Kapitola 23
VÁLKA, KTEROU VEDEŠ PROTI SOBĚ
Úvod
1. Nevidíš, že opakem chatrnosti a slabosti je bezhříšnost? 2Nevinnost je síla a nic jiného silné není. 3Bezhříšní se nemohou bát, neboť jakýkoli hřích je slabostí. 4Zdání síly, kterým se útok snaží zakrýt chatrnost, chatrnost neskryje, neboť jak může být skryto to, co je neskutečné? 5Nikdo, kdo má nepřítele, není silný, a nikdo, kdo si nemyslí, že nepřítele má, nemůže útočit. 6Přesvědčení o skutečnosti nepřítele je tedy přesvědčením o slabosti – a to, co je slabé, není Vůlí Boží. 7Odporovat tomu znamená být Božím „nepřítelem“. 8A Bůh jako představitel protichůdné vůle vyvolává strach.
2. Jak vskutku podivnou se stává tato válka, kterou vedeš proti sobě! 2Budeš přesvědčen, že vše, co používáš ke hříchu, tě zraní a stane se tvým nepřítelem. 3Proto proti tomu budeš bojovat a snažit se to oslabit, budeš si myslet, že jsi uspěl, a znovu útočit. 4Je jisté, že se budeš bát toho, na co útočíš, stejně jako je jisté, že budeš milovat to, co vnímáš jako bezhříšné. 5Ten, kdo bezhříšně putuje cestou, kterou mu ukazuje láska, kráčí v míru. 6Neboť láska jde s ním a chrání ho před strachem. 7A tak uvidí jen bezhříšné, kteří nemohou útočit.
3. Kráčej ve slávě, s hlavou vztyčenou a neboj se žádného zla. 2Nevinní jsou v bezpečí, neboť sdílejí svou nevinnost. 3Nevidí nic škodlivého, neboť jejich uvědomování si pravdy zprošťuje vše iluze škodlivosti. 4Co se zdálo škodlivé, nyní září v jejich nevinnosti, zbaveno hříchu a strachu, a šťastně navráceno lásce. 5Nevinní sdílejí sílu lásky, protože pohlédli na nevinnost. 6Všechny chyby zmizely, neboť je nevidí. 7Kdo hledá slávu, najde ji tam, kde je. 8Kde jinde by mohla být sláva než v nevinných?
4. Nenech se drobnými vyrušeními zatáhnout do malosti. 2V nevinnosti nemůže existovat přitažlivost viny. 3Pomysli na to, jak šťastný je svět, v němž kráčíš s pravdou po svém boku! 4Nevzdávej se tohoto světa svobody pro nepatrný záchvěv zdánlivého hříchu, ani pro nepatrné vzrušení přitažlivosti viny. 5Odmítl bys snad Nebe kvůli všem těmto bezvýznamným vyrušením? 6Tvůj osud a účel jsou daleko za nimi na čistém místě, kde malost neexistuje. 7Tvůj účel je neslučitelný s jakoukoli malostí. 8A tak je neslučitelný s hříchem.
5. Nedovolme malosti, aby uvedla Božího Syna v pokušení. 2Jeho sláva je mimo ni, nezměřitelná a bezčasová jako věčnost. 3Nedovol času, aby se vetřel do tvého pohledu na Božího Syna. 4Nenech ho vystrašeného a opuštěného v jeho pokušení, ale pomoz mu povznést se nad ně a vnímat světlo, jehož je součástí. 5Tvá nevinnost osvítí cestu k jeho nevinnosti, a tak svou ochráníš a budeš si ji uvědomovat. 6Neboť kdo může znát svou slávu a zároveň se vnímat jako malý a slabý? 7Kdo může rozechvěn kráčet světem plným strachu a uvědomovat si, že ho osvěcuje sláva Nebe?
6. Všechno, co je kolem tebe, je tvou součástí. 2Pohleď na to s láskou a spatři v tom světlo Nebe. 3Tak porozumíš všemu, co je ti dáno. 4V laskavém odpuštění se rozjiskří a rozzáří svět, a vše, o čem sis kdy myslel, že je hříšné, bude nyní interpretováno jako část Nebe. 5Jak krásné je kráčet čistý, vykoupený a šťastný světem, který naléhavě potřebuje vykoupení, jež mu přináší tvá nevinnost! 6Čemu jinému můžeš připisovat větší hodnotu? 7Neboť zde je tvá spása a tvá svoboda. 8A k tomu, abys ji mohl poznat, musí být úplná.
I. Nesmiřitelná přesvědčení
1. Vzpomínka na Boha přichází do klidné mysli. 2Nemůže vstoupit tam, kde existuje konflikt, neboť mysl, která bojuje sama proti sobě, si na věčnou vlídnost nepamatuje. 3Prostředky války nejsou prostředky míru, a ti, kdo bojují, si na lásku nepamatují. 4Válka není možná, pokud nechováš v srdci přesvědčení o vítězství. 5Z konfliktu uvnitř tebe zákonitě vyplývá, že jsi přesvědčen, že ego má moc zvítězit. 6Proč by ses s ním jinak ztotožňoval? 7Určitě si uvědomuješ, že ego je ve válce s Bohem. 8Jisté je, že nepřítele nemá. 9Stejně jisté je však jeho utkvělé přesvědčení, že má nepřítele, kterého musí přemoci, a nad nímž zvítězí.
2. Cožpak si neuvědomuješ, že válka vedená proti sobě by byla válkou proti Bohu? 2Je vítězství myslitelné? 3A pokud by bylo, chtěl bys takové vítězství? 4Smrt Boha, kdyby byla možná, by byla tvou smrtí. 5Je to snad vítězství? 6Ego vždy vyráží do boje, aby porazilo, protože si myslí, že vítězství nad tebou je možné. 7Bůh smýšlí jinak. 8Toto není žádná válka; pouze šílení jsou přesvědčeni, že na Vůli Boží lze zaútočit a že může být přemožena. 9S takovým přesvědčením se můžeš ztotožňovat, ale nikdy to nebude nic víc než šílenství. 10V šílenství bude vládnout strach a bude se zdát, jako by vystřídal lásku. 11Takový je účel konfliktu. 12A těm, kdo si myslí, že je to možné, se prostředky zdají skutečné.
3. Buď si jist, že není možné, aby se Bůh a ego, nebo abyste se ty a ego kdy setkali. 2Zdá se ti, že se setkáváte a vytváříte podivná spojenectví na základech, které jsou beze smyslu. 3Neboť tvá přesvědčení jsou zaměřena na tělo, domov, který si zvolilo ego a o němž jsi přesvědčen, že je tvým domovem. 4Setkáváte se u chyby, která spočívá v tvém chybném sebehodnocení. 5Ego se spojuje s iluzí o tobě, kterou s ním sdílíš. 6Iluze se však nemohou spojit. 7Všechny jsou stejné; všechny jsou ničím. 8Jejich spojení spočívá v nicotě; dvě jsou stejně nesmyslné jako jedna nebo tisíc. 9Ego se spojuje s ničím, protože je ničím. 10Vítězství, které hledá, je stejně nesmyslné jako ono samo.
4. Bratře, válka, kterou vedeš proti sobě, je téměř u konce. 2Cesta končí tam, kde se nachází mír. 3Nechceš přijmout mír, který se ti nyní nabízí? 4„Nepřítel“, se kterým jsi bojoval jako s vetřelcem narušujícím tvůj mír, je zde před tvým zrakem proměněn v dárce tvého míru. 5Tvým „nepřítelem“ byl Sám Bůh, Který nezná konflikt, vítězství nebo útok. 6Bůh tě dokonale, úplně a věčně miluje. 7Syn Boží, který je ve válce se svým Stvořitelem, je něco tak absurdního, jako příroda, která by vztekle křičela na vítr a prohlašovala, že vítr už není její součástí. 8Copak by příroda mohla prohlásit něco takového, a učinit to pravdou? 9Stejně tak není na tobě, abys rozhodl, co by mělo být tvou součástí, a co zůstane odloučené.
5. Válku, kterou vedeš proti sobě, jsi začal, abys naučil Božího Syna, že není sám sebou a že není Synem svého Otce. 2Pro toto musí být vzpomínka na Otce zapomenuta. 3Je zapomenuta v tělesném životě, a pokud si myslíš, že jsi tělem, budeš přesvědčen, že jsi ji zapomněl. 4Pravda však nemůže být nikdy zapomenuta sebou samou, a tak jsi nezapomněl, co jsi. 5Pouze podivná iluze o tobě, přání zvítězit nad tím, co jsi, si nepamatuje.
6. Válka, kterou vedeš proti sobě, není ničím jiným než bitvou dvou iluzí, které se snaží být navzájem odlišné a jsou přesvědčeny, že ta, která zvítězí, bude pravdivá. 2Mezi nimi a pravdou není žádný konflikt. 3Stejně tak nejsou navzájem odlišné. 4Obě jsou nepravdivé. 5Nezáleží tedy na tom, jakou podobu na sebe berou. 6Zůstávají částí toho, co je vytvořilo, a to, co je vytvořilo, je nepříčetné. 7Šílenství nepředstavuje žádnou hrozbu skutečnosti, a nemá na ni žádný vliv. 8Iluze nemohou zvítězit nad pravdou a nemohou ji jakkoli ohrozit. 9A skutečnost, kterou popírají, není jejich součástí.
7. Co si ty pamatuješ, je součástí tebe. 2Neboť musíš být takový, jakým tě Bůh stvořil. 3Pravda nebojuje proti iluzím a stejně tak iluze nebojují proti pravdě. 4Iluze bojují jen samy se sebou. 5Protože jsou roztříštěné, samy tříští. 6Pravda je však nedělitelná, a daleko mimo jejich malý dosah. 7Až se naučíš, že nemůžeš být v konfliktu, vzpomeneš si na to, co víš. 8Jedna iluze o tobě může bojovat s druhou, avšak válka dvou iluzí je stavem, kdy se nic neděje. 9Není zde žádný vítěz a žádné vítězství. 10A zářící pravda stojí mimo konflikt, nedotčená a klidná v Božím míru.
8. Konflikt musí být mezi dvěma silami. 2Mezi jednou mocí a nicotou existovat nemůže. 3Neexistuje nic, na co bys mohl útočit a co by současně nebylo tvou součástí. 4Tím, že na to útočíš, vytváříš o sobě dvě iluze, které jsou ve vzájemném konfliktu. 5K tomu dochází, kdykoli pohlédneš na cokoli, co Bůh stvořil, jinak než s láskou. 6Konflikt je plný strachu, neboť strach se rodí z konfliktu. 7Avšak to, co se zrodilo z ničeho, nemůže nabýt skutečnosti bitvou. 8Proč bys zaplňoval svět konflikty se sebou samým? 9Dovol, aby všechno to šílenství bylo pro tebe odčiněno, a v míru se obrať ke vzpomínce na Boha, která stále září ve tvé klidné mysli.
9. Podívej, jak konflikt iluzí zmizí, když je přiveden k pravdě! 2Zdá se být skutečným pouze dokud je viděn jako válka mezi pravdami, které jsou navzájem v konfliktu; vítěz, proto aby byl pravdivější a skutečnější a aby byl přemožitelem iluze, která byla méně skutečná, vytvořil iluzi pomocí porážky. 3Konflikt je proto volbou mezi iluzemi, a to jednou, která bude korunována na skutečnou, a druhou, která bude poražena a bude v opovržení. 4Zde se na Otce nikdy nevzpomene. 5Žádná iluze však nemůže vpadnout do Jeho domova a vyhnat Ho ven z toho, co navěky miluje. 6To, co On miluje, musí být navěky klidné a v míru, protože je to Jeho domovem.
10. Ty, kdo jsi milován Bohem, nejsi žádnou iluzí, protože jsi tak pravdivý a svatý jako On Sám. 2Klid toho, že jsi si jistý Jím a sebou samým, je domovem pro Vás Oba, Již přebýváte jako jeden a nikoli odděleně. 3Otevři dveře Jeho nejsvatějšího domova a dovol odpuštění, aby zahladilo všechny stopy přesvědčení o skutečnosti hříchu, které ponechává Boha bez domova, a s Ním i Jeho Syna. 4V Božím domě nejsi cizí. 5Přivítej bratra v domově, kam ho Bůh umístil v klidu a míru a kde s ním Sám přebývá. 6Tam, kde setrvává láska, která tě chrání před vším nepravdivým, není pro iluze místo. 7Přebýváš v míru stejně neomezeném, jako je neomezený jeho Stvořitel. A těm, kdo si na Něj chtějí vzpomenout, je dáno vše. 8Duch svatý opatruje Jeho domov a je si jistý, že mír Jeho domova nebude nikdy narušen.
11. Jak se může místo Božího spočinutí obrátit proti sobě a snažit se přemoci Toho, Jenž zde přebývá? 2Pomysli, co se stane, když se dům Boží sám vnímá jako rozdělený. 3Oltář zmizí, světlo pohasne a Boží chrám se stane domovem hříchu. 4A vše kromě iluzí je zapomenuto. 5Iluze být v konfliktu mohou, protože jejich formy jsou odlišné. 6A ony bojují jen proto, aby dokázaly, která forma je pravdivá.
12. Iluze potkává iluzi, pravda sebe samu. 2Setkání iluzí vede k válce. 3Mír pohlíží na sebe sama, a šíří se. 4Válka je stavem zrození strachu, který roste a snaží se vládnout. 5Mír je stavem, kde setrvává láska, která se snaží sdílet sama sebe. 6Konflikt a mír jsou vzájemnými protiklady. 7Kde setrvává jeden, tam nemůže být druhý, a kam jeden přijde, odtud druhý zmizí. 8Tak je vzpomínka na Boha v myslích, které se staly bojištěm iluzí, zastřena. 9A přesto daleko za touto nesmyslnou válkou září a je připravena na to, že si na ni vzpomeneš, jakmile budeš stát na straně míru.
II. Zákony chaosu
1. „Zákony“ chaosu mohou být přivedeny ke světlu, ale nikdy nemohou být pochopeny. 2Chaotické zákony mohou mít stěží nějaký smysl, a proto jsou mimo oblast rozumu. 3Přesto se zdají být překážkou rozumu a pravdy. 4V klidu na ně tedy pohlédněme, abychom viděli za ně a porozuměli tomu, čím jsou, a nikoli tomu, co obhajují. 5Je podstatné, abychom pochopili, k čemu jsou, protože jejich účelem je vytvářet nesmyslné a útočit na pravdu. 6Tyto zákony vládnou světu, který jsi vytvořil. 7Nevládnou však ničemu, a tak není třeba je porušovat, stačí na ně jen pohlédnout a pokračovat dál.
2. Prvním zákonem chaosu je, že pravda je pro každého jiná. 2Jako všechny tyto principy, o kterých mluvíme, i tento tvrdí, že každý je odloučený a má rozdílný soubor myšlenek, které ho odlišují od ostatních. 3Tento princip se vyvinul z přesvědčení, že existuje hierarchie iluzí, v níž některé jsou hodnotnější, a tudíž i pravdivější. 4Tuto hierarchii si každý stanoví sám pro sebe a činí ji pravdivou svým útokem na to, čeho si cení jiní. 5Tento postup ospravedlňuje tím, že hodnoty se liší, a ti, kteří uznávají jiné hodnoty, se zdají být odlišní, a jsou proto nepřáteli.
3. Uvědom si, jak tento postup zdánlivě zasahuje do prvního principu zázraků. 2Stanoví totiž stupně pravdy mezi iluzemi, a tak se zdá, že některé lze překonat hůře než jiné. 3Kdybychom si uvědomili, že jsou všechny stejné a stejně nepravdivé, pak by bylo jednoduché pochopit, že se zázraky vztahují na ně na všechny. 4Chyby jakéhokoli druhu mohou být opraveny, protože jsou nepravdivé. 5Jsou-li namísto jedna k druhé přivedeny k pravdě, jednoduše zmizí. 6Žádná část ničeho nemůže být odolná pravdě více než jiná část.
4. Druhý zákon chaosu, vskutku drahý všem vyznavačům hříchu, je, že každý musí hřešit, a proto si zaslouží útok a smrt. 2Tento zákon, úzce spojený s prvním, se dovolává toho, že chyby volají po potrestání, a nikoli po opravě. 3Neboť zničení toho, kdo chybuje, ho staví mimo opravu a mimo odpuštění. 4To, co udělal, je tedy interpretováno jako neodvolatelný rozsudek nad ním samým, který Sám Bůh nemá moc změnit. 5Hřích nemůže být prominut, protože je přesvědčením, že Syn Boží se může dopustit chyb, kvůli kterým se jeho vlastní zničení stává nevyhnutelným.
5. Uvědom si, jak to zdánlivě ovlivňuje vztah mezi Otcem a Synem. 2Nyní se zdá, že nikdy nemohou být znovu Jedním. 3Jeden totiž musí být vždy odsouzen, a to tím Druhým. 4Nyní jsou odlišní, a jsou nepřáteli. 5Jejich vztah je vztahem opozice, stejně jako se jednotlivé aspekty Syna setkávají jen proto, aby byly v konfliktu, a nikoli aby se spojily. 6Jeden slábne, a druhý se jeho porážkou stává silným. 7A strach z Boha a Synů ze sebe navzájem teď zdánlivě dává smysl a stává se skutečným tím, čeho se Syn Boží dopustil sám proti sobě a svému Stvořiteli.
6. Nadutost, na níž spočívají zákony chaosu, nemohla být zřejmější, než se ukazuje zde. 2Zde je princip, který chce definovat, čím musí Stvořitel skutečnosti být, co si musí myslet, o čem musí být přesvědčen, a jak musí na základě svého přesvědčení jednat. 3Nezdá se ani nutné se Ho ptát na pravdivost toho, co bylo stanoveno jako Jeho přesvědčení. 4Jeho Syn Mu to může říci a On má pouze na vybranou, zda Synu uvěří, nebo se bude mýlit. 5To vede přímo k třetímu absurdnímu přesvědčení, které zdánlivě činí chaos věčným. 6Neboť jestliže se Bůh nemůže mýlit, musí přijmout přesvědčení Svého Syna o tom, čím Syn je, a kvůli tomu ho nenávidět.
7. Pohleď, jak tento třetí zákon posiluje strach z Boha. 2Nyní se stává nemožným se na Něj v utrpení obrátit o pomoc. 3Nyní se Bůh stává „nepřítelem“, Který utrpení způsobil, a Kterého je zbytečné se dovolávat. 4A spása nemůže spočívat v Synu, jehož každý aspekt je s Ním zdánlivě ve válce a je zdánlivě ospravedlněn ve svém útoku. 5A nyní je konflikt nevyhnutelný a zcela mimo Boží pomoc. 6Neboť spása nyní není možná, protože Spasitel se stal nepřítelem.
8. Osvobození a únik zde nejsou možné. 2Pokání se tak stává mýtem, a pomsta, nikoli odpuštění, je Vůlí Boží. 3Odtud, kde to vše začíná, není vidět žádná známka pomoci, která by mohla uspět. 4Výsledkem může být pouze zničení. 5A zdá se, že to vše podporuje Sám Bůh, proto aby přemohl Svého Syna. 6Nemysli si, že ti ego umožní nalézt únik z toho, co chce. 7To je funkcí tohoto kurzu, který nevidí hodnotu v tom, co v sobě opatruje ego.
9. Ego si váží jen toho, co si bere. 2To vede ke čtvrtému zákonu chaosu, který, jsou-li přijaty ostatní zákony, je nutně pravdivý. 3Tento zdánlivý zákon je přesvědčením, že máš to, co sis vzal. 4Podle něj se ztráta druhého stává tvým ziskem, a tak tento zákon není schopen uznat, že nikdy nemůžeš brát od nikoho jiného, než od sebe sama. 5K tomu však musejí vést všechny ostatní zákony. 6Neboť nepřátelé nedávají ochotně dary jeden druhému a nechtějí se podělit o to, čeho si cení. 7To, co ti tví nepřátelé chtějí odmítnout, musí stát za to to mít, poněvadž to před tvým zrakem skrývají.
10. Zde se objevují všechny mechanizmy šílenství: „nepřítel“, který se stává silným pomocí toho, že před tebou skrývá hodnotné dědictví, které by mělo být tvé; tvé oprávněné stanovisko a útok kvůli tomu, co ti bylo vzato; a nevyhnutelná ztráta, kterou musí nepřítel utrpět, aby ses ty sám spasil. 2Tak chrání vinní svou „nevinnost“. 3Kdyby nebyli přinuceni k tomuto hanebnému útoku bezohledným chováním nepřítele, odpověděli by pouze laskavostí. 4V krutém světě ale laskaví nemohou přežít, a tak musejí brát, protože jinak bude bráno jim.
11. Nyní přicházíme k nejasné nezodpovězené otázce, která ještě nebyla „vysvětlena“. 2Co je to za vzácnou věc, drahocennou perlu, skrytý tajný poklad, který má být ve spravedlivém hněvu vyrván tomuto nejzrádnějšímu a nejvychytralejšímu nepříteli? 3Musí to být něco, co chceš, ale co jsi nikdy nenašel. 4Teď „chápeš“ důvod, proč jsi to nenašel. 5Tento nepřítel ti to vzal a skryl tam, kde by sis nikdy nemyslel, že máš hledat. 6Skryl to ve svém těle, aby z něj učinil úkryt pro svou vinu, skrýš pro to, co patří tobě. 7Nyní musí být jeho tělo zničeno a obětováno, abys ty mohl mít to, co ti patří. 8Jeho zrada si vyžaduje jeho smrt, abys ty mohl žít. 9A ty útočíš jen v sebeobraně.
12. Co to ale je, co chceš a co vyžaduje jeho smrt? 2Můžeš si být jist, že tvůj vražedný útok je oprávněný, pokud k němu neznáš důvod? 3Zde přichází na „pomoc“ konečný zákon chaosu. 4Tvrdí, že existuje náhrada za lásku. 5Je to kouzlo, které vyléčí veškerou tvou bolest, chybějící činitel ve tvém šílenství, který je činí „duševně zdravým“. 6To je důvod, proč musíš zaútočit. 7Zde je to, co opravňuje tvou pomstu. 8Pohleď na odhalený tajný dar ega, vyrvaný z těla tvého bratra se zlobou a nenávistí vůči tomu, komu tento dar patří. 9Tvůj bratr tě chce připravit o tajnou přísadu, která by dala tvému životu smysl. 10Náhradou za lásku, náhradou zrozenou z tvého nepřátelství vůči bratru, musí být spása. 11Je jen jedna, a nelze ji nahradit. 12A jediným účelem všech tvých vztahů je se jí zmocnit a přivlastnit si ji.
13. Tvé vlastnictví není nikdy úplné. 2A tvůj bratr na tebe nikdy nepřestane útočit kvůli tomu, co jsi ukradl. 3Ani Bůh neukončí svou pomstu vůči vám oběma, neboť ve Svém šílenství musí mít tuto náhradu za lásku a musí vás oba zabít. 4Ty, kdo věříš, že kráčíš se zdravou myslí s nohama na pevné zemi světem, kde může být nalezen smysl, zvaž toto: Toto jsou zákony, na nichž zdánlivě spočívá tvá „zdravá mysl“. 5Toto jsou principy, které činí půdu pod tvýma nohama zdánlivě pevnou. 6A právě tady hledáš smysl. 7Toto jsou zákony, které jsi vytvořil pro svou spásu. 8Udržují náhradu za Nebe, které dáváš přednost. 9To je jejich účelem a k tomu byly vytvořeny. 10Nemá smysl se ptát, co znamenají. 11To je zřejmé. 12Prostředky šílenství musejí být nepříčetné. 13Jsi si jistý, že si uvědomuješ, že cílem je šílenství?
14. Nikdo nechce šílenství a nikdo nelpí na svém šílenství, když vidí, čím opravdu je. 2Šílenství je chráněno přesvědčením, že je pravdivé. 3Funkcí nepříčetnosti je zastoupit pravdu. 4Nepříčetnost musí být považována za pravdu, aby jí bylo uvěřeno. 5A jestliže je pravdou, pak jejím protikladem, jímž byla předtím pravda, musí být nyní šílenství. 6Tento úplný obrat, kdy se šílenství stává zdravou myslí, iluze pravdou, útok laskavostí, nenávist láskou a vražda požehnáním, je cílem, kterému slouží zákony chaosu. 7Tyto prostředky zdánlivě obracejí zákony Boží. 8Zdá se, že zákony hříchu drží lásku v zajetí a hřích osvobozují.
15. Tyto zákony se nezdají být cílem chaosu, neboť díky velkému obratu vypadají jako zákony pořádku. 2Jak by tomu mohlo být jinak? 3Chaos je bezzákonnost a žádné zákony nemá. 4Aby mu bylo možné uvěřit, jeho zdánlivé zákony musejí být vnímány jako skutečné. 5Jejich cíl, kterým je šílenství, musí být považován za zdravou mysl. 6A strach s bledými rty a nevidomýma očima, zaslepený a strašný na pohled, je pozvednut na trůn lásky jako její umírající přemožitel, její náhrada a spasitel před spásou. 7Smrt – jak nádhernou na pohled ji činí zákony strachu. 8Vzdej díky hrdinovi na trůnu lásky, který zachránil Syna Božího pro strach a smrt!
16. Jak je však možné, že lze takovým zákonům věřit? 2Existuje zvláštní nástroj, který to umožňuje. 3Není neznámý, mnohokrát jsme již viděli, jak zdánlivě působí. 4Ve skutečnosti nepůsobí, avšak ve snech, kde hlavní roli hrají pouze stíny, se zdá být tím nejmocnějším. 5Žádný zákon chaosu by si nemohl vynutit přesvědčení, že je faktem, pokud by nezdůraznil formu a nepřehlédl obsah. 6Nikdo, kdo si myslí, že některý z těchto zákonů je pravdivý, neví, co ten zákon říká. 7Některé formy, které na sebe tyto zákony berou, se zdají mít smysl, a to je vše.
17. Je možné, aby některé formy vraždy neznamenaly smrt? 2Může být útok v jakékoli formě láskou? 3Jaká forma odsouzení je požehnáním? 4Kdo činí svého spasitele bezmocným a nalézá spásu? 5Nedovol, aby tě forma útoku proti němu oklamala. 6Není možné snažit se mu ublížit, a být spasen. 7Kdo může nalézt bezpečí před útokem tím, že se obrátí sám proti sobě? 8Jak může záležet na tom, jakou formu na sebe bere šílenství? 9Je to soud, který vyvrací sám sebe a odsuzuje to, co říká, že chce spasit. 10Nenech se oklamat, když na sebe šílenství bere formu, o které si myslíš, že je nádherná. 11To, co má v úmyslu tvé zničení, není tvým přítelem.
18. Trváš na tom, a považuješ za pravdivé, že nevěříš těmto nesmyslným zákonům a ani podle nich nejednáš. 2Jestliže pohlédneš na to, co říkají, nemůžeš jim věřit. 3Bratře, ty jim věříš. 4Jak jinak bys mohl vnímat formu, kterou na sebe berou, s takovýmto obsahem? 5Lze takovou formu obhájit? 6Přesto jim věříš kvůli formě, kterou na sebe berou, a nepoznáváš jejich obsah. 7Ten se nikdy nemění. 8Můžeš snad kostře nakreslit růžové rty, odít ji do krásy, laskat ji a rozmazlovat, a probudit ji k životu? 9A můžeš se spokojit s iluzí, že žiješ?
19. Život mimo Nebe neexistuje. 2Kde Bůh stvořil život, tam život musí být. 3V jakémkoli stavu odděleném od Nebe je život iluzí. 4V nejlepším případě se zdá být životem, v nejhorším smrtí. 5A přesto jde v obou případech o soud nad něčím, co životem není, a oba soudy jsou si ve své nesprávnosti a nedostatku smyslu rovny. 6Život mimo Nebe není možný, a to, co není v Nebi, není nikde. 7Vně Nebe se nachází pouze konflikt iluzí, nesmyslný, nemožný a mimo veškerý rozum, a přesto vnímaný jako věčná překážka v přístupu k Nebi. 8Iluze jsou pouze formou. 9Jejich obsah není nikdy pravdivý.
20. Zákony chaosu vládnou všem iluzím. 2Jejich formy jsou v konfliktu a zdánlivě umožňují, aby jedny byly ceněny více než druhé. 3Každá však spočívá v přesvědčení, že zákony chaosu jsou zákony pořádku, stejně jistě, jako to platí o těch druhých. 4Každá iluze je plně obhajuje a nabízí spolehlivé svědectví, že tyto zákony jsou pravdivé. 5Zdánlivě mírnější formy útoku nejsou o nic méně jisté ve svých svědectvích nebo výsledcích. 6Je jisté, že iluze vyvolají strach na základě přesvědčení, která z nich vyplývají, a nikoli na základě formy. 7Nedostatek víry v lásku v jakékoli formě svědčí o skutečnosti chaosu.
21. Přesvědčení o skutečnosti hříchu musí následovat víra v chaos. 2A právě proto, že následuje, zdá se být logickým závěrem, opodstatněným krokem v uspořádaném myšlení. 3Kroky k chaosu jdou v přesném sledu jeden po druhém ze svého výchozího bodu. 4Každý je jinou formou v postupném převracení pravdy a vede ještě hlouběji do hrůzy a pryč od pravdy. 5Nemysli si, že některý krok je menší než jiný anebo že návrat z některého z nich je snazší. 6Celý sestup z Nebe spočívá v každém z nich. 7Kde tvé myšlení začíná, tam také musí končit.
22. Bratře, neučiň ani jediný krok sestupu do pekla. 2Neboť učiníš-li jeden, nepoznáš, čím jsou ty ostatní. 3A ty budou následovat. 4Útok v jakékoli formě svedl tvé kroky na pokřivené schodiště, které vede z Nebe. 5Přesto je to vše možné kdykoli odčinit. 6Jak můžeš vědět, zda sis zvolil schody do Nebe, nebo cestu do pekla? 7Docela snadno. 8Jak se cítíš? 9Uvědomuješ si mír? 10Jsi si jistý, jakým směrem máš jít? 11Jsi si jistý, že cíl Nebe může být dosažen? 12Jestliže ne, pak kráčíš sám. 13Požádej tedy svého Přítele, aby se k tobě připojil a dal ti jistotu v tom, kam jdeš.
III. Spása bez kompromisu
1. Není snad pravda, že některé formy útoku nepoznáváš? 2Je-li pravdou, že tě útok v jakékoli formě zraní, a učiní tak stejně i ve formě, kterou ty poznáváš, potom z toho musí vyplývat, že nepoznáváš vždy zdroj bolesti. 3Útok v jakékoli formě ničí stejně. 4Jeho účel se nemění. 5Jeho jediným úmyslem je vražda – a jaká forma vraždy slouží k tomu, aby skryla obrovskou vinu a šílený strach z potrestání, který musí vrah cítit? 6Může popřít, že je vrah, a s úsměvem ospravedlňovat svou krutost, zatímco útočí. 7Přesto bude trpět a uvidí svůj úmysl ve zlých snech, kde není úsměvů, a začne si zděšeně uvědomovat účel, který ho bude dále pronásledovat. 8Nikdo totiž nemůže myslet na vraždu, a uniknout vině, kterou má taková myšlenka za následek. 9Je-li úmyslem vražda, co záleží na její formě?
2. Je smrt v jakékoli formě, jakkoli nádhernou a dobrotivou se může zdát, požehnáním a znamením, kterým Hlas mluvící za Boha skrze tebe promlouvá k tvému bratru? 2Obal není darem, který dáváš. 3Prázdná krabice, ať je jakkoli krásná a vlídně darovaná, stále nic neobsahuje. 4A obdarovaný ani dárce nejsou nadlouho klamáni. 5Odepři bratru odpuštění, a útočíš na něj. 6Nic mu nedáváš, a nazpět od něj dostaneš jen to, co jsi mu dal.
3. Spása není žádným kompromisem. 2Kompromis znamená přijmutí jen části toho, co chceš; vezmeš si trochu, a ostatního se vzdáš. 3Spása se ničeho nevzdává. 4Je úplná pro všechny. 5Dovol však, aby myšlenka kompromisu vstoupila, a uvědomění si smyslu spásy bude ztraceno, neboť není poznáno. 6Je popřeno tam, kde je přijat kompromis, neboť ten je přesvědčením, že spása není možná. 7Tvrdí, že můžeš útočit jen trochu, milovat jen trochu, a znát rozdíl. 8Tak kompromis učí, že trocha téhož může být stále odlišná, a přesto totéž zůstane nedotčeno a jako jedno. 9Dává to smysl? 10Lze to pochopit?
4. Tento kurz je jednoduchý právě proto, že nedělá kompromisy. 2Přesto se zdá obtížný těm, kteří jsou stále přesvědčeni, že kompromis je možný. 3Nevidí, že je-li tomu tak, je spása útokem. 4Přesto je jisté, že přesvědčení o nemožnosti spásy nemůže podpořit tiché a klidné ujištění, že spása přišla. 5Odpuštění nemůže být odepřeno pouze trochu. 6Není také možné útočit kvůli tomuto a milovat kvůli tamtomu, a chápat odpuštění. 7Cožpak bys nechtěl rozpoznat napadení svého míru v jakékoli podobě, jestliže je jen tímto způsobem možné, abys svůj mír neztratil ze zřetele? 8Nebráníš-li ho, může vždy zářit před tvou vizí, navždy jasný a stále s tebou.
5. Ti, kdo jsou přesvědčeni, že mohou bránit mír a že útok v jeho prospěch je oprávněný, nemohou vnímat, že mír je v nich samých. 2Jak by to mohli vědět? 3Mohli by přijmout odpuštění spolu s přesvědčením, že existují formy vraždy, které zachrání jejich mír? 4Byli by ochotni přijmout fakt, že jejich krutý účel je namířen proti nim samým? 5Nikdo se nesjednocuje se svými nepřáteli, ani s nimi není zajedno co se týče účelu. 6Nikdo nedělá kompromis s nepřítelem, ale neustále ho nenávidí za to, co mu odepřel.
6. Nepleť si příměří s mírem ani kompromis s únikem z konfliktu. 2Být vyproštěn z konfliktu znamená, že konflikt skončil. 3Dveře jsou otevřeny, a ty jsi opustil bojiště. 4Přestal jsi tam prodlévat se zbabělou nadějí, že se konflikt nevrátí, protože zbraně na okamžik utichly, a strach, který je vždy přítomen na místě smrti, není zřejmý. 5Bojiště není bezpečné. 6Můžeš na ně pohlédnout bezpečně z výšky, aniž by se tě dotklo. 7Pokud jsi však na bojišti, bezpečí nemůžeš nalézt. 8Žádný strom, který ještě stojí, tě neochrání. 9Ani jedna iluze ochrany neobstojí proti víře ve vraždu. 10Zde se nachází tělo, rozpolcené mezi přirozenou touhou komunikovat a nepřirozeným úmyslem vraždit a zemřít. 11Myslíš si, že podoba, kterou na sebe vražda bere, může nabídnout bezpečí? 12Je možné, aby na bojišti nebyla přítomna vina?
IV. Nad bojištěm
1. Neprodlévej v konfliktu, neboť válka bez útoku neexistuje. 2Strach z Boha je strachem ze života, a nikoli ze smrti. 3Přesto však On zůstává jediným bezpečným místem. 4V Něm neexistuje útok a žádná iluze v jakékoli formě nepronásleduje Nebe. 5Nebe je zcela pravdivé. 6Nenachází se v něm žádný rozdíl, a co je celé stejné, nemůže být v konfliktu. 7Nejsi žádán, abys bojoval proti svému přání vraždit. 8Jsi však žádán, aby sis uvědomil, že forma, kterou toto přání na sebe bere, skrývá stejný úmysl. 9A toho se bojíš, nikoli formy. 10Co není láska, je vražda. 11Co není láskyplné, musí být útokem. 12Každá iluze je napadením pravdy, a každá iluze páchá násilí na myšlence lásky, protože se zdá být stejně pravdivá.
2. Je možné, aby něco bylo rovnocenné s pravdou, a přece jiné? 2Vražda a láska jsou neslučitelné. 3Jsou-li však obě pravdivé, pak musí být stejné a nerozeznatelné jedna od druhé. 4Tak budou připadat těm, kdo vidí Syna Božího jako tělo. 5Neboť tělo není to, co se podobá Synovu Stvořiteli. 6A co je bez života, nemůže být Synem Života. 7Může se snad tělo rozšířit tak, aby obsáhlo vesmír? 8Může tvořit a být tím, co tvoří? 9A může nabídnout svým stvořením vše, čím je, a nikdy neutrpět ztrátu?
3. Bůh nesdílí svou funkci s tělem. 2Funkci tvořit dal Svému Synu, protože je to Jeho Vlastní funkce. 3Být přesvědčen, že funkcí Syna je vražda, není hříchem, ale nepříčetností. 4Co je stejné, nemůže mít odlišnou funkci. 5Tvoření je prostředkem šíření Boha, a to, co je Jeho prostředkem, musí být i prostředkem Jeho Syna. 6Buď jsou Otec a Syn oba vrazi, anebo žádný z nich. 7Život nevytváří smrt, protože tvoří to, co je jako on sám.
4. Nádherné světlo tvého vztahu je jako Láska Boží. 2Nemůže však ještě přijmout svatou funkci, kterou Bůh dal Svému Synu, neboť tvé odpuštění bratru ještě není úplné, a tak nemůže být rozšířeno na všechno stvoření. 3Každá forma vraždy a útoku, která tě neustále přitahuje a jejíž podstatu nepoznáváš, omezuje uzdravení a zázraky, které máš moc šířit na všechny. 4Přesto Duch svatý rozumí tomu, jak tvé nepatrné dary zvětšit a dát jim moc. 5Také chápe, jak je tvůj vztah povznesen nad bojištěm a již se na něm nenachází. 6Tvým úkolem je uvědomit si, že vražda v jakékoli podobě není tvou vůlí. 7Tvým účelem je nyní přehlédnout bojiště.
5. Buď vyzvednut, a z vyššího místa pohlédni přímo na ně. 2Shora bude tvůj pohled zcela jiný. 3Zde, uprostřed bojiště, se bojiště zdá být skutečné. 4Zde ses rozhodl být jeho součástí. 5Zde je vražda tvou volbou. 6Shora jsou však tvou volbou namísto vraždy zázraky. 7Pohled, který s touto volbou přichází, ti ukazuje, že bitva není skutečná a že je snadné jí uniknout. 8Těla mohou bojovat, avšak střetnutí forem nemá smysl. 9A skončí, když si uvědomíš, že nikdy nezačalo. 10Cožpak můžeš bitvu vnímat jako nicotu, když jsi se do ní zapojil? 11Cožpak můžeš poznat pravdu zázraků, když sis vybral vraždu?
6. Když do tvé mysli vstoupí pokušení útočit, aby ji učinilo temnou a vražednou, vzpomeň si, že můžeš vidět bitvu shora. 2Dokonce i ve formách, které nerozeznáváš, jsou znamení, která znáš. 3Je to bodavá bolest, rýpnutí viny a především ztráta míru. 4To dobře znáš. 5Když se objeví, neopouštěj své místo nahoře, ale rychle se rozhodni pro zázrak namísto vraždy. 6Sám Bůh a všechna světla Nebe se k tobě vlídně nakloní a budou tě držet nahoře. 7Neboť ses rozhodl zůstat tam, kde tě On chce mít, a žádná iluze nemůže zaútočit na mír Boha a Jeho Syna.
7. Z bojiště na nikoho nepohlížej, neboť bys na něj hleděl odnikud. 2Nemáš žádný výchozí bod, odkud bys mohl hledět a kde lze připsat smysl tomu, co vidíš. 3Neboť jen těla mohou útočit a vraždit, a je-li toto tvým účelem, pak musíš být s nimi zajedno. 4Pouze účel spojuje, a ti, kteří sdílejí účel, jsou jedné mysli. 5Tělo samo nemá žádný účel, a musí být osamocené. 6Zdola nemůže být překonáno. 7Při pohledu shora, ta omezení, která uplatňuje na ty, kdo jsou ještě v bitvě, zmizela a nejsou vnímána. 8Tělo stojí mezi Otcem a Nebem, které stvořil pro Svého Syna, protože tělo nemá žádný účel.
8. Pomysli, co je dáno těm, kdo sdílejí účel svého Otce a vědí, že tento účel je jejich vlastním smyslem. 2Nic nepotřebují. 3Smutek jakéhokoli druhu je nemyslitelný. 4Uvědomují si jen světlo, které milují, a navěky na ně září jen láska. 5Je to jejich minulost, jejich přítomnost, jejich budoucnost, vždy stejná, navěky úplná a zcela sdílená. 6Vědí, že není možné, aby se jejich štěstí někdy jakkoli změnilo. 7Možná si myslíš, že bojiště může nabídnout něco, co můžeš získat. 8Může to snad být něco, co ti nabízí dokonalý klid a pocit lásky tak hluboký a nerušený, že tvou jistotu nikdy nezmaří žádné pochyby? 9A co bude trvat navěky?
9. Ti, kdo si jsou vědomi síly Boží, nikdy nepomyslí na bitvu. 2Mohli by snad dosáhnout něčeho jiného než ztráty své dokonalosti? 3Neboť vše, o co se na bojišti bojuje, je tělesné, je to něco, co tělo zdánlivě nabízí nebo vlastní. 4Nikdo, kdo ví, že má vše, nehledá omezení, ani nepřikládá hodnotu tomu, co nabízí tělo. 5Z oblasti klidu nad bojištěm je nesmyslnost vítězství zcela zřejmá. 6Co může být v rozporu se vším? 7Existuje něco, co nabízí méně, a přesto je to vyhledáváno více? 8Cožpak by někdo, kdo má podporu Boží Lásky, mohl považovat volbu mezi zázraky a vraždou za těžkou?
