OBECNÝ ÚVOD
Foundation for Inner Peace (Nadace pro vnitřní mír) byla vedena principem, že Kurz zázraků musí být z anglického originálu přeložen co možná nejpřesněji. Překladatelé Kurzu zázraků měli před sebou dva obtížné úkoly. Nejprve museli porozumět materiálu v angličtině, která není jejich mateřským jazykem. Poté museli převést toto své pochopení anglického originálu do svého mateřského jazyka, což pro ně představovalo problém spojený s překlenutím obou kultur. Museli zvládnout obě tyto výzvy, aniž by se překladem vytratily smysl a jemnost myšlenkového systému Kurzu. Snažili jsme se udržet vysoký standard při výběru překladatelů, jejich školení a také při dohledu nad nimi. Často vyžadovalo několik let, než jsme vybrali kvalifikovanou skupinu: většinou šlo o hlavního překladatele, několik lektorů a editora. Některé překlady trvaly přes deset let, během nichž došlo ve skupinách překladatelů ke změnám a k několika revizím textu. To vše proto, aby byl v cílovém jazyce zachován duch a smysl Kurzu zázraků.
Ve snaze o zachování co nejvyšší kvality jsme stanovili následující kritéria:
1) Základním pravidlem je: „Věrně zachovat přesný smysl každé věty.“ Jak říká Kurz:
„…Dobrý překladatel, ačkoli musí změnit formu toho, co překládá, nikdy nemění smysl. Ve skutečnosti je celým jeho účelem změnit formu tak, aby byl zachován původní smysl.“ (T-7.II.4:3-4)
Proto kdykoli měli překladatelé na výběr, zda zachovat smysl podle anglického textu, či volit literárnější nebo poetičtější překlad, dala se vždy přednost tomu prvnímu. Velká část Kurzu zázraků (včetně Praktických cvičení pro studenty, počínaje lekcí 99) je psána v jambickém pentametru, kterým psal William Shakespeare. Je skoro nemožné zachovat tuto poetickou formu v jiném jazyce. Téměř ve všech případech bylo nutné pominout poetický jazyk Kurzu, aby byl zachován jeho smysl.
2) Naše druhé pravidlo upevňuje to první: „Nesnažit se Kurz vylepšovat“. Překladatelé jsou obvykle vystaveni tomuto pokušení. Když se zdá, že je angličtina kostrbatá nebo nejasná, snaží se text „vylepšit“ tím, že ho „ujasňují“ přidáváním slov nebo vysvětlujících frází, které se ale v anglickém originálu nenacházejí. Abychom se vyhnuli podobným pokusům, zdůraznili jsme, že je důležité „nejasnosti“ v překladu zachovat. Dalším problémem je důsledné používání klíčových slov. Mnozí překladatelé se snažili používat synonyma, aby jazyk Kurzu „zpestřili“. Žádali jsme je, aby od těchto pokusů upustili, neboť studenti si musejí zvyknout na určitá slova, která jsou základem myšlenkového systému Kurzu. Po čase studenti Kurzu zjistí, že si slovník Kurzu osvojili. Překladatelé byli proto žádáni, aby respektovali výběr slov použitých v Kurzu, i když se jim zprvu mohl takovýto slovník zdát neobvyklý. Daná slova musejí zůstat v celém překladu stejná, stejně jako je tomu v anglickém originále.
3) Třetí pravidlo, zdá se, popírá druhé: „Aby se zachoval smysl, je někdy zapotřebí pro plynulost změnit větnou stavbu, která se nachází v anglickém originále“. V angličtině nejsou vždy dodržována přesná pravidla správné gramatiky. Překladatelům bylo dovoleno změnit nedokonalou gramatickou stavbu, aby se zachoval správný smysl.
Další příklad, který vyžaduje překladatelskou korekci, se týká jmenných rodů. Nejméně v jednom jazyce je „Duch svatý“ ženského rodu. V takovém případě jsme naléhali, aby překladatelé použili osobních zájmen ženského rodu, ačkoli v angličtině jsou použita výlučně zájmena rodu mužského.
4) Čtvrté pravidlo se týká více než osmi set biblických odkazů. Většina z nich není označena uvozovkami, a pro ty, kteří nejsou obeznámeni s Biblí, je snadné je přehlédnout. Všechny tyto odkazy se týkají anglického překladu označovaného jako Bible krále Jakuba (The holy Bible, King James Version, KJV). Žádali jsme překladatele, aby citovali ten překlad Bible v jejich mateřském jazyce, který má v jejich kultuře stejné postavení, jako má verze King James v anglicky mluvícím světě.
V Kurzu zázraků jsou některé biblické odkazy parafrázemi veršů v Bibli. Někteří překladatelé se pokoušeli opravit Kurz tím, že se v jejich mateřském jazyce snažili citovat celý biblický odkaz. Takové změny jsme nedovolili. Jestliže Kurz parafrázoval Bibli, překladatelé učinili totéž.
5) Páté pravidlo říká, že odkazy by se měly používat jen zřídka. Odkazy vysvětlují tři kategorie:
a. slovní hříčky, které jsou ztraceny v překladu
b. idiomy z americké kultury
c. biblické citace, jejichž smysl spočívá v anglickém překladu King James Version, a které nemohou být přesně přeloženy do cílového jazyka
Ve všech případech bylo naším cílem provést co nejméně změn oproti anglickému originálu.
6) Šestým a závěrečným pravidlem je překlad důležitého slova „Atonement“ – „Pokání“. Toto slovo bylo téměř ve všech případech opravdovou výzvou pro překladatele a problémem pro mnohé anglicky mluvící studenty Kurzu zázraků. Tento biblický termín představuje základní pojetí židovsko–křesťanské tradice, kde vyjadřuje plán Boha spasit Jeho hříšné a vinou zatížené děti skrze jejich vlastní utrpení a obětování, stejně jako skrze vykoupení Ježíšovou smrtí na kříži.
Stejně jako mnohá jiná slova z biblické tradice, která Kurz zázraků používá, má také slovo „Pokání“ jiný význam než v židovsko-křesťanské tradici. V Kurzu znamená „Pokání“ opravu přesvědčení, že hřích a vina jsou skutečné. Tato změna smyslu známého slova je příkladem učebního procesu Kurzu, který skrze použití takovýchto slov fungujících jako „spouštěč“ vynáší na povrch studentovy mysli potlačené aspekty myšlenkového systému ega. Na to, co bylo potlačeno, je tímto způsobem možné pohlédnout a nakonec to odpustit. K tomu, aby byl proces opravy úspěšný, je třeba, abychom si svá chybná přesvědčení a pojetí uvědomili, nikoli abychom je potlačili. Proto by použití „vlídnějších“ pojmů pro „Pokání“, jako jsou „usmíření“ nebo „vykoupení“, podkopalo proces opravy našich chybných myšlenek především tím, že bychom jim nedali možnost se v naší mysli objevit. Díky použití tradičního slova „Pokání“ ve všech překladech, s jeho vedlejšími významy odčinění viny skrze obětování, je tak studentům Kurzu zázraků umožněno skutečně odpustit myšlenkovému systému ega v nich samých.
Doufáme, že tento překlad Kurzu zázraků je z hlediska anglického originálu co do smyslu i ducha věrný, neboť chceme, aby z tohoto důležitého duchovního dokumentu mohl mít prospěch celý svět. Jsme vděční, že se k nám na cestě Domů mohou připojit studenti z celého světa.
Foundation for Inner Peace
ÚVOD K ČESKÉMU PŘEKLADU
Jak již bylo uvedeno, posláním, a tedy i záměrem českých překladatelů Kurzu zázraků byl převod myšlenek, nikoli jen formálně přesný nebo básnický překlad anglického originálu. To předpokládalo, že myšlenkám Kurzu a jejich významu my, překladatelé, přesně rozumíme. V tomto ohledu bychom chtěli poděkovat Kennethu Wapnickovi, prezidentu nadace FACIM (Foundation for A Course in Miracles), který s námi písemně i osobně prokonzultoval řádově tisíce dotazů týkajících se smyslu jednotlivých výrazů, veršů i celého myšlenkového systému Kurzu.
Poděkování rovněž patří Williamu Whitsonovi z FIP (Foundation for Inner Peace) za jeho práci při organizování a vydání tohoto překladu.
Rozhodující část mnohaleté práce na překladu odvedli Marcela Nouzovská, Přemysl Nesbit, Lukáš Klíma a Karel Šilhánek. K nim se v poslední fázi přidali jazykoví redaktoři Tomáš Koloc a Martin Karlíček.
Na překladu dále spolupracovali Daniel Micka, Jana Čermochová, Petra Filipová, Jiří Lipovský, Věra Vladařová a jako konzultantka i spoluautorka polského překladu Lucy Rudnicka.
V jazykových otázkách nám byli svými odpověďmi a publikacemi nápomocni pracovníci Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, čerpali jsme také z Českého národního korpusu.
Velká počáteční písmena
V anglickém originálu Kurzu zázraků je mnoho výrazů psáno s velkým počátečním písmenem z důvodu zdůraznění významu nebo vyjádření úcty. Velké počáteční písmeno je použito i u výrazů, u kterých to v češtině není obvyklé nebo se psaní velkého písmene nedoporučuje.
Po pečlivém zvážení a prostudování dostupných informací včetně Českého národního korpusu a konzultaci s pracovníky Ústavu pro jazyk český AV jsme se přes jejich doporučení rozhodli psát velká počáteční písmena všude tam, kde jsou použita v originálu. Jedinou výjimkou je slovní spojení Duch svatý (Holy Spirit), u kterého jsme zachovali v češtině běžnější způsob psaní velkých písmen. Jsme si vědomi, že tak v mnoha případech nebyly dodrženy běžné zvyklosti a doporučení uvedená v odborné literatuře. Považujeme však psaní velkých počátečních písmen u výrazů spojených s Bohem, Duchem svatým nebo Kristem, nebo u slov jako jsou například Totožnost, Pokání či Synovství za nevyhnutelné a zásadní nejen pro pochopení smyslu těchto výrazů, ale i celého myšlenkového systému Kurzu.
Grafická zvýraznění a kurzívu jsme rovněž ponechali dle originálu.
Jazykový styl
V anglickém originálu se nacházejí některé zvláštnosti, které bylo třeba vzít v úvahu. Kurz je napsán převážně básnickou shakespearovskou angličtinou, používá však moderní psychologické termíny, jako jsou například projekce, pojetí já nebo disociace.
Zvláštní pozornost zasluhují klíčová slova, která se systematicky opakují ve všech třech částech Kurzu i v dodatcích. Pro tyto klíčové termíny, jako jsou například chyba, skutečnost, popření či vyprostit, je vždy použito stejné slovo. Existují však i mnohá jiná slova, která nemají tak klíčový význam a vyskytují se opakovaně jako důležitý prvek učební osnovy. Mezi nimi figurují například podstatná jména jako nepříčetnost, přídavná jména jako překroucený, nebo slovesa jako zkreslit.
V Kurzu se rovněž opakuje několik nezvyklých slovních frází, například jako jedno (as one) nebo zahnat světlem (shine away). Vazby jako stav správné mysli (right-mindedness) nebo mysl zaměřená na Jedno (One-mindedness), musely být vyjádřeny opisem. Ve všech případech, v nichž český překlad používá „nezvyklých“ slov, slovních spojení a obratů, jde o významově odpovídající převod vazeb z anglického originálu.
Všechny tyto zdánlivé jazykové zvláštnosti jsou použity jako nástroje pro pochopení smyslu učební osnovy Kurzu, která takto působí i v rovině lingvistické. Jsou živým učebním materiálem Kurzu a společně například s metaforami vytvářejí zvláštní autonomní jazyk Kurzu zázraků, který se těmito prostředky snaží postihnout rozdíly mezi naším většinou dualistickým způsobem myšlení, a nedualistickou Skutečností.
Komentář k některým termínům
Považujeme za důležité zmínit se o použití slov s odporujícím si nebo rozdílným významem, která byla vybrána z důvodu rozlišení dvou systémů myšlení, „nedualistického“ a „dualistického“. V běžném jazyce vnímáme některá z těchto slov jako synonyma, avšak v Kurzu zázraků je vždy jedno z nich důsledně používáno pro případy nedualistického vědění, a druhé pro případy běžného dualistického vnímání. Z důvodu zachování smyslu a obsahu jsme důsledně dodržovali používání těchto slov s rozdílným významem, díky čemuž se někdy může zdát, že použitá formulace je kostrbatá nebo matoucí.
a. create/make – tvořit, stvořit/vytvářet
To, co Bůh „stvořil“, je výsledkem „tvoření“ nebo „stvoření“ v nedualistickém myšlenkovém systému, zatímco „vytváření“ popisuje činnost ega v dualistickém myšlenkovém systému.
b. will/wish – být vůlí/přát si
„Vůle“ nemá v češtině odpovídající slovesný tvar (sloveso „chtít“ má odlišný význam), a proto jsme museli použít opis „tvou vůlí je …“. Obrat „být něčí vůlí“ se týká výhradně neduality, zatímco „přání, přát si“ spadá do dualistického myšlenkového systému.
c. holy relationship/special relationship – svatý vztah/výjimečný vztah
Svatý vztah je čistá vazba, kterou má Otec ke svým stvořením a Syn ke svým bratrům. Druhý výraz vyjadřuje skutečnost, že v dualistickém světě máme ke každému jiný, specifický vztah.
d. know – vědět/znát
V českém překladu jsme, stejně jako polští a němečtí překladatelé, rozlišili mezi slovesem „vědět“, které odráží vědění a pravdu, a „znát“, které vyjadřuje nabytí určitých znalostí. To, co „ví“ Bůh, to, co je „vědění“, je neměnné, zatímco to, co „zná“ ego, se vytváří skrze interpretaci, která se mění.
Příklady několika dalších neobvyklých výrazů a vazeb použitých v Kurzu zázraků
a. defenselessness – bezbrannost
V Kurzu zázraků toto slovo znamená „nemít potřebu se bránit“, a tento stav pochází z vrozené nevinnosti všeho stvořeného. V češtině se nevyskytuje slovo, které by tento smysl adekvátně vystihlo. Zvolili jsme slovo „bezbrannost“, které by mělo být chápáno ve smyslu vnitřního klidu a síly, nikoli slabosti.
b. projection, to project – projekce, promítat
Slova projekce, promítat jsou v Kurzu používána jako psychologický termín. Vyjadřují obranný mechanizmus, jehož působením se to, co se děje v mysli, promítá na vnější svět.
c. change of mind – změna myšlení, změna smýšlení
V angličtině se tato vazba používá běžně, stejně jako v biblické češtině. V Kurzu znamená proces opuštění myšlenkového systému ega a sjednocení rozštěpené mysli.
d. faith/belief – víra/přesvědčení
V angličtině je faith (víra) o mnoho silnější než belief (přesvědčení), v češtině je význam těchto slov mnohem bližší. V originále je faith výrazem napojení na nedualistickou Skutečnost, zatímco belief lze aplikovat na cokoli dualistického.
e. sinlessness – bezhříšnost
Syn Boží byl stvořen dokonalým Stvořitelem, a proto je dokonalý i on. Může dělat chyby, které může považovat za hřích, avšak je navždy bezhříšný.
Citace a parafráze Bible použité v českém překladu
Citace a parafráze biblických veršů vycházejí převážně z Českého ekumenického překladu z roku 2001, který je dosud nejčastěji používaným českým překladem Bible, u několika zažitých parafrází jsme vycházeli i z Bible kralické.
Tým českého překladu Kurzu zázraků
