Kapitola 16
ODPUŠTĚNÍ ILUZÍ
I. Pravá empatie
1. Mít empatii neznamená připojit se k utrpení, neboť právě ono je tím, co musíš odmítnout pochopit. 2Tak interpretuje empatii ego a vždy ji využívá k vytváření výjimečných vztahů, v nichž je utrpení sdíleno. 3Schopnost empatie je pro Ducha svatého velmi užitečná, pokud Mu ji dovolíš použít Jeho způsobem. 4Empatii používá velmi odlišným způsobem. 5Duch svatý utrpení nechápe a chce, abys učil, že se nedá pochopit. 6Když komunikuje skrze tebe, neznamená to, že komunikuje skrze tvé ego s jiným egem. 7Nepřipojuje se k bolesti, protože chápe, že uzdravení bolesti nelze dosáhnout klamnými pokusy do ní vstoupit a pomocí sdílení klamu ji zmírnit.
2. Nejjasnějším důkazem ničivosti empatie, jak ji používá ego, je fakt, že je uplatněna pouze na určité problémy a u určitých lidí. 2Ty ego vybere a spojí se s nimi. 3Vždy se spojuje jen proto, aby posílilo sebe sama. 4Tím, že se ego ztotožnilo s něčím, o čem si myslí, že tomu rozumí, vidí samo sebe a chce se zvětšit tím, že sdílí to, co je jako ono samo. 5Nenech se tímto manévrem oklamat, neboť ego vždy používá empatii proto, aby oslabilo, a oslabit vždy znamená útočit. 6Ty nevíš, co empatie znamená. 7Můžeš si však být jist tím, že pokud spočineš v klidu a dovolíš Duchu svatému, aby komunikoval skrze tebe, budeš mít empatii se sílou, čímž získáš sílu, a nikoli slabost.
3. Tvým úkolem je pouze pamatovat si toto: nechceš, aby cokoli, čeho si ceníš, pocházelo ze vztahu. 2Rozhodl ses, že ho nebudeš zraňovat ani uzdravovat svým vlastním způsobem. 3Nevíš, co uzdravení je. 4Vše, co ses naučil o empatii, je z minulosti. 5V minulosti není nic, co bys chtěl sdílet, neboť v minulosti není nic, co by sis chtěl ponechat. 6Nepoužívej empatii k tomu, abys učinil minulost skutečnou, a tak ji zachoval navěky. 7Jemně odstup a dovol, aby uzdravení bylo učiněno za tebe. 8Uchovej si v mysli jen jednu myšlenku a neztrať ji ze zřetele, ať jsi v sebevětším pokušení posuzovat jakoukoli situaci a předurčit svou reakci tím, že ji budeš soudit. 9Svou mysl zaměř pouze na toto:
10Nejsem sám a nechci
svému Hostu vnucovat minulost.
11Pozval jsem Ho, a On je zde.
12Nemusím dělat nic, jen nezasahovat.
4. Pravá empatie pochází od Toho, Jenž ví, co empatie znamená. 2Jeho interpretaci empatie se naučíš, když Mu dovolíš, aby využil tvou schopnost být silný, a ne slabý. 3On tě neopustí, ale ujisti se, že neopustíš ty Jeho. 4Pokora je sílou pouze v tomto smyslu: rozpoznat a přijmout fakt, že ty nevíš, znamená rozpoznat a přijmout fakt, že On ví. 5Ty nemáš jistotu, zda splní Svou roli, protože jsi ještě nikdy úplně nesplnil tu svou. 6Nemůžeš vědět jak reagovat na to, čemu nerozumíš. 7Nedej se tím svést a neustupuj triumfálnímu způsobu, jímž ego užívá empatii ke své slávě.
5. Vítězství slabosti není to, co bys chtěl nabídnout svému bratru. 2Přesto jiné vítězství neuznáváš. 3Toto není vědění, a forma empatie, která by k tomu vedla, je tak pokřivená, že to, co má vyprostit, uvězňuje. 4Nevykoupení nemohou vykoupit, přesto však mají Vykupitele. 5Nepokoušej se Ho učit. 6Ty jsi žák, On je Učitel. 7Nepleť si svou roli s Jeho, neboť to nikdy nikomu nepřinese mír. 8Nabídni svou empatii Jemu, neboť chceš sdílet Jeho vnímání a Jeho sílu. 9A dovol, aby ti nabídl Svou sílu a Své vnímání, a tak je skrze tebe sdílel.
6. Smysl lásky je ztracen v každém vztahu, který vzhlíží ke slabosti a doufá, že v ní nalezne lásku. 2Moc lásky, která je jeho smyslem, spočívá v Boží síle, která se nad ním vznáší, tiše mu žehná a zahaluje ho hojivými křídly. 3Dovol, ať tomu tak je, a nesnaž se to nahradit svým „zázrakem“. 4Řekl jsem, že požádá-li tě bratr o pošetilost, máš ji udělat. 5Jistě to však neznamená udělat pošetilost, která by zranila jeho nebo tebe, neboť co zraní jednoho, zraní i druhého. 6Pošetilé požadavky jsou pošetilé prostě proto, že jsou konfliktní, neboť vždy obsahují určitý prvek výjimečnosti. 7Jedině Duch svatý vnímá jak pošetilé, tak i skutečné potřeby. 8A naučí tě, jak je uspokojit obojí, aniž bys jedny ztratil.
7. Ty se o to budeš pokoušet jen potají. 2A budeš si myslet, že uspokojením jedné potřeby neohrožuješ uspokojení jiné potřeby, protože je udržuješ odloučené a navzájem utajené. 3To není správná cesta, neboť nevede k životu a pravdě. 4Žádné potřeby nezůstanou nadlouho neuspokojeny, přenecháš-li je všechny Tomu, Jehož funkcí je uspokojit je. 5To je Jeho funkce, nikoli tvá. 6Neuspokojí je potají, neboť chce sdílet vše, co skrze Něho dáváš. 7Právě proto to dává. 8To, co dáváš skrze Něj, je určeno celému Synovství, nikoli jeho části. 9Ponech Mu Jeho funkci, neboť On ji naplní, pokud Ho jen požádáš, aby vstoupil do tvých vztahů a požehnal je za tebe.
II. Moc svatosti
1. Můžeš si stále ještě myslet, že svatost nelze pochopit, protože nevidíš, jak může být rozšířena tak, aby zahrnula každého. 2Bylo ti řečeno, že musí zahrnout každého, aby byla svatá. 3Nezabývej se jejím šířením, neboť nerozumíš povaze zázraků. 4A ani je nekonáš. 5Právě jejich šíření daleko za hranice tvého vnímání ukazuje, že je nekonáš. 6Proč by sis měl dělat starosti s tím, jak se zázraky šíří na celé Synovství, když nerozumíš samotným zázrakům? 7Není o nic obtížnější pochopit jednu vlastnost než celek. 8Jestliže zázraky vůbec jsou, jejich vlastnosti musejí být zázračné, neboť jsou jejich součástí.
2. Existuje tendence tříštit celek, a pak se zabývat pravdou jen malé části celku. 2To je pouze způsob jak se vyhnout celku nebo nepohlížet na celek a obrátit se k něčemu, o čem si myslíš, že bys tomu mohl lépe rozumět. 3Neboť je to pouze jiný způsob, jakým se stále snažíš ponechat si porozumění pro sebe. 4Lepší a mnohem užitečnější je přemýšlet o zázracích takto: nerozumíš jim ani celkově ani částečně. 5Přesto byly vykonány skrze tebe. 6Proto tvé porozumění nemůže být nezbytné. 7Avšak i přesto je nemožné dosáhnout něčeho, čemu nerozumíš. 8A tak v tobě musí být Něco, co tomu rozumí.
3. Zázrak se ti nemůže zdát přirozeným, protože to, co jsi udělal, abys zranil svou mysl, ji učinilo tak nepřirozenou, že si nepamatuje, co je pro ni přirozené. 2Když je ti řečeno, co je přirozené, nemůžeš tomu rozumět. 3Uznání části jako celku a celku v každé části je dokonale přirozené, neboť tak myslí Bůh, a co je přirozené pro Něj, je přirozené i pro tebe. 4Zcela přirozené vnímání by ti okamžitě ukázalo, že pořadí obtížnosti v zázracích je zcela nemožné, neboť zahrnuje protiklad toho, co zázraky znamenají. 5Kdybys rozuměl smyslu zázraků, jejich vlastnosti by tě stěží zmátly.
4. Vykonal jsi zázraky, ale je zřejmé, že jsi je nevykonal sám. 2Uspěl jsi, kdykoli jsi dosáhl jiné mysli a spojil se s ní. 3Když se dvě mysli spojí jako jedna a sdílejí stejně jednu myšlenku, bylo dosaženo prvního spojení v uvědomění si, že Synovství je jedno. 4Když jsi navázal toto spojení, jak tě o to žádá Duch svatý, a nabídl Mu, aby je použil, jak uzná za vhodné, může mu díky Svému přirozenému vnímání tvého daru rozumět a ty můžeš použít Jeho porozumění ve svůj prospěch. 5Není možné tě přesvědčit o skutečnosti toho, čeho bylo očividně dosaženo prostřednictvím tvé ochoty, když jsi přesvědčen, že tomu musíš rozumět, protože jinak to není skutečné.
5. Jak můžeš věřit ve skutečnost, když jsi rozhodnut ji učinit neskutečnou? 2Jsi opravdu více v bezpečí, když udržuješ skutečnost vytvářenou iluzemi, než kdybys radostně přijal pravdu takovou, jaká je, a vzdal za ni díky? 3Cti pravdu, která ti byla dána, a buď rád, že jí nerozumíš. 4Pro Toho, Jenž mluví za Boha, jsou zázraky přirozené. 5Neboť Jeho úkolem je převést zázraky na vědění, které představují a které je ti skryto. 6Dovol, aby ti stačilo to, jak On rozumí zázraku, a neodvracej se od všech svědků Jeho skutečnosti, které ti dal.
6. Žádný důkaz tě nepřesvědčí o pravdě toho, co nechceš. 2Přesto je tvůj vztah s Ním skutečný. 3Nepohlížej na to se strachem, ale s radostí. 4Ten, Koho jsi zavolal, je s tebou. 5Uvítej Ho a vzdej úctu svědkům, kteří ti přinesli radostnou zvěst o Jeho příchodu. 6Je pravda to, a také se toho obáváš, že uznat Ho znamená popřít vše, co si myslíš, že znáš. 7To, co si myslíš, že znáš, však nikdy nebylo pravdou. 8Co můžeš získat tím, že na tom budeš lpět a popírat důkaz pravdy? 9Došel jsi totiž příliš blízko k pravdě, než aby ses jí nyní zřekl, a dáš přednost její neodolatelné přitažlivosti. 10Nyní to můžeš odkládat, ale jen na chvíli. 11Hostitel Boha tě zavolal a ty jsi slyšel. 12Již nikdy nebudeš plně ochoten nenaslouchat.
7. Tento rok je rokem radosti, v němž budeš více naslouchat, a tím vzroste tvůj mír. 2Uvědomíš si moc svatosti a slabost útoku. 3A toho bylo dosaženo v mysli pevně přesvědčené, že svatost je slabost a útok je moc. 4Cožpak není dostatečným zázrakem tě naučit, že tvůj Učitel není z tebe? 5Pamatuj si ale také, že kdykoli jsi naslouchal Jeho interpretaci, výsledky ti přinesly radost. 6Dáš snad přednost výsledkům své vlastní interpretace, posoudíš-li poctivě, čím jsou? 7Boží Vůlí pro tebe je něco lepšího. 8Nemohl bys pohlížet s větší dobrotou na toho, koho Bůh miluje dokonalou Láskou?
8. Nevypovídej proti Lásce Boží, neboť máš tolik svědků, kteří o ní mluví tak jasně, že jen slepý a hluchý je nevidí a neslyší. 2Tento rok se rozhodni nepopírat to, co ti bylo dáno Bohem. 3Probuď se a sdílej to, neboť je to jediný důvod, proč tě zavolal. 4Jeho Hlas promluvil jasně, a přesto máš tak málo víry v to, co jsi slyšel, protože jsi dal přednost ještě větší víře v neštěstí, které jsi vytvořil. 5Rozhodněme se dnes společně přijmout radostnou zvěst, že neštěstí není skutečné a že skutečnost není neštěstí. 6Skutečnost je bezpečná a jistá a zcela laskavá ke každému a ke všemu. 7Není větší láska než přijmout tuto skutečnost a těšit se z ní. 8Neboť láska žádá pouze, abys byl šťasten, a dá ti vše, co vede ke štěstí.
9. Nikdy jsi Duchu svatému nepředal, a ani nepředáš, jediný problém, který by pro tebe nevyřešil. 2Nikdy jsi nic s úspěchem nevyřešil sám. 3Není načase, aby sis tato fakta uvědomil a porozuměl jim? 4V tomto roce bys měl použít myšlenky, které ti byly dány. 5Neboť myšlenky jsou mocné síly, které mají být použity, a nikoli ponechány bez užitku. 6Dokázaly ti svou moc už dostatečně na to, abys svou víru vložil do nich, a nikoli do jejich popírání. 7Zasvěť tento rok pravdě a dovol jí v míru působit. 8Měj víru v Toho, Jenž má víru v tebe. 9Přemýšlej o tom, co jsi skutečně viděl a slyšel, a uznej to. 10Cožpak můžeš být sám, když máš takové svědky?
III. Odměna učení
1. Již jsme poznali, že každý učí a že učí stále. 2Je možné, že jsi učil dobře, ale přesto ses nenaučil jak nalézt ve svém učení útěchu. 3Zvážíš-li, co jsi učil a jak cizí je to tomu, co sis myslel, že víš, budeš nucen uznat, že tvůj Učitel přišel odjinud než z tvého myšlenkového systému. 4Proto na něj mohl pohlédnout spravedlivě a vidět, že je nepravdivý. 5Musel tak učinit na základě zcela jiného myšlenkového systému, který s tím tvým nemá nic společného. 6Neboť je jisté, že to, co učil On, a to, co jsi skrze Něho učil ty, nemá nic společného s tím, co jsi učil před Jeho příchodem. 7Výsledkem bylo, že tam, kde byla bolest, byl přinesen mír a utrpení zmizelo, aby bylo nahrazeno radostí.
2. Je možné, že jsi učil svobodu, ale nenaučil ses jak být svobodný. 2Již dříve jsem řekl: „Po jejich ovoci poznáte je, a oni poznají sebe.“ 3Je jisté, že sám sebe soudíš na základě toho, co učíš. 4To, co učí ego, přináší okamžité výsledky, protože jeho rozhodnutí okamžitě přijímáš za své. 5Toto přijetí znamená, že jsi ochoten se podle něj soudit. 6Příčina a následek jsou v myšlenkovém systému ega naprosto jasné, protože veškeré tvé učení směřuje k vybudování vztahu mezi nimi. 7Cožpak bys nevěřil tomu, čemu ses tak pilně učil proto, abys o tom byl přesvědčen? 8Vzpomeň si však, kolik péče jsi vynaložil na to, abys vybral svědky myšlenkového systému ega, a vyhnul se těm, kteří mluvili pro věc pravdy a její účinky.
3. Cožpak ti fakt, že ses sám nenaučil, co jsi učil, neukazuje, že nevnímáš Synovství jako jedno? 2Neukazuje ti to také, že si o sobě nemyslíš, že jsi jedno? 3Není totiž možné, abys učil zcela úspěšně bez přesvědčení, a stejně tak není možné, aby přesvědčení bylo vně tebe. 4Nikdy jsi nemohl učit svobodě, pokud jsi o ní nebyl přesvědčen. 5A musí platit, že co jsi učil, pocházelo z tebe. 6Přesto však toto Já zjevně neznáš a nepoznáváš Je, i když působí. 7Co působí, musí existovat. 8Jedině když popřeš, co Já vykonalo, můžeš popřít Jeho Přítomnost.
4. Tento kurz učí, jak poznat sebe sama. 2Učil jsi, co jsi, ale nedovolil jsi, aby to, co jsi, učilo tebe. 3Velice opatrně se vyhýbáš tomu, co je zjevné, a nevidíš skutečný vztah mezi příčinou a následkem, který je dokonale jasný. 4Přesto je vše, co jsi učil, v tobě. 5Co to může být, co se to nenaučilo? 6Musí to být ta část, která je opravdu vně tebe, ne díky tvé vlastní projekci, ale skutečně. 7A tuto část, která není tebou, jsi přijal. 8Co přijmeš do své mysli, ji ve skutečnosti nezmění. 9Iluze jsou pouze přesvědčení o něčem, co neexistuje. 10A zdánlivý konflikt mezi pravdou a iluzí může být vyřešen pouze tím, že se odloučíš od iluzí, a ne od pravdy.
5. Tvé učení toho již dosáhlo, neboť Duch svatý je tvou součástí. 2Stvořen Bohem, neopustil Boha ani Jeho stvoření. 3Je Bohem i tebou, stejně jako ty jsi Bohem i Jím zároveň. 4Boží Odpověď na odloučení ti totiž dala více, než jsi se snažil odstranit. 5Chránil zároveň tvá stvoření i tebe a uchoval s tebou jako jedno to, co jsi chtěl vyloučit. 6Tvá stvoření zaujmou místo toho, co jsi přijal jako jejich náhradu. 7Jsou naprosto skutečná, stejně jako část Já, kterou neznáš. 8Předávají ti zprávy skrze Ducha svatého a s radostí nabízejí svou moc a vděčnost za své stvoření tvému učení sebe samotného, jenž jsi jejich domovem. 9Ty, kdo jsi hostitelem Boha, jsi také jejich hostitelem. 10Neboť nic skutečného nikdy neopustilo mysl svého stvořitele. 11A co není skutečné, nikdy nebylo.
6. Nejsi dvě já v konfliktu. 2Co je mimo Boha? 3Jste-li ty, který zahrnuješ Jeho, a On, Který zahrnuje tebe, vesmírem, vše ostatní musí být vně, kde není nic. 4Toto jsi učil, a z dálek vesmíru, které však nejsou vně tebe, se shromáždili svědci tvého učení, aby ti pomohli se učit. 5Jejich vděčnost se spojila s tvou a Boží, aby posílila tvou víru v to, co jsi učil. 6Neboť co jsi učil, je pravdivé. 7Stojíš sám vně svého učení a od něj oddělen. 8S nimi se však musíš naučit, že jsi učil pouze sebe a že jsi se učil z přesvědčení, které s nimi sdílíš.
7. Tento rok se začneš učit a budeš se učit do té míry, do jaké budeš sám učit. 2Rozhodl ses tak proto, že jsi ochoten učit druhé. 3Ačkoli se zdálo, že za to trpíš, ještě k tobě přijde radost z učení. 4Neboť radost z učení je v žáku, a ten ji s vděčností nabízí učiteli a sdílí ji s ním. 5S tím, jak se učíš, tvá vděčnost tvému Já, Které tě učí, co je On, poroste a pomůže ti Ho ctít. 6Ty se naučíš Jeho moci, síle a čistotě a budeš Jej milovat, jako Jej miluje Jeho Otec. 7Jeho Království nemá hranic ani konce a není v Něm nic, co není dokonalé a věčné. 8To vše jsi ty a nic mimo to není tebou.
8. Tvému nejsvatějšímu Já náleží veškerá chvála za to, co jsi, a za to, co je On, Který tě stvořil takového, jaký jsi. 2Dříve či později musí každý překlenout mezeru, o které si myslí, že existuje mezi dvěma jeho já. 3Most, který ho převede přes mezeru, postaví každý, jakmile je ochoten vynaložit trochu úsilí, aby ji překlenul. 4Jeho trocha úsilí je mocně doplněna sílou Nebe a sjednocenou vůlí všech, kteří činí Nebe tím, čím je, a jsou v něm spojeni. 5A ten, kdo chce přejít, je do něj doslova přenesen.
9. Svůj most jsi postavil silnější, než si myslíš, a tvá noha na něm pevně spočinula. 2Neboj se, že přitažlivost těch, kdo stojí na druhé straně a čekají na tebe, tě bezpečně nepřevede. 3Neboť přijdeš tam, kde chceš být a kde tě očekává tvé Já.
IV. Iluze a skutečnost lásky
1. Neboj se pohlédnout na vztahy výjimečné nenávisti, neboť v tom spočívá tvá svoboda. 2Smysl lásky nelze poznat jiným způsobem. 3Vztah výjimečné lásky, v němž je smysl lásky skryt, je totiž navazován jedině proto, aby nenávist vyvážil, a ne proto, aby ses jí vzdal. 4Jakmile na to pohlédneš, před tvýma otevřenýma očima zřetelně vyvstane spása. 5Nenávist nemůžeš omezit. 6Vztah výjimečné lásky ji nevyváží, ale pouze zažene pod povrch, aby nebyla na očích. 7Je nezbytné ji vynést na světlo a nepokoušet se ji skrývat. 8Neboť právě pokus vyrovnat nenávist a lásku pro tebe činí lásku nesmyslnou. 9Neuvědomuješ si rozsah rozporu, který v tom spočívá. 10A dokud si to neuvědomíš, rozpor zůstane nepoznán, a proto neuzdraven.
2. Symboly nenávisti a symboly lásky vytvářejí konflikt, který neexistuje. 2Neboť symboly představují něco jiného, a jestliže je láska vším, symbol lásky nemá smysl. 3Toto poslední odčinění prožiješ bez jakéhokoli zranění a nakonec se vynoříš jako to, co opravdu jsi. 4Takový je poslední krok v přípravě na Boha. 5Nebuď nyní neochotný, protože jsi příliš blízko, most přejdeš zcela bezpečně, a v klidu budeš převeden z války do míru. 6Neboť iluze lásky nikdy neuspokojí, ale její skutečnost, která tě na druhé straně očekává, ti dá vše.
3. Vztah výjimečné lásky je pokusem omezit ničivé následky nenávisti nalezením útočiště v bouři viny. 2Nepokouší se vznést nad bouři do slunečního svitu. 3Naopak zdůrazňuje vinu vně útočiště tím, že se proti ní pokouší budovat barikády a udržet se za nimi. 4Vztah výjimečné lásky není vnímán jako hodnota sama o sobě, ale jako bezpečné místo, z něhož je nenávist odštěpena a uchována odděleně. 5Partner ve vztahu výjimečné lásky je přijatelný, pouze dokud slouží tomuto účelu. 6Nenávist může vstoupit a v některých aspektech vztahu je bezpochyby vítána, ale vztah je stále držen pohromadě iluzí lásky. 7Jestliže iluze vztah opustí, vztah je rozvrácen, nebo na základě deziluze přestane uspokojovat.
4. Láska není iluzí. 2Je faktem. 3Kde je možná deziluze, tam nebyla láska, ale nenávist. 4Neboť nenávist je iluze, a co se může měnit, nikdy nebylo láskou. 5Je jisté, že ti, kdo si vybírají určité partnery pro jakékoli aspekty soužití a používají je pro jakýkoli účel, který nechtějí sdílet s jinými, se snaží s vinou žít, nikoli vinou zemřít. 6Toto je volba, kterou vidí. 7Láska je pro ně pouze únikem před smrtí. 8Zoufale ji hledají, ale nikoli v míru, v němž by k nim ráda tiše přišla. 9Když zjistí, že mají stále strach ze smrti, vztah lásky pozbude iluze, že je tím, čím není. 10Když jsou barikády postavené proti vztahu lásky rozbity, přispěchá strach a nenávist zvítězí.
5. Vítězství lásky neexistuje. 2Jen nenávist se zabývá „vítězstvím lásky“. 3Iluze lásky může zvítězit nad iluzí nenávisti, ale vždy za cenu toho, že se obě stanou iluzemi. 4Dokud iluze nenávisti trvá, bude pro tebe i láska iluzí. 5Jedinou zbývající volbou pak bude, které iluzi dáš přednost. 6Ve volbě mezi pravdou a iluzí konflikt neexistuje. 7Pohlédneme-li na to takto, není možné váhat. 8Konflikt však vznikne v okamžiku, kdy se zdá, že volíš mezi iluzemi. Na této volbě ale nezáleží. 9Kde je jedna volba stejně nebezpečná jako druhá, musí být zoufalé se rozhodnout.
6. Tvým úkolem není hledat lásku, ale pouze hledat a nalézt v sobě všechny překážky, které jsi proti ní vybudoval. 2Není třeba hledat, co je pravdivé, ale je třeba hledat, co je falešné. 3Každá iluze je iluzí strachu, ať na sebe bere jakoukoli podobu. 4A pokus uniknout od jedné iluze k druhé musí selhat. 5Jestliže hledáš lásku vně sebe, můžeš si být jist, že v nitru pociťuješ nenávist a bojíš se jí. 6Mír však nikdy nevzejde z iluze lásky, ale pouze z její skutečnosti.
7. Poznej následující, neboť je to pravda, a máš-li pravdu odlišit od iluze, musíš ji poznat: vztah výjimečné lásky je pokusem přivést lásku do stavu odloučení. 2A jako takový je pouze pokusem přivést lásku ke strachu a ve strachu ji učinit skutečnou. 3Zásadním porušením jedné podmínky lásky by vztah výjimečné lásky dosáhl nemožného. 4Jak by toho mohlo být dosaženo jinak, nežli iluzí? 5Je nezbytné, abychom velmi důkladně pohlédli právě na to, co si myslíš, že můžeš udělat, abys vyřešil dilema, které se ti zdá velmi skutečné, ale které neexistuje. 6Dospěl jsi blízko k pravdě, a jedině toto stojí mezi tebou a mostem, který tě k ní vede.
8. Nebe tiše čeká a tvá stvoření ti podávají ruce, aby ti pomohla přejít a tys je mohl uvítat. 2Neboť ona jsou to, co hledáš. 3Hledáš pouze své vlastní dovršení, a jsou to právě ona, co tě dovrší. 4Výjimečný vztah lásky je jen chatrnou náhradou za to, co tě v pravdě, nikoli v iluzi, činí úplným. 5Tvůj vztah k nim je bez viny a to ti umožňuje pohlédnout na všechny tvé bratry s vděčností, protože tvá stvoření byla stvořena v jednotě s nimi. 6Přijetí tvých stvoření je přijetím Jednoty stvoření, bez níž bys nikdy nemohl být dovršen. 7Žádná výjimečnost ti nemůže nabídnout to, co dal Bůh a v čem se s Ním spojuješ v dávání.
9. Na druhé straně mostu je tvé dovršení, neboť budeš úplný v Bohu, tvou vůlí nebude něco výjimečného, ale pouze to, abys byl úplný jako On a dovršil Ho svým dovršením. 2Neboj se přejít do příbytku míru a dokonalé svatosti. 3Jen tam je dovršení Boha a Jeho Syna ustanoveno navěky. 4Nehledej je v ponurém světě iluzí, kde nic není jisté a nic nepřináší uspokojení. 5Ve Jménu Boha buď zcela ochotný se vzdát všech iluzí. 6V každém vztahu, v němž jsi plně ochoten přijmout pouze a jedině dovršení, je dovršen Bůh a s Ním i Jeho Syn.
10. Most, který vede ke sjednocení v tobě, musí vést k vědění, neboť byl postaven s Bohem po tvém boku a povede tě přímo k Němu, tam, kde spočívá tvé dovršení, které je zcela slučitelné s Jeho dovršením. 2Každá iluze, kterou přijmeš do své mysli tím, že ji považuješ za dosažitelnou, tě připravuje o zkušenost dovršení, a proto popírá Úplnost tvého Otce. 3Každá fantazie, ať je to fantazie lásky či nenávisti, tě připravuje o vědění, neboť fantazie jsou závojem, za nímž je skryta pravda. 4Ke zvednutí závoje, který se zdá být temný a těžký, je třeba jen cenit si pravdy více než fantazie a nebýt vůbec ochoten spokojit se s iluzí namísto pravdy.
11. Nechceš se snad dostat skrze strach k lásce? 2Takovou se cesta zdá být. 3Láska volá, ale nenávist chce, abys zůstal. 4Neslyš volání nenávisti a nehleď na fantazie. 5Neboť tvé dovršení spočívá v pravdě, a nikde jinde. 6Ve volání nenávisti a ve všech fantaziích, které vyvstávají, aby tě zdržely, spatřuj jen volání o pomoc, které od tebe neustále stoupá ke Stvořiteli. 7Cožpak by neopověděl tobě, jehož dovršení je Jeho dovršením? 8On tě miluje naprosto bez iluzí, stejně jako musíš milovat i ty. 9Neboť láska je zcela bez iluzí, a proto zcela beze strachu. 10Na koho Bůh pamatuje, musí být úplný. 11A Bůh nikdy nezapomněl, co Ho činí úplným. 12Ve tvém dovršení spočívá vzpomínka na Jeho Úplnost a vděčnost tobě za Jeho dovršení. 13V Jeho spojení s tebou spočívá jak Jeho neschopnost zapomenout, tak tvá schopnost si vzpomenout. 14V Něm je spojena tvá ochota milovat a veškerá Láska Boha, Který na tebe nezapomněl.
12. Tvůj Otec nemůže zapomenout pravdu v tobě o nic více, než se tobě může nezdařit vzpomenout si na ni. 2Duch svatý je Mostem, vedoucím k Bohu, vytvořeným z tvé ochoty se s Ním sjednotit a stvořený Jeho radostí ze sjednocení se s tebou. 3Pouť, která se zdála nekonečnou, je téměř dokončena, neboť co je nekonečné, je velmi blízko. 4Téměř jsi to poznal. 5Nyní se se mnou pevně odvrať od všech iluzí a nedovol ničemu postavit se pravdě do cesty. 6Podnikneme poslední zbytečnou cestu od pravdy, a potom společně půjdeme přímo k Bohu s radostnou odpovědí na Jeho Volání po Jeho dovršení.
13. Jestliže jakékoli výjimečné vztahy překážejí Božímu dovršení, mohou mít pro tebe nějakou hodnotu? 2Co překáží Bohu, musí překážet i tobě. 3Jen v čase se zdá, že je možné překážet Božímu dovršení. 4Most, přes který tě Bůh převede, tě pozvedne z času do věčnosti. 5Probuď se z času a odpověz beze strachu na Volání Toho, Jenž ti při tvém stvoření dal věčnost. 6Na této straně mostu k nadčasovosti ničemu nerozumíš. 7Když ho však lehce překročíš, podporován věčností, budeš nasměrován přímo k Srdci Boha. 8V jeho středu, a jedině tam, jsi navždy v bezpečí, protože jsi navždy dovršen. 9Neexistuje závoj, který by Láska Boží v nás všech neodstranila. 10Cesta k pravdě je otevřená. 11Následuj ji se mnou.
V. Rozhodnutí se pro dovršení
1. Při pohledu na výjimečný vztah je třeba si nejdříve uvědomit, že v sobě zahrnuje velké množství bolesti. 2Úzkost, zoufalství, vina a útok, všechny tyto aspekty do něj vstupují, s přestávkami těch období, kdy zdánlivě odešly. 3Je třeba pochopit, čím všechny jsou. 4Ať se projeví v jakékoli podobě, vždy zůstávají útokem na já, s cílem učinit druhého vinným. 5Zmínil jsem se o tom dříve, ale o určitých stránkách toho, o co se zde opravdu usiluje, jsem ještě nemluvil.
2. Jednoduše řečeno je pokus vinit vždy namířen proti Bohu. 2Neboť ego chce, abys v Něm a pouze v Něm viděl vinu a ponechal před ní Synovství nechráněné a vystavené útoku. 3Vztah výjimečné lásky je hlavní zbraní ega, kterou ti brání ve vstupu do Nebe. 4Nevypadá jako zbraň, ale když uvážíš, jak si ho ceníš a proč, uvědomíš si, čím nutně je.
3. Vztah výjimečné lásky je darem, jímž se ego nejvíce pyšní, darem, který nejvíce láká ty, kdo nejsou ochotni se vzdát viny. 2„Dynamika“ ega je zde nejjasnější, neboť tím, že počítá s přitažlivostí této nabídky, jsou fantazie, které se soustřeďují kolem ní, často velmi zjevné. 3Jsou obvykle považovány za přijatelné a dokonce přirozené. 4Nikdo nepovažuje za podivné milovat a nenávidět zároveň, a dokonce i ti, kdo jsou přesvědčeni, že nenávist je hřích, se cítí pouze vinni, ale nic nenapravují. 5Takový je „přirozený“ stav odloučení a ti, kdo pochopí, že vůbec přirozený není, se zdají druhým nepřirození. 6To proto, že tento svět je protikladem Nebe, protože byl stvořen jako jeho protiklad a všechno zde se ubírá přesně opačným směrem než to, co je pravdivé. 7V Nebi, kde je smysl lásky známý, je láska totéž co sjednocení. 8Zde, kde je namísto lásky přijímána její iluze, je láska vnímána jako odloučení a vyloučení.
4. Právě ve výjimečném vztahu, zrozeném ze skrytého přání po výjimečné lásce Boží, vítězí nenávist ega. 2Neboť výjimečný vztah je zřeknutím se Lásky Boží a pokusem zajistit pro já výjimečnost, kterou Bůh odepřel. 3Pro zachování ega je zásadní, abys byl přesvědčen, že tato výjimečnost není peklem, ale Nebem. 4Neboť ego ti nikdy nedovolí si uvědomit, že odloučení je jen ztrátou, protože je stavem, ve kterém Nebe nemůže existovat.
5. Nebe je pro každého dovršením. 2O tom nemůže být sporu, protože to přijímá jak ego, tak i Duch svatý. 3Jsou však v naprostém rozporu v tom, co dovršení je a jak ho dosáhnout. 4Duch svatý ví, že dovršení spočívá především ve sjednocení, a následně v šíření sjednocení. 5Podle ega dovršení spočívá v dosažení a šíření „vítězství“ dokonce až ke konečnému triumfu nad Bohem. 6V tom vidí ego konečnou svobodu já, neboť pak už by mu nic nepřekáželo. 7Taková je pro ego idea Nebe. 8A proto sjednocení, které je stavem, do něhož ego nemůže zasahovat, musí být peklem.
6. Výjimečný vztah je podivným a nepřirozeným nástrojem ega pro spojení pekla a Nebe tak, aby se nedaly rozlišit. 2Pokus o nalezení pomyslně „nejlepšího“ z obou světů pouze vedl k fantazii o obou a k neschopnosti vnímat je takové, jaké jsou. 3Výjimečný vztah je vítězstvím tohoto zmatku. 4Je to druh sjednocení, z kterého je sjednocení vyloučeno a kde základy pokusu o sjednocení spočívají ve vyloučení. 5Existuje snad lepší příklad zásady ega „Hledej, ale nenalezni“?
7. Nejvíce překvapujícím ze všeho je pojetí já, které ego podporuje ve výjimečném vztahu. 2Toto „já“ hledá vztah, kterým by se dovršilo. 3V případě, že najde výjimečný vztah, v němž si myslí, že toho může dosáhnout, se vzdá sebe sama a snaží se „vyměnit“ samo sebe za já někoho jiného. 4Toto není sjednocení, neboť zde není žádné zvětšení ani šíření. 5Každý partner se snaží obětovat já, které nechce, za já, o kterém si myslí, že by je měl raději. 6Cítí se vinen „hříchem“ za to, že bere a výměnou nedává nic, co by mělo hodnotu. 7Jakou hodnotu může přikládat já, kterého se chce zbavit a dostat za něj „lepší“ já?
8. „Lepší“ já, které ego hledá, je vždy to, které je výjimečnější. 2Každý, kdo se zdá, že má výjimečné já, je „milován“ pro to, co od něj lze vzít. 3Tam, kde oba partneři vidí toto výjimečné já jeden v druhém, vidí ego „sjednocení vytvořené v Nebi“. 4Neboť ani jeden z nich nepoznává, že požádal o peklo, a tak nebude překážet iluzi ega o Nebi, kterou mu ego nabídlo, aby překážela Nebi. 5Jestliže však všechny iluze pocházejí ze strachu – a z ničeho jiného pocházet nemohou – není iluze Nebe ničím jiným než „přitažlivou“ formou strachu, v níž je vina hluboko pohřbena a objevuje se ve formě „lásky“.
9. Přitažlivost pekla spočívá jen ve strašné přitažlivosti viny, kterou ego nabízí těm, kdo uvěří v malost. 2Přesvědčení o malosti spočívá v každém výjimečném vztahu, neboť jen ti, kdo jsou o něco připraveni, si mohou cenit výjimečnosti. 3Vyžadování výjimečnosti a vnímání dávání výjimečnosti jako činu lásky by učinilo lásku nenávistnou. 4Skutečný účel výjimečného vztahu, přesně v souladu s cíly ega, je zničit skutečnost a nahradit ji iluzí. 5Neboť ego samo je iluzí a jenom iluze mohou být svědky jeho „skutečnosti“.
10. Cožpak bys chtěl výjimečný vztah, kdybys ho vnímal jako vítězství nad Bohem? 2Neuvažujme o děsivém charakteru takového vztahu, ani o vině, smutku a osamělosti, které zahrnuje. 3Neboť ty jsou pouze vlastnostmi náboženství odloučení jako takového a pocházejí z celkových souvislostí, ve kterých se domněle vyskytuje. 4Ústřední téma v jeho litanii za obětování je, že Bůh musí zemřít, abys ty mohl žít. 5A toto téma je uskutečňováno ve výjimečném vztahu. 6Můžeš si myslet, že skrze smrt svého já můžeš útočit na jiné já a vyrvat je druhému, aby nahradilo já, kterým opovrhuješ. 7Svým já opovrhuješ, protože si myslíš, že nenabízí výjimečnost, kterou vyžaduješ. 8A tím, že ho nenávidíš, jsi ho učinil malým a nehodným, protože se ho bojíš.
11. Jak můžeš poskytnout neomezenou moc něčemu, na co si myslíš, že jsi zaútočil? 2Pravda v tobě vyvolává takový strach, že pokud není slabá, malá a nehodná toho, aby jí byla přikládána hodnota, neodvažuješ se na ni pohlédnout. 3Myslíš si, že je bezpečnější obdařit své malé já, které jsi vytvořil, mocí, kterou jsi násilím vzal pravdě, když jsi nad ní zvítězil a bezmocnou ji opustil. 4Pohleď, jak přesně se tento rituál odehrává ve výjimečném vztahu. 5Mezi dvěma odloučenými jedinci je vztyčen oltář, na němž se každý snaží zabít své já a na jeho mrtvém těle nechat povstat jiné já, které získá sílu z jeho smrti. 6Tento rituál se odehrává znovu a znovu a znovu. 7Není nikdy dokončen a nikdy dokončen nebude. 8Tento rituál dovršení nemůže dovršit, neboť život nevzniká ze smrti a Nebe nevzniká z pekla.
12. Kdykoli tě jakákoli forma výjimečného vztahu svádí hledat lásku v rituálu, pamatuj si, že láska je obsahem, a ne formou. 2Výjimečný vztah je rituálem formy zaměřeným na povýšení formy, aby na úkor obsahu zaujala místo Boha. 3Forma nemá smysl a nikdy ho mít nebude. 4Výjimečný vztah musí být poznán takový, jaký je; jako nesmyslný rituál, v němž je síla čerpána ze smrti Boha a dána Jeho vrahu jako znamení toho, že forma zvítězila nad obsahem a láska ztratila smysl. 5Chtěl bys, aby to bylo možné i přes zřejmou nemožnost toho všeho? 6Kdyby to bylo možné, učinil by ses bezmocným. 7Bůh se nehněvá. 8Jen by prostě nemohl dovolit, aby se tak stalo. 9Jeho Mysl nemůžeš změnit. 10Žádný z rituálů, které jsi zavedl a v nichž ti tanec smrti přináší potěšení, nemůže přinést smrt věčnému. 11Ani tvá náhrada Boží Úplnosti, kterou sis zvolil, to nemůže jakkoli ovlivnit.
13. Ve výjimečném vztahu nehledej nic víc než jen nesmyslný pokus mít jiné bohy mimo Něj a uctíváním těchto bohů zastřít jejich nepatrnost a Jeho velikost. 2Ve jménu svého dovršení to nechceš. 3Neboť každá modla, které dáváš přednost před Bohem, stojí před tebou místo toho, co jsi ty.
14. Spása spočívá v jednoduchém faktu, že iluze nemohou děsit, protože nejsou pravdivé. 2Zdají se být strašnými jen do té míry, do jaké nepoznáš, čím jsou, a nepoznáš to do té míry, do jaké chceš, aby byly pravdivé. 3Do stejné míry popíráš pravdu, a tak nedokážeš učinit jednoduchou volbu mezi pravdou a iluzí, Bohem a fantazií. 4Pamatuj si to, a nebude pro tebe obtížné vnímat rozhodnutí jen jako to, čím skutečně je, a ničím víc.
15. Jádro iluze odloučení spočívá jen ve fantazii o zničení smyslu lásky. 2A pokud pro tebe není smysl lásky obnoven, nemůžeš znát sebe, kdo sdílí její smysl. 3Odloučení je pouze rozhodnutím se neznat sám sebe. 4Celý tento myšlenkový systém je pečlivě vymyšlenou učební zkušeností a jeho záměrem je odvést tě od pravdy k fantazii. 5Avšak pro každé učení, které by tě zranilo, ti Bůh nabízí opravu a dokonalé osvobození od všech jeho důsledků.
16. Rozhodnutí zda naslouchat tomuto kurzu a následovat ho, nebo ne, je pouze volbou mezi pravdou a iluzí. 2Neboť pravda je zde odloučena od iluzí a není s nimi vůbec zaměňována. 3Jak jednoduchou se tato volba stává, když je vnímána jen jako to, čím opravdu je. 4Zmatek ve volbě umožňují jen fantazie, a ty jsou naprosto neskutečné.
17. Tento rok je proto časem pro učinění jediného a také nejjednoduššího rozhodnutí, s jakým ses kdy setkal. 2Most do skutečnosti přejdeš prostě proto, že poznáš, že Bůh je na druhé straně a zde není vůbec nic. 3Když si to uvědomíš, není možné, abys neučinil toto přirozené rozhodnutí.
VI. Most do skutečného světa
1. Hledání výjimečného vztahu je znakem toho, že se stavíš na stejnou úroveň s egem, nikoli s Bohem. 2Neboť výjimečný vztah má hodnotu pouze pro ego. 3Pokud nemá vztah výjimečnou hodnotu, nemá pro ego smysl, protože ego vnímá veškerou lásku jako výjimečnou. 4To však nemůže být přirozené, neboť je to odlišné od vztahu Boha a Jeho Syna, a všechny vztahy, které jsou od něj odlišné, musejí být nepřirozené. 5Neboť Bůh stvořil lásku takovou, jakou ji chtěl mít, a dal ji takovou, jaká je. 6Láska nemá smysl kromě toho, jak ji Stvořitel definoval Svou Vůlí. 7Není možné ji definovat jinak a porozumět jí.
2. Láska je svoboda. 2Hledat ji tím, že se uvrhneš do otroctví, znamená se od ní odloučit. 3Pro Lásku Boží, nehledej již více sjednocení v odloučení, ani svobodu v otroctví! 4Jestliže vyprostíš, budeš i ty vyproštěn. 5Nezapomeň na to, nebo tě Láska nebude schopna nalézt a utěšit.
3. Existuje způsob, jakým Duch svatý žádá o tvoji pomoc, pokud ty chceš Jeho. 2Svatý okamžik je Jeho nejúčinnější pomůckou jak tě chránit před přitažlivostí viny, která je pravou návnadou ve výjimečném vztahu. 3Nepoznáváš, že v tom je jeho skutečná lákavost, neboť ego tě naučilo, že v něm spočívá svoboda. 4Čím blíže však pohlédneš na výjimečný vztah, tím je zřejmější, že musí podporovat vinu, a proto musí uvězňovat.
4. Výjimečný vztah nemá vůbec smysl bez těla. 2Jestliže si ho ceníš, musíš si také cenit těla. 3A čeho si ceníš, to si ponecháš. 4Výjimečný vztah je nástrojem k omezení sebe na tělo a k omezení tvého vnímání jiných na jejich těla. 5Kdyby byly Velké Paprsky vidět, prokázaly by, že výjimečný vztah nemá naprosto žádnou hodnotu. 6Při jejich spatření by tělo zmizelo, protože by pozbylo svou hodnotu. 7A tak bys ho vůbec nepotřeboval vidět.
5. Vidíš svět, kterého si ceníš. 2Na této straně mostu vidíš svět odloučených těl, která hledají způsob, jak se navzájem spojit v odloučených spojeních a stát se jedním skrze ztrátu. 3Když dva jedinci hledají způsob, jak se stát jedním, snaží se zmenšit svou velikost. 4Každý z nich chce popřít svou moc, neboť odloučené sjednocení vylučuje vesmír. 5Vně nich toho zbývá mnohem více, než je přijato, neboť Bůh je ponechán vně a není přijato nic. 6Kdyby bylo jedno takové sjednocení vytvořeno s dokonalou vírou, vstoupil by do něho vesmír. 7Výjimečný vztah, jaký hledá ego, však nezahrnuje ani jednoho úplného jednotlivce. 8Ego chce pouze jeho část a vidí pouze ji a nic víc.
6. Za mostem je to velmi odlišné! 2Po určitou dobu je tělo ještě vidět, ale není vidět výhradně ono, tak jako je tomu zde. 3Malá jiskra, která v sobě obsahuje Velké Paprsky, je také viditelná, ale nemůže být nadlouho omezována v malosti. 4Jakmile přejdeš most, hodnota těla se pro tebe tak zmenší, že nebudeš mít potřebu ji zvětšovat. 5Uvědomíš si totiž, že jediná hodnota, kterou tělo má, spočívá v tom, že ti tělo umožňuje přivést s sebou své bratry k mostu, abyste zde byli společně vyproštěni.
7. Most sám o sobě není nic víc než přechodným obdobím pohlížení na skutečnost. 2Na této straně je vše, co vidíš, značně pokřivené a naprosto zkreslené. 3Co je malé a bezvýznamné, je zveličováno, a co je silné a mocné, je zmenšeno na malost. 4V přechodném období nastane doba zmatku, ve které se může vyskytnout pocit skutečné dezorientace. 5Neboj se toho, neboť to jen znamená, že jsi ochoten se vzdát svého pokřiveného způsobu vidění, který jen zdánlivě drží tvůj svět pohromadě. 6Tento způsob vidění je vybudován okolo výjimečného vztahu. 7Bez této iluze se zde nenachází nic, co by mělo smysl a co bys ještě hledal.
8. Neboj se, že budeš náhle vzat a vržen do skutečnosti. 2Čas je laskavý, a když ho využiješ ve prospěch skutečnosti, bude tě ve tvém přechodném období jemně doprovázet. 3Naléhavě potřebuješ pouze uvolnit svou mysl z její zafixované pozice. 4Neponechá tě to bez domova a bez zdroje myšlení. 5Doba dezorientace, která předchází skutečnému přechodnému období, je mnohem kratší než doba, která byla potřebná k tomu, abys tak pevně upoutal svou mysl k iluzím. 6Otálení tě nyní zraní více než předtím jen proto, že si uvědomuješ, že to je otálení a že bolesti lze skutečně uniknout. 7V následujícím zjištění nalezni naději a útěchu, nikoli zoufalství: v jakémkoli výjimečném vztahu ve světě jsi nemohl najít dokonce ani iluzi lásky. 8Již nejsi úplně nepříčetný a brzy poznáš vinu ze zrazení sama sebe takovou, jaká je.
9. Nic, co se snažíš ve výjimečném vztahu posílit, není ve skutečnosti tvou součástí. 2Také si nemůžeš ponechat část myšlenkového systému, který tě učil, že je to skutečné, a zároveň rozumět Myšlence, která ví, co jsi. 3Dovolil jsi Myšlence své skutečnosti, aby vstoupila do tvé mysli, a protože jsi ji pozval, setrvá s tebou. 4Tvá láska k ní ti nedovolí zradit sebe samého a vstoupit do vztahu, kam by nemohla jít s tebou, neboť od ní nechceš být oddělen.
10. Buď rád, že jsi unikl směšné napodobenině spásy, kterou ti nabídlo ego, a nehleď zpět s pocitem stesku po parodii, kterou učinilo z tvých vztahů. 2Nyní nemusí nikdo trpět, neboť jsi došel příliš daleko, abys dal přednost iluzi krásy a svatosti viny. 3Jen ten, kdo je zcela nepříčetný, může pohlédnout na smrt a utrpení, nemoc a zoufalství, a vidět je tak. 4Co způsobila vina, je ošklivé, děsivé a velmi nebezpečné. 5Nenalézej v tom iluzi pravdy a krásy. 6Buď vděčný, že existuje místo, kde na tebe pravda a krása čekají. 7Jdi, a s radostí se s nimi setkej, a poznej, kolik tě toho očekává, budeš-li jen ochoten vzdát se ničeho, neboť je to nic.
11. Nový pohled, který získáš překročením mostu, ti umožní pochopit, kde se nalézá Nebe. 2Z této strany se zdá být vně a daleko za mostem. 3Když však most přejdeš, aby ses k němu připojil, spojí se s tebou v jedno. 4S radostným údivem si uvědomíš, že pro toto vše jsi se nevzdal ničeho! 5Radost Nebe, která nemá hranic, roste s každým světlem, které se vrátí, aby v něm zaujalo své oprávněné místo. 6Nečekej již déle na Lásku Boží a na sebe. 7Ať svatý okamžik urychlí tvou cestu, což se jistě stane. Stačí jen, abys mu dovolil, aby přišel.
12. Duch svatý tě žádá jen o tuto malou pomoc: kdykoli tvé myšlenky zabloudí k výjimečnému vztahu, který tě stále ještě přitahuje, vstup s Ním do svatého okamžiku, a tam Mu dovol, aby tě vyprostil. 2Potřebuje jen tvou ochotu, aby s tebou zcela sdílel Své stanovisko a zcela ti ho předal. 3Tvá ochota nemusí být dokonalá, protože Jeho dokonalá je. 4Jeho úkolem je, aby Svou dokonalou vírou učinil Pokání za tvou neochotu. A právě Jeho víra je tím, co s Ním zde sdílíš. 5Na základě poznání tvé neochoty být vyproštěn ti dává Svou dokonalou ochotu. 6Zavolej Ho, neboť Nebe může přijít na Jeho Zavolání. 7Dovol Mu, aby je pro tebe zavolal.
VII. Konec iluzí
1. Není možné, aby ses vzdal minulosti, aniž by ses vzdal výjimečného vztahu. 2Neboť výjimečný vztah je pokusem zopakovat minulost a změnit ji. 3Domnělá znevažování, nezapomenutá bolest, minulá zklamání, vnímané nespravedlnosti a připravování o něco, to vše vstupuje do výjimečného vztahu, který se tak stává snahou po obnovení zraněné sebeúcty. 4Na jakém základě bys bez minulosti vybral výjimečného partnera? 5Každá taková volba je učiněna kvůli něčemu „zlému“ v minulosti, na čem lpíš a za co někdo jiný musí učinit pokání.
2. Výjimečný vztah se chce pomstít minulosti. 2Tím, že hledá způsob, jak odejmout minulé utrpení, přehlíží přítomnost, neboť je zaujat minulostí a je jí plně odevzdán. 3Žádný výjimečný vztah není prožíván v přítomnosti. 4Zahalují ho stíny minulosti a činí ho tím, čím je. 5V přítomnosti nemá smysl, a jestliže ho nemá v přítomnosti, nemá ho vůbec. 6Lze změnit minulost jinak než ve fantazii? 7Kdo ti může dát to, o co si myslíš, že tě minulost připravila? 8Minulost je ničím. 9Nesnaž se na ni svalovat vinu za to, že jsi byl o něco připraven, neboť minulost je pryč. 10Ve skutečnosti není možné se nevzdát toho, co je již pryč. 11Snažíš se tedy jen udržovat iluzi, že minulost pryč není, protože si myslíš, že slouží určitému účelu, který chceš splnit. 12Proto musí být také pravdou, že tento účel nemůže být splněn v přítomnosti, ale jen v minulosti.
3. Nepodceňuj intenzitu potřeby ega pomstít minulost. 2Ego je absolutně kruté a naprosto nepříčetné. 3Pamatuje si vše, co jsi udělal a co ho urazilo, a žádá po tobě odplatu. 4Fantazie, které přináší do svých vyvolených vztahů, ve kterých uskutečňuje svou nenávist, jsou fantazie o tvém zničení. 5Ego ti zazlívá minulost a ve tvém útěku od ní vidí, že je připraveno o pomstu, o které je přesvědčeno, že si ji spravedlivě zasloužíš. 6Bez tvého spojenectví za účelem vlastního zničení by tě však ego nemohlo poutat k minulosti. 7Ve výjimečném vztahu dovoluješ, aby ke tvému zničení došlo. 8Je zřejmé, že je to nepříčetné. 9Méně zřejmé je, že přítomnost je pro tebe zbytečná, pokud coby spojenec ega sleduješ jeho cíl.
4. Minulost je pryč, a tak se ji nesnaž uchovat ve výjimečném vztahu, který tě k ní poutá a chce tě učit, že spása je v minulosti a k tomu, abys našel spásu, se do ní musíš vrátit. 2Neexistuje fantazie, která neobsahuje sen o pomstě za minulost. 3Chceš tento sen uskutečnit, nebo se ho vzdát?
5. Ve výjimečném vztahu se nezdá, že uskutečňuješ pomstu, kterou hledáš. 2A i když nenávist a krutost prorazí nakrátko na povrch, iluze lásky není silně otřesena. 3Jedno je však jisté: ego ti nikdy nedovolí si uvědomit, že ve výjimečném vztahu se uskutečňuje pomsta na tobě. 4Co jiného by to mohlo být? 5Při vyhledávání výjimečného vztahu nehledáš nádheru sám v sobě. 6Popřel jsi, že existuje, a vztah ti ji nahrazuje. 7Pomsta se stává náhradou za Pokání a únik před pomstou se stává tvou porážkou.
6. Proti nepříčetné představě o spáse Duch svatý vlídně klade svatý okamžik. 2Řekli jsme, že Duch svatý musí učit pomocí porovnání a k tomu, aby poukázal na pravdu, používá protiklady. 3Svatý okamžik je protikladem pevného přesvědčení ega o spáse skrze pomstu za minulost. 4Ve svatém okamžiku pochopíš, že minulost je pryč a spolu s ní je vykořeněna a odstraněna potřeba pomsty. 5V dokonalé vlídnosti tě obklopuje klid a mír přítomnosti. 6Všechno kromě pravdy je pryč.
7. Po určitou dobu budeš možná v pokušení přinést do svatého okamžiku iluze, aby ti všemožně překážely v plném uvědomění si naprostého rozdílu mezi tvým prožitím pravdy a iluzí. 2Nebudeš se však o to pokoušet dlouho. 3Ve svatém okamžiku převládne moc Ducha svatého, protože ses s Ním spojil. 4Iluze, které s sebou přinášíš, na chvíli oslabí tvé prožití Jeho přítomnosti a zabrání ti, aby sis toto prožití uchoval v mysli. 5Svatý okamžik je však věčný a tvé iluze času nezabrání věčnému, aby bylo tím, čím je, ani tobě, abys je prožil takové, jaké je.
8. Co ti Bůh dal, je opravdu dáno a bude opravdu obdrženo. 2Neboť Boží dary nejsou skutečné, pokud je neobdržíš. 3Tvé obdržení dovršuje Jeho dávání. 4Obdržíš, protože Jeho Vůlí je dávat. 5Bůh dal svatý okamžik, aby byl dán tobě, a není možné, abys ho neobdržel, protože On ho dal. 6Když bylo Jeho Vůlí, aby byl Jeho Syn svobodný, Jeho Syn byl svobodný. 7Svatý okamžik je Jeho připomínkou, že Syn Boží bude vždy přesně takový, jakým byl stvořen. 8A vše, co Duch svatý učí, ti má připomenout, že jsi obdržel, co ti Bůh dal.
9. Neexistuje nic, co můžeš zazlívat skutečnosti. 2Jediné, co musí být odpuštěno, jsou iluze, které jsi zazlíval svým bratrům. 3Jejich skutečnost nemá minulost a jen iluze mohou být odpuštěny. 4Bůh nikomu nic nezazlívá, neboť není schopen jakýchkoli iluzí. 5Vyprosti své bratry z otroctví jejich iluzí tím, že jim odpustíš iluze, které v nich vnímáš. 6Tak se naučíš, že ti bylo odpuštěno, neboť jsi to ty, kdo jim nabídl iluze. 7Ve svatém okamžiku je to pro tebe vykonáno v čase, aby ti byl přinesen pravý stav Nebe.
10. Pamatuj si, že vždy volíš mezi pravdou a iluzí, mezi skutečným Pokáním, které chce uzdravit, a „pokáním“ ega, které chce zničit. 2Budeš-li hledat pouze své místo v plánu Pokání, které vzniklo z Jeho Lásky, pak tě bude bez omezení podporovat Moc Boží a veškerá Jeho Láska. 3Při hledání způsobu, jak k tobě může Pokání přijít, buď spojencem Boha, nikoli ega. 4Boží pomoc stačí, neboť Jeho Posel ví, jak pro tebe obnovit Království a jak všechno tvé úsilí vynakládané na spásu věnovat tvému vztahu k Bohu.
11. Hledej a nalezni Jeho poselství ve svatém okamžiku, kde jsou všechny iluze odpuštěny. 2Z něj se šíří zázrak, aby požehnal každého a vyřešil všechny problémy, ať jsou vnímány jako velké nebo malé, možné nebo nemožné. 3Není nic, co by neustoupilo Jemu a Jeho Vznešenosti. 4Spojit se v blízkém vztahu s Ním znamená přijmout vztahy jako skutečné a skrze jejich skutečnost se vzdát všech iluzí ve prospěch skutečného vztahu s Bohem. 5Chvála tvému jedinému vztahu s Bohem a s nikým jiným. 6V něm, a nikde jinde, spočívá pravda. 7Volíš jen to, a nebo nic.
12. Otče, odpusť nám naše iluze a pomoz nám přijmout náš skutečný vztah k Tobě, v němž není iluzí a kam žádné iluze nikdy vejít nemohou. 2Naše svatost je Tvou svatostí. 3Co v nás by mohlo potřebovat odpuštění, když to Tvé je dokonalé? 4Spánek zapomnění je jen neochotou si vzpomenout na Tvou Lásku a Tvé odpuštění. 5Dej, ať nezabloudíme do pokušení, neboť pokušení Božího Syna není Tvou Vůlí. 6A dej, ať obdržíme jen to, co jsi nám dal, a jen to přijmeme do myslí, které jsi stvořil a které miluješ. 7Amen.
