ale dává pozor, abys je nepoužil k prodlévání v čase. 8Ví, že v čase nejsi doma, a Jeho Vůlí není, aby se tvůj radostný návrat domů opozdil.
13. Přenechej tedy své potřeby Duchu svatému. 2Uspokojí je, aniž by je jakkoli zdůrazňoval. 3Vše, co k tobě přichází od Něj, je bezpečné, neboť On zajistí, že se to nikdy nestane temnou skvrnou skrytou ve tvé mysli, která by tě zranila. 4Pod Jeho vedením půjdeš lehce a snadno, neboť nikdy neztratí z dohledu konec cesty – Svůj cíl. 5Boží Syn není poutníkem vnějšími světy. 6Ať se jeho vnímání stane jakkoli svatým, žádný vnější svět neobsahuje jeho dědictví. 7Ve svém nitru nemá žádné potřeby, neboť světlo nepotřebuje nic, než jen v míru zářit a nechat své paprsky tiše šířit do nekonečna.
14. Kdykoli jsi v pokušení vydat se na zbytečnou cestu, která vede od světla, vzpomeň si, co opravdu chceš, a řekni si:
2Duch svatý mě vede ke Kristu, a kam jinam bych šel?
3Co jiného potřebuji než se v Něm probudit?
15. Následuj Ho tedy s radostí a věř, že tě bezpečně povede k míru mysli skrze všechna nebezpečí, která ti tento svět může nastražit. 2Nepoklekej před obětními oltáři a nehledej něco, co zcela jistě ztratíš. 3Spokoj se s tím, co si určitě ponecháš, a nebuď neklidný, neboť se vydáváš na klidnou cestu k Božímu míru. Boží Vůlí je, abys v něm v klidu spočinul.
16. Ve mně jsi již překonal každé pokušení, které by tě zdržovalo. 2Kráčíme společně cestou ke klidu, který je darem Božím. 3Miluj mě, neboť co jiného potřebuješ než své bratry? 4Obnovíme mír tvé mysli, který musíme nalézt společně. 5Duch svatý tě naučí, jak se probudit k nám a k sobě. 6Toto je jediná skutečná potřeba, která má být v čase naplněna. 7Spása před světem spočívá jen v tom. 8Svůj mír ti dávám. 9Přijmi ho ode mě jako radostnou náhradu za vše, co ti svět nabídl jen proto, aby ti to vzal. 10Rozprostřeme tento mír přes smutnou tvář světa jako závoj světla, v němž své bratry skryjeme před světem a svět před nimi.
17. Chvalozpěv vykoupení nemůžeme zpívat sami. 2Svůj úkol nesplním, dokud společně se svým hlasem nepozdvihnu všechny hlasy. 3A přesto tento hlas není můj, neboť stejně jako je mým darem tobě, tak byl Otcovým darem mně, daným mi skrze Jeho Ducha. 4Jeho zvuk vyžene smutek z mysli nejsvatějšího Božího Syna, a v ní smutek nemůže zůstat. 5Uzdravení v čase je potřebné, neboť radost nemůže ustavit svou věčnou vládu tam, kde přebývá smutek. 6Ty nepřebýváš zde, ale ve věčnosti. 7Zatímco jsi v bezpečí domova, cestuješ pouze ve snech. 8Vzdej díky každé své části, kterou jsi naučil, jak si na tebe vzpomenout. 9Tak Syn Boží vzdává díky svému Otci za svou čistotu.
VIII. Od vnímání k vědění
1. Veškeré uzdravení je vyproštění z minulosti. 2Proto je Duch svatý jediný Uzdravovatel. 3Učí, že minulost neexistuje, což je fakt, který patří do sféry vědění a který tedy nikdo ve světě nemůže znát. 4Bylo by skutečně nemožné být ve světě a toto vědět. 5Mysl, která to ví jednoznačně, také ví, že přebývá ve věčnosti, a vůbec nepoužívá vnímání. 6Neuvažuje tedy o tom, kde je, protože pojem „kde“ pro ni nic neznamená. 7Ví, že je všude, stejně jako že má vše a navždy.
2. Opravdový rozdíl mezi vnímáním a věděním bude úplně zřejmý, jestliže vezmeš v úvahu toto: Na vědění není nic částečného. 2Každý aspekt je úplný, a proto žádný aspekt není odloučený. 3Ty jsi aspekt vědění, protože jsi v Mysli Boha, Který ví, kdo jsi. 4Veškeré vědění musí být tvé, protože veškeré vědění je v tobě. 5Ani to nejušlechtilejší vnímání není nikdy úplné. 6Dokonce i vnímání Ducha svatého, tak dokonalé jak jen vnímání může být, je v Nebi beze smyslu. 7Pod vedením Ducha svatého může vnímání dosáhnout kamkoli, neboť Kristova vize hledí na vše ve světle. 8Avšak žádné vnímání, jakkoli svaté, netrvá věčně.
3. Dokonalé vnímání má tedy mnoho prvků společných s věděním a umožňuje přechod k němu. 2Poslední krok však musí učinit Bůh, protože poslední krok ke tvému vykoupení, které se zdá být v budoucnosti, vykonal Bůh při tvém stvoření. 3Odloučení ho nepřerušilo. 4Tvoření nemůže být přerušeno. 5Odloučení je pouze chybnou interpretací skutečnosti, bez jakéhokoli následku. 6Zázrak, který v Nebi nemá funkci, je potřebný zde. 7Aspekty skutečnosti jsou stále viditelné a nahradí aspekty neskutečnosti. 8Aspekty skutečnosti lze vidět ve všem a všude. 9Shromáždit je však může jen Bůh, a to tím, že je jako jedno korunuje konečným darem věčnosti.
4. Odděleně od Otce a Syna nemá Duch svatý žádnou funkci. 2Není oddělen ani od Jednoho z Nich, je v Myslích Obou a ví, že je jen Jedna Mysl. 3Duch svatý je Myšlenka Boha a Bůh ti Ho dal proto, že nemá žádnou Myšlenku, kterou by nesdílel. 4Jeho poselství promlouvá o nadčasovosti v čase, a proto Kristova vize pohlíží na vše s láskou. 5Přesto ani Kristova vize není Jeho skutečností. 6Zlaté aspekty skutečnosti, které se rozzáří pod Jeho láskyplným pohledem, jsou záblesky Nebe, které je za nimi.
5. Zázrakem stvoření je, že stvoření je navěky jedno. 2Každý zázrak, který nabídneš Božímu Synu, je jen pravdivým vnímáním jednoho aspektu celku. 3To, že každý aspekt je celkem, nemůžeš poznat, dokud neuvidíš, že všechny aspekty, vnímané v témže světle, jsou stejné, a proto jsou jedno. 4Každý, koho vidíš bez minulosti, tě tedy přiblíží ke konci času tím, že do temnoty přivede uzdravený a uzdravující pohled a umožní světu, aby viděl. 5Neboť do ztemnělého světa musí vstoupit světlo, aby umožnilo dospět ke Kristově vizi i zde. 6Pomoz Kristu dát Jeho dar světla všem, kdo si myslí, že bloudí ve tmě, a dovol Mu, aby je shromáždil ve Svém tichém pohledu, který je učiní jedním.
6. Všichni jsou stejní; všichni jsou ve své svatosti krásní a rovnocenní. 2Tak jako oni byli nabídnuti Jemu, nabídne je On Svému Otci. 3Zázrak je jeden, stejně jako je jedna skutečnost. 4Každý zázrak, který vykonáš, obsahuje všechny zázraky, tak jako každý aspekt skutečnosti, který vidíš, se tiše spojuje v jednu Boží skutečnost. 5Jediný zázrak, který kdy byl, je nejsvatější Syn Boží, stvořený v jedné skutečnosti, jíž je jeho Otec. 6Kristova vize je Kristův dar tobě. 7Jeho Bytí je Otcův dar Jemu.
7. Buď spokojen s uzdravováním, neboť můžeš věnovat Kristův dar, a dar Otce nemůžeš ztratit. 2Nabídni Kristův dar všemu a všude, neboť zázraky nabídnuté Božímu Synu skrze Ducha svatého tě uvádí do souladu se skutečností. 3Duch svatý ví, co je tvojí rolí ve vykoupení, kdo jsou ti, kteří tě hledají, i kde je nalézt. 4Vědění je daleko za obzorem tvého individuálního zájmu. 5Ty, jenž jsi součástí i sumou vědění, si jen musíš uvědomit, že vědění pochází z Otce, a ne z tebe. 6Tvá úloha ve vykoupení tě k vědění vede tím, že obnovuje jeho jednotu ve tvé mysli.
8. Až budeš pohlížet na své bratry jako na sebe sama, budeš vyproštěn do vědění, neboť ses naučil osvobodit se skrze Toho, Jenž ví, co je svoboda. 2Sjednoť se se mnou pod svatým praporem Jeho učení, a jak naše síla poroste, procitne moc Božího Syna v nás, a nikdo jí nezůstane nedotčen a nikdo nebude sám. 3A najednou čas skončí a my všichni se sjednotíme ve věčnosti Boha Otce. 4A svaté světlo, které jsi viděl vně sebe v každém zázraku, jejž jsi nabídl svým bratrům, ti bude vráceno. 5A protože budeš vědět, že světlo je v tobě, budou tam s tebou i tvá stvoření, stejně jako jsi ty v Otci.
9. Tak jako tě v tomto světě zázraky spojují s tvými bratry, tak tvá stvoření stanoví v Nebi tvé otcovství. 2Jsi svědkem Božího Otcovství, a On ti dal moc tvořit svědky tvého otcovství, které je stejné jako Jeho. 3Zapři ve světě bratra, a zapřeš svědky svého otcovství v Nebi. 4Zázrak, který stvořil Bůh, je dokonalý, a stejně dokonalé jsou i zázraky, které jsi Jeho Jménem vykonal ty. 5Přijmeš-li je, nepotřebují uzdravení, a nepotřebuješ je ani ty.
10. V tomto světě však nic nesvědčí o tvé dokonalosti. 2Bůh o ní ví, ale ty ne, a tak s Ním Jeho svědectví o tvé dokonalosti nesdílíš. 3Nedosvědčuješ ani Jeho, neboť skutečnost je dosvědčena jako jedno. 4Bůh čeká na tvé svědectví o Svém Synu a o Sobě. 5Zázraky, které vykonáš na zemi, jsou pozvednuty k Nebi a k Němu. 6Svědčí o tom, o čem ty nevíš, a když dosáhnou bran Nebes, Bůh je otevře. 7Neboť Bůh by nikdy neponechal Svého Vlastního milovaného Syna před branami Nebes a mimo Sebe.
IX. Mrak viny
1. Vina zůstává tím jediným, co zakrývá Otce, neboť vina je útokem na Jeho Syna. 2Vinní vždy odsuzují, a když tak učiní jednou, budou v tom pokračovat a budou spojovat budoucnost s minulostí, jak je zákonem ega. 3Věrnost tomuto zákonu nedovoluje světlu vstoupit, neboť vyžaduje věrnost temnotě a zakazuje probuzení. 4Zákony ega jsou přísné a jejich porušení se krutě trestá. 5Proto jeho zákony neposlouchej, neboť jsou to zákony trestu. 6Ti, kdo je dodržují, věří, že jsou vinni, a tak musejí odsuzovat. 7Aby ses mohl osvobodit, musejí mezi budoucnost a minulost zasáhnout zákony Boží. 8Mezi nimi jako světlo stojí Pokání, zářící tak jasně, že řetěz temnoty, kterým ses spoutal, zmizí.
2. Vyproštění z viny znamená úplné odčinění ega. 2Nevyvolávej v nikom strach, neboť jeho vina je tvou vinou a tím, že se řídíš krutými přikázáními ega, přenášíš jeho odsouzení i na sebe, a trestu, který ego nabízí těm, kdo ho poslouchají, neunikneš. 3Ego odměňuje věrnost bolestí, neboť víra v ego je bolestí. 4A víra může být odměněna jen podle přesvědčení, v něž byla vložena. 5Víra činí z přesvědčení moc, a to, kam byla vložena, určuje, jak bude odměněna. 6Neboť víru vždy přikládáš tomu, čeho si vážíš, a to, čeho si vážíš, se ti vrátí.
3. Svět ti může dát jen to, co jsi ty dal světu, neboť je jen tvou vlastní projekcí a mimo to, co jsi v něm našel a v co jsi vložil svou víru, nemá žádný smysl. 2Buď věrný temnotě, a neuvidíš, neboť tvá víra bude odměněna podle toho, kam jsi ji vložil. 3Přijmeš svůj poklad, a jestliže dáváš svou víru minulosti, budoucnost bude stejná. 4Cokoli je ti drahé, považuješ za své. 5Moc tvého ocenění to tvým učiní.
4. Pokání přináší přehodnocení všeho, co chováš ve svém srdci, neboť je prostředkem, kterým může Duch svatý oddělit nepravdivé od pravdivého, jež jsi bez rozdílu přijal do své mysli. 2Proto nemůžeš hodnotit jedno bez druhého, a vina se pro tebe stala stejně pravdivou jako nevinnost. 3Nevěříš, že Syn Boží je bez viny, protože vidíš minulost, a nevidíš jeho. 4Odsoudíš-li bratra, říkáš tím: „Já, který jsem byl vinen, jsem se rozhodl vinným zůstat.“ 5Popřel jsi jeho svobodu, a tím jsi popřel svědka své svobody. 6Stejně snadno jsi ho mohl osvobodit od minulosti a odstranit z jeho mysli mrak viny, který ho k ní poutá. 7A v jeho svobodě bys našel i svou svobodu.
5. Neuvaluj na něj jeho vinu, neboť jeho vina spočívá v jeho tajné myšlence, že to učinil on tobě. 2Chceš ho snad učit, že jeho klam je pravdivý? 3Myšlenka, že nevinný Syn Boží může zaútočit sám na sebe a učinit se vinným, je nepříčetná. 4O nikom a v žádné podobě tomu nevěř. 5Neboť hřích a odsouzení jsou totéž, a přesvědčení o jednom je vírou v druhé – místo po lásce volají po trestu. 6Nic nemůže ospravedlnit nepříčetnost, a volání po vlastním trestu musí být nepříčetné.
6. Nepohlížej tedy na nikoho jako na vinného, a potvrdíš si tím pravdu o své nevinnosti. 2V každém tvém odsouzení Božího Syna spočívá přesvědčení o tvé vlastní vině. 3Jestliže chceš, aby tě jí Duch svatý zbavil, přijmi Jeho nabídku Pokání pro všechny své bratry. 4Tak se naučíš, že Pokání je pravdivé i pro tebe. 5Vždy si pamatuj, že není možné odsoudit Božího Syna částečně. 6Ti, které vidíš jako vinné, se stanou svědky viny v tobě, a tak ji v sobě uvidíš, neboť dokud není odčiněna, v tobě je. 7Vina je vždy ve tvé mysli, která odsoudila sebe samu. 8Nepromítej vinu, neboť pokud tak činíš, nemůže být odčiněna. 9S každým, koho z ní vyprostíš, propukne v Nebi, kde se radují svědci tvého otcovství, obrovská radost.
7. Vina tě oslepuje, neboť dokud v sobě vidíš i jen jediný náznak viny, neuvidíš světlo. 2Tím, že ji promítáš, se svět zdá být temný a zahalený do tvé viny. 3Přehazuješ přes něj temný závoj, a tak ho nemůžeš vidět, protože nemůžeš pohlédnout dovnitř. 4Bojíš se toho, co bys tam uviděl, ale ono to tam není. 5To, čeho se bojíš, je pryč. 6Kdybys pohlédl dovnitř, viděl bys na oltáři tvého Otce jen v klidu a míru zářící Pokání.
8. Neboj se pohlédnout dovnitř. 2Ego ti říká, že uvnitř tebe je vše černé vinou, a vyzývá tě, aby ses tam nedíval. 3Místo toho tě nabádá, abys pohlédl na své bratry a viděl vinu v nich. 4To však nemůžeš udělat, aniž bys zůstal slepý. 5Neboť ti, kteří své bratry vůbec neznají a vidí je jako vinné v temnotě, do které je sami zahalili, se příliš bojí pohlédnout na světlo uvnitř. 6Uvnitř tebe není to, o čem jsi přesvědčen, že tam je, a v co jsi vložil svou víru. 7Uvnitř tebe je svaté znamení dokonalé víry, kterou v tebe má tvůj Otec. 8Necení si tě tak, jako si ty ceníš sám sebe. 9Ví, co On Sám je, a ví, co je pravda ve tvém nitru.10A ví, že v tom není rozdíl, neboť On neví nic o rozdílech. 11Můžeš vidět vinu tam, kde Bůh ví, že se nachází dokonalá nevinnost? 12Jeho vědění můžeš popřít, ale nemůžeš je změnit. 13Pohleď tedy na světlo, které uložil do tvého nitra, a poznej, že to, co ses bál, že tam je, nahradila láska.
X. Vyproštění z viny
1. Uvykl jsi představě, že mysl může vidět zdroj bolesti tam, kde ve skutečnosti není. 2Medvědí služba takového přenosu spočívá v tom, že skrývá skutečný zdroj viny a brání ti, aby sis plně uvědomil její nepříčetnost. 3Přenos je vždy udržován iluzí, že zdroj viny, od něhož je odvrácena pozornost, musí být pravdivý. Tento zdroj musí vyvolávat strach, neboť jinak bys nepřenesl vinu na to, o čem si myslíš, že vyvolává strach méně. 4Proto jsi ochoten pohlédnout na všechny možné „zdroje“, pokud splňují podmínku, že nejsou oním hlubším zdrojem a nemají k němu žádný skutečný vztah.
2. Mezi nepříčetnými myšlenkami neexistuje žádný skutečný vztah – právě proto jsou nepříčetné. 2Skutečný vztah nemůže spočívat na vině, nemůže dokonce obsahovat ani jediný náznak viny, která by poskvrnila jeho čistotu. 3Neboť všechny vztahy, kterých se vina jakkoli dotkla, jsou použity jen k vyhýbání se osobě a vině. 4Jaké podivné vztahy jsi vytvořil za tímto podivným účelem! 5Zapoměl jsi, že skutečné vztahy jsou svaté a nemůžeš je vůbec použít. 6Používá je pouze Duch svatý, a právě to je očišťuje. 7Když na vztahy přeneseš svou vinu, Duch svatý je nemůže použít. 8Neboť jestliže si pro své osobní účely přivlastníš to, co jsi měl dát Jemu, nemůže to použít ke tvému vyproštění. 9Nikdo, kdo se nějakým způsobem s kýmkoli sjednotí za účelem své individuální spásy, ji v tomto podivném vztahu nenalezne. 10Takový vztah není sdílen, a tak není skutečný.
3. V každém spojení s bratrem, v němž hledáš možnost uvalit na něj svou vinu nebo s ním sdílet či vnímat jeho vinu, budeš ty sám mít pocit viny. 2Uspokojení a mír u něho nenajdeš, protože tvé spojení s ním není skutečné. 3V takovém vztahu budeš vidět vinu, protože jsi ji tam vložil. 4Je nevyhnutelné, že ti, kdo trpí vinou, se ji pokusí přenést, protože v ni věří. 5Přestože trpí, nepohlédnou dovnitř a své viny se nevzdají. 6Nemohou vědět, že milují, a nechápou, co znamená milovat. 7Jejich hlavní snahou je vnímat zdroj viny mimo sebe, mimo svou vlastní kontrolu.
4. Když trváš na tom, že jsi vinen, ale že zdroj tvé viny spočívá v minulosti, nehledíš do nitra. 2Minulost není v tobě. 3Tvé podivné asociace vyvolané minulostí nemají v přítomnosti smysl. 4Přesto jim dovoluješ, aby stály mezi tebou a tvými bratry, k nimž jsi nenašel žádný skutečný vztah. 5Myslíš si, že je možné použít bratry jako prostředky k „vyřešení“ své minulosti, a přesto je vidět takové, jací skutečně jsou? 6Ti, kdo se snaží použít své bratry k vyřešení problémů, které neexistují, spásu nenaleznou. 7V minulosti jsi spásu nechtěl. 8Chceš snad vnutit svá planá přání přítomnosti, a doufat, že ji najdeš nyní?
5. Rozhodni se tedy nebýt takový, jaký jsi byl. 2Nezacházej s žádným vztahem tak, aby tě poutal k minulosti, ale buď s každým vztahem a každý den znovu zrozen. 3Minuta i méně postačí, abys byl osvobozen od minulosti a v míru odevzdal svou mysl Pokání. 4Až budeš vítat každého tak, jak chceš, aby Otec vítal tebe, neuvidíš v sobě žádnou vinu. 5Neboť přijmeš Pokání, které v tobě zářilo po celou dobu, kdy jsi snil o vině a nechtěl jsi pohlédnout do nitra a vidět je.
6. Dokud jsi přesvědčen, že je vina jakkoli, v komkoli nebo čímkoli, co dělá, oprávněná, nepohlédneš do nitra, kde bys vždy našel Pokání. 2Pokud budeš přesvědčen, že je pro ni důvod, vina nikdy neskončí. 3Neboť se musíš naučit, že vina je vždy naprosto mimo zdravý rozum a nemá žádný smysl. 4Duch svatý se nesnaží rozptýlit skutečnost. 5Kdyby vina byla skutečná, neexistovalo by Pokání. 6Účelem Pokání je rozptýlit iluze, nikoli je prohlásit za skutečné, a pak je odpustit.
7. Duch svatý neponechává ve tvé mysli iluze proto, aby tě postrašil, předvedl ti je ve vší hrůze, a tím ti ukázal, před čím tě zachránil. 2To, před čím tě zachránil, je pryč. 3Nečiň vinu skutečnou a nehledej k ní důvod. 4Duch svatý činí, co mu uložil Bůh, a činil tak vždy. 5Viděl odloučení, ale ví, že existuje jen sjednocení. 6Učí uzdravení, ale ví také o tvoření. 7Chce, abys viděl a učil, jako to činí On, a činil to skrze Něj. 8Ty však to, co ví On, neznáš, ačkoli je to tvé.
8. Nyní je ti dáno, abys uzdravoval a učil, a tím vytvořil to, co bude nyní. 2Avšak dosud tomu tak není. 3Syn Boží je přesvědčen, že je ztracen ve vině, sám v temném světě, kde na něj všude z vnějšku doléhá bolest. 4Až pohlédne dovnitř a uvidí onu zář, která se tam nachází, vzpomene si, jak moc ho jeho Otec miluje. 5Bude se mu zdát neuvěřitelné, že si kdy mohl myslet, že ho jeho Otec nemiluje a pohlíží na něj jako na odsouzeného. 6Ve chvíli, kdy si uvědomíš, že vina je naprosto mimo zdravý rozum, nemá žádné oprávnění a žádný smysl, nebudeš se bát pohlédnout na Pokání a plně je přijmout.
9. Ty, kdo jsi k sobě nemilosrdný, si nevzpomínáš na Otcovu Lásku. 2Když pohlížíš na své bratry bez soucitu, nevzpomínáš si, jak moc Ho miluješ. 3A přesto Ho miluješ navěky. 4V zářivém míru uvnitř tebe je dokonalá čistota, v níž jsi byl stvořen. 5Neboj se pohlédnout na nádhernou pravdu v sobě. 6Pohlédni skrze mrak viny, který zatemňuje tvůj zrak, a pohlédni za temnotu na svaté místo, kde uvidíš světlo. 7Oltář zasvěcený tvému Otci je stejně čistý jako Ten, Jenž ho pro Sebe vystavěl. 8Nic před tebou nemůže skrývat to, co Kristus chce, abys viděl. 9Jeho Vůle je jako Vůle Otce; Kristus nabízí milosrdenství každému Božímu Synu a chce, abys tak činil i ty.
10. Vyprosti z viny tak, jak bys chtěl být sám vyproštěn. 2Není jiný způsob, jak pohlédnout do nitra a vidět světlo lásky, které září tak vytrvale a jistě, jako Bůh Sám vždy miloval Svého Syna. 3A tak, jak Jeho Syn miluje Jeho. 4V lásce žádný strach není, neboť láska je bez viny. 5Ty, kdo jsi vždy miloval svého Otce, se nesmíš z jakéhokoli důvodu bát pohledět dovnitř a spatřit svou svatost. 6Takový, jaký sis myslel, že jsi, nemůžeš být. 7Tvá vina postrádá zdravý rozum, protože v Boží Mysli, v níž se nacházíš, vina neexistuje. 8A to je zdravý rozum, který pro tebe Duch svatý chce obnovit. 9Duch svatý chce jen odstranit iluze. 10Chce, abys viděl vše ostatní. 11Pomocí Kristovy vize ti chce ukázat dokonalou čistotu, která je navěky v Synu Božím.
11. Není možné, abys vstoupil do skutečného vztahu s kterýmkoli Synem Božím, pokud je nemiluješ všechny a stejně. 2Láska není výjimečná. 3Jestliže si pro svou lásku vybereš jen část Synovství, uvaluješ vinu na všechny své vztahy a činíš je neskutečnými. 4Můžeš milovat jedině tak, jak miluje Bůh. 5Nesnaž se milovat jinak než On, neboť kromě Jeho Lásky jiná neexistuje. 6Dokud nepoznáš, že tomu tak je, nebudeš mít ani tušení, co je to láska. 7Kdo odsoudí svého bratra, nikdy nemůže vidět sám sebe bez viny a v míru Božím. 8Pokud je bez viny a v míru, a neuvědomuje si to, klame se a nepohlédl na sebe sama. 9Jemu říkám:
10Pohleď na Syna Božího, spatři jeho čistotu a utiš se.
11V tichosti pohleď na jeho svatost a děkuj Otci, že se ho
nikdy žádná vina nedotkla.
12. Žádná iluze, kterou jsi mu kdy zazlíval, se nijak nedotkla jeho nevinnosti. 2Jeho zářící čistota se v tobě třpytí zcela nedotčena vinou a plná lásky. 3Pohlédněme na něj společně a milujme ho. 4Neboť tvá nevinnost spočívá v lásce k němu. 5Pohlédni však na sebe, a radost a uznání toho, co vidíš, navěky zaženou vinu. 6Otče, děkuji Ti za čistotu Tvého nejsvatějšího Syna, kterého jsi stvořil provždy bez viny.
13. Stejně jako tvá, i má víra a přesvědčení jsou soustředěny na to, čeho si vážím. 2Rozdíl je, že já miluji jenom to, co spolu se mnou miluje Bůh, a proto si tě cením více, než jak si ty ceníš sám sebe, ba dokonce tak, jak si tě cení Bůh. 3Miluji vše, co stvořil, a všem Jeho stvořením nabízím veškerou svou víru a přesvědčení. 4Má víra v tebe je stejně silná jako láska, kterou dávám svému Otci. 5Má důvěra v tebe je neomezená a beze strachu, že mě neuslyšíš. 6Děkuji Otci za tvou krásu a za množství darů, které mi dovolíš nabídnout Království ke slávě jeho úplnosti, jež je Úplností Boží.
14. Pochválen buď ty, kdo sjednocuješ Otce s Jeho Vlastním Synem. 2Sami nic neznamenáme, ale spolu záříme jasem tak silným, že si to nikdo z nás sám nedovede ani představit. 3Před skvějící se září Království vina zmizí, a přeměněna v laskavost již nikdy nebude tím, čím byla. 4Všechny reakce, které pocítíš, budou tak očištěné, že budou hodny toho, aby byly písní chvály tvému Otci. 5Ve všem, co stvořil, spatři jen Jeho chválu, neboť On nikdy nepřestane chválit tebe. 6Sjednoceni v této chvále stojíme před branami Nebes, kam ve své bezhříšnosti jistě vstoupíme. 7Bůh tě miluje. 8Jak bych tedy mohl postrádat víru v tebe, a milovat dokonale Jeho?
XI. Mír Nebe
1. Zapomnětlivost, spánek, a dokonce smrt se staly nejlepšími radami ega, jak se vypořádat s tím, co vnímáš, a s hrubým narušením míru vinou. 2Nikdo však nevidí sebe sama jako někoho, kdo je v konfliktu a je ničen krutou válkou, pokud není přesvědčen, že oba válčící protivníci jsou skuteční. 3Je-li o tom přesvědčen, musí uniknout, neboť taková válka by zcela jistě ukončila mír jeho mysli, a tudíž by ho zničila. 4Kdyby si však uvědomil, že se válka odehrává mezi silami skutečnými a neskutečnými, mohl by vidět sám sebe a svou svobodu. 5Nikdo se nepokládá za zničeného a rozervaného nekonečnými bitvami, pokud sám vnímá, že tyto bitvy nemají žádný smysl.
2. Bůh by nevedl Svého Syna k boji, a proto je jeho domnělý „nepřítel“ naprosto neskutečný. 2Snažíš se jen uniknout z kruté války, z níž už jsi unikl. 3Válka je pryč. 4Slyšel jsi totiž stoupat k Nebi chvalozpěv svobody. 5Potěšení a radost z tvého vyproštění patří Bohu, protože ty jsi vyproštění nevytvořil. 6Avšak stejně jako jsi nevytvořil svobodu, nevytvořil jsi ani válku, která by ji mohla ohrozit. 7Nic ničivého nikdy nebylo a nebude. 8Válka, vina i minulost zmizely jako jedno v neskutečnosti, odkud přišly.
3. Až budeme všichni sjednoceni v Nebi, nebudeš si cenit ničeho, čeho si ceníš zde. 2Neboť ničeho, čeho si ceníš zde, si neceníš úplně, a proto si toho neceníš vůbec. 3Hodnota je tam, kam ji vložil Bůh, a hodnota toho, co Bůh ctí, nemůže být posouzena, neboť byla stanovena. 4To, co Bůh ctí, je plnohodnotné. 5Můžeš to jen ocenit, či neocenit. 6Ceníš-li si toho částečně, neznáš hodnotu, jakou to má. 7Vše, čeho si cení Bůh, je v Nebi, a není tam nic jiného. 8Nebe je dokonale jednoznačné. 9Vše je jasné a zářivé a vyvolává jedinou odpověď. 10V nebi není temnota ani kontrast. 11Není v něm žádná změna. 12Není v něm žádné přerušení. 13Vládne v něm tak hluboké vědomí míru, že žádný sen tohoto světa nikdy nepřinesl ani matnou představu o tom, co je Nebe.
4. Nic v tomto světě nemůže poskytnout tento mír, neboť nic v tomto světě není plně sdíleno. 2Dokonalé vnímání ti může pouze ukázat, co má schopnost být plně sdíleno. 3Může ti také ukázat výsledky sdílení, zatímco si ty ještě pamatuješ výsledky nesdílení. 4Duch svatý tiše poukazuje na kontrast a ví, že Ho nakonec necháš za sebe posoudit rozdíl, a dovolíš Mu, aby ti názorně ukázal, co je jistě pravdivé. 5Plně věří ve tvůj konečný soud, neboť ví, že ho pro tebe Sám učiní. 6Pochybovat o tom by znamenalo pochybovat, že naplní Své poslání. 7Je možné o tom pochybovat, když Jeho poslání pochází od Boha?
5. Ty, jehož mysl je zatemněna pochybností a vinou, si pamatuj: Bůh ti dal Ducha svatého a Jemu svěřil poslání odstranit jakékoli pochyby a veškeré stopy viny, které na sebe Jeho drahý Syn uvalil. 2Není možné, aby toto poslání nebylo naplněno. 3Nic nemůže zabránit dosažení toho, co Bůh chce, aby bylo dosaženo. 4Ať je tvá reakce na Hlas Ducha svatého jakákoli, ať se rozhodneš naslouchat jakémukoli hlasu, ať tě napadnou jakkoli podivné myšlenky, Boží Vůle je naplněna. 5Nalezneš mír, v němž tě Bůh stvořil, protože On Své myšlení nemění. 6Je neměnný jako mír, ve kterém přebýváš a který ti Duch svatý připomíná.
6. V Nebi si nebudeš pamatovat změny ani přesuny. 2Potřebu kontrastu máš pouze zde. 3Kontrast a rozdíly jsou nutné učební pomůcky, neboť jimi se učíš, čemu se vyhnout a o co usilovat. 4Až se toto naučíš, najdeš odpověď, která způsobí, že potřeba jakýchkoli rozdílů zmizí. 5Pravda přichází k tomu, co je její, ze své vlastní vůle. 6Až pochopíš, že patříš pravdě, bude nad tebou plynout lehce a bez jakékoli odlišnosti. 7Neboť nebudeš potřebovat žádný kontrast, aby ti pomohl si uvědomit, že toto a pouze toto je to, co chceš. 8Neobávej se, že Duch svatý v tom, co mu tvůj Otec uložil, selže. 9Boží Vůle nemůže v ničem selhat.
7. Měj víru jen v toto jediné, a to postačí: Boží Vůlí je, abys byl v Nebi, a není nic, co by ti mohlo zabránit vstoupit do Nebe nebo Nebi vstoupit do tebe. 2Tvé nejdivočejší chybné vnímání, podivné představy, nejčernější zlé sny nic neznamenají. 3Nic z toho nepřemůže mír, který je Boží Vůlí pro tebe. 4Duch svatý obnoví tvou zdravou mysl, neboť nepříčetnost není Vůlí Boží. 5Jestliže toto postačí Bohu, postačí to i tobě. 6Neponecháš si nic, co je Boží Vůlí odstranit, protože to porušuje Jeho spojení s tebou, s nímž chce komunikovat. 7Jeho Hlas bude slyšen.
8. Komunikační Spojení, které do tebe vložil Samotný Bůh, a tak spojil tvou mysl se Svou, nemůže být přerušeno. 2Můžeš si myslet, že Je chceš přerušit, a toto přesvědčení opravdu narušuje hluboký mír libé a stálé komunikace, již chce s tebou Bůh sdílet. 3Jeho komunikační cesty však nelze zcela uzavřít a oddělit od Něj. 4Míru se ti dostane, neboť Jeho mír k tobě neustále plyne od Toho, Jehož Vůlí je mír. 5Máš ho právě teď. 6Duch svatý tě naučí, jak ho používat a jak pomocí jeho šíření poznat, že je v tobě. 7Boží Vůlí pro tebe bylo Nebe, a nikdy jí nic jiného nebude. 8Duch svatý ví jedině o Jeho Vůli. 9Není možné, aby ti Nebe nenáleželo, neboť Bůh si je jist, a co je Jeho Vůlí, je stejně jisté jako On.
9. Spásu se naučíš, protože se naučíš jak spasit. 2Není možné, abys ses vyhnul tomu, co tě Duch svatý chce naučit. 3Spása je stejně jistá jako Bůh. 4Jeho jistota postačí. 5Nauč se, že ani ten nejtemnější zlý sen, který znepokojuje mysl spícího Božího Syna, nad ním nemá moc. 6Syn Boží se naučí lekci probuzení. 7Stará se o něj Bůh a obklopuje jej světlo.
10. Může Syn Boží ztratit sám sebe ve snech, když do něj Bůh vložil radostné Volání po probuzení a štěstí? 2Od toho, co je v něm, se nemůže odloučit. 3Jeho spánek neodolá Volání po probuzení. 4To, že se poslání vykoupení naplní, je stejně jisté, jako že stvoření setrvá nezměněné po celou věčnost. 5Pro to, abys to dokázal, nemusíš vědět, že Nebe je tvé. 6Tak tomu je. 7Avšak k tomu, abys to věděl, musíš přijmout Boží Vůli za svou.
11. Duch svatý pro tebe odčiní vše, co ses naučil a co říká, že nepravdivé musí být smířeno s pravdou. 2Tímto smířením chce ego nahradit tvé smíření vedoucí ke zdravé mysli a míru. 3Duch svatý má pro tebe ve Své Mysli zcela odlišný druh smíření, a to, že je uskuteční, je stejně jisté jako to, že ego neuskuteční to, o co se pokouší. 4Neúspěch je vlastní egu, nikoli Bohu. 5Od Boha nemůžeš zbloudit, a také není možné, aby plán spásy, který Duch svatý nabízí všem, ke spáse všech, nebyl dokonale naplněn. 6Budeš vyproštěn a nebudeš si pamatovat nic z toho, co jsi vytvořil a co nebylo stvořeno pro tebe a tebou na oplátku. 7Neboť jak by sis mohl pamatovat něco, co nikdy nebylo pravdou, nebo si nepamatovat, co jí bylo vždy? 8Právě v takovém smíření s pravdou, a jedině s pravdou, spočívá mír Nebe.
