Nové důkazy o tom, že Poselství Grálu bylo pozměněno lidskou rukou
Parsifal zůstal stále v hradě, a současně jeho živé chtění jako jeho zformovaná část putovalo, učíc se, světovými částmi.
Pro tento úkol musela být přirozeně forma jeho chtění ve své druhové odlišnosti a cizosti, zvláště vůči všemu nesprávnému, nejprve jako dítě, potom učící se jinoch dozrál v muže. To se podle záchvěvů zákonů ve stvoření přirozeně projevilo i vnější podobou, odpovídající druhu dotyčné úrovně.
Když Parsifal při svém putování dolů dosáhl hranice, kde začínala hmotnost, tedy oblast lidských duchů vyvíjejících se z duchovních semen, přišel tam, kde se poprvé projevily účinky temných proudů, které již byly zasáhly i Amforta.
Na této hranici je hrad, v němž byl Amfortas královským knězem. Je to nejnižší obraz skutečného hradu Grálu, obraz jemu i jeho druhu nejvzdálenější. Zemi je však proto také nejbližší, i když pro lidské myšlení téměř nepochopitelně vzdálený. V tomto hradě jsou skutečně jako strážci nádoby a jako rytíři ti nejčistší z vyvinutých lidských duchů.
Při vstupu do této úrovně bylo pro Parsifala nutné, aby se zahalil stejným druhem hmoty, i když je tam ještě zcela lehká. Tento záhal se rovná pásce, která přechodně zastírá všechny vzpomínky na vyšší úrovně.
Přicházeje ze Světla, stál nyní tváří v tvář zlu jemu zcela neznámému v čisté prostotě a mohl toto zlo poznat jenom v utrpení, jež mu zlo způsobilo. Musel se tak namáhavě učit, čeho jsou v tomto směru lidští duchové schopni.
Dostalo se mu tedy o tom důkladného poznání, avšak pochopit něco takového nemohl nikdy, neboť zlo je mu svým druhem zcela cizí.
Zde tedy poprvé pronikly proudy z temnot, samozřejmě zformované, k putujícímu cizinci, který v bojích s tím spojených zesílil a procitl k poznání sebe samého.
Tato cesta, plná námahy a utrpení, je to, o čem se pozemskému lidstvu dostalo zpráv, protože proběhla ve hmotnosti, i když na její nejvyšší hranici. Proto mohly vzniknout také omyly, vždyť lidský duch na zemi si nikdy nedovede představit takové děje, uskutečňující se vysoko nad jeho druhem.
O tom všem podám však až někdy později podrobnější vysvětlení, která přinesou světlo a tím i jasno.
Pokud chce někdo prodlévat v jemnohmotnosti, tak musí mít na sobě patřičné tělo! Jak může být někdo nejčistší z vyvinutých lidských duchů a přesto mít na sobě tělo z jemnohmotnosti a tam setrvávat a působit? Pouze v hrubohmotnosti se setkávají všechny druhy ve stvoření. Nikoli v jemnohmotnosti, tam jsou pouze stejnorodí.
Nyní původní text z Poselství Grálu od Abdrushina, který toto vyvrací:
Doznívání II. 7. Duchovní úrovně I (V zeleném vydání Praduchovní úrovně I)
Ve skutečnosti existuje hrad, kde Amfortas dlel a nějaký čas tam byl nejvyšším strážcem. V tomto hradu je nádoba, nazývaná „Grál“, která je věrně střežena rytíři. Tam také kdysi skutečně došlo k pádu Amforta a zaslíbení velkého Pomocníka.
Avšak to nebylo ani na zemi, ani to nebyl vznešený hrad Světla v prastvoření, kde se to událo.
Hrad, z něhož sem bylo zvěstováno, nalézá se také dnes ještě jako nejvyšší bod na úrovni, ve které mají pole své působnosti stvoření. Ti ve svém nejčistším chtění a uctívání Boha vytvořili (mají) jen napodobeninu hradu Světla, který z nejvyššího místa v prastvoření září dolů a jakožto skutečný hrad svatého Grálu tvoří také výchozí bránu ze sféry Božského záření.
V této hlouběji ležící napodobenině působil kdysi Amfortas a zřítil se, když podlehl zlému vlivu Lucifera, který se z hlubin vyšvihl až k němu. Jeho chybou bylo, že tento vliv krátký čas následoval snaže se oddat pohodlnému užívání hrdého života rytíře.
Tím vystoupil z rovnováhy nutného pohybu své úrovně, který nutí prazákon stvoření samočinně dodržovat toho, kdo chce setrvat na stejné výši. Nakrátko se dostal do stavu klidu a vytvořil tím brzdící mezeru v proudění síly Světla.
(žlutě je označen text, který v cenzurovaném vydání není)
Uvažujme! Abdrushin píše:
"Hrad, z něhož sem bylo zvěstováno, nalézá se také dnes ještě jako nejvyšší bod na úrovni, ve které mají pole své působnosti stvoření."
Stvoření!! Vidíte to slovo! Jedná se o stvořené... tedy ne vyvinuté!
Kdo neví jaký je rozdíl mezi vyvinutým a stvořeným, tak v Poselství je to vysvětleno. Stvoření se neinkarnují (za účelem vývoje), byli vědomí hned v Ráji. Stvoření mají původ v hořejší části duchovna na rozdíl od vyvinutých (pozemských lidí), kteří mají původ ve spodní části duchovna.
Podle pozměněného vydání je tento hrad jemnohmotný a působí tam ne stvoření, ale nejčistší z vyvinutých lidských duchů.
Abdrushin píše, že si tento hrad vytvořili a tam působí stvoření, ale jak by si stvoření mohli vytvořit hrad v jemnohmotnosti a působit tam? Abdrushin píše, že tito stvoření si vytvořili ve svém nejčistším chtění a uctívání Boha napodobeninu hradu Světla. Podle cenzora v jemnohmotnosti?
V jemnohmotnosti by nemohli setrvávat ani nejčistší z vyvinutých lidských duchů (jak tvrdí cenzor), natož Abdrushinem zmínění STVOŘENÍ!
Abdrushin píše:
V této hlouběji ležící napodobenině působil kdysi Amfortas a zřítil se, když podlehl zlému vlivu Lucifera, který se z hlubin vyšvihl až k němu. Jeho chybou bylo, že tento vliv krátký čas následoval snaže se oddat pohodlnému užívání hrdého života rytíře. Tím vystoupil z rovnováhy nutného pohybu své úrovně, který nutí prazákon stvoření samočinně dodržovat toho, kdo chce setrvat na stejné výši. Nakrátko se dostal do stavu klidu a vytvořil tím brzdící mezeru v proudění síly Světla.
Cenzor z Poselství vyškrtl tu žlutě označenou část: který se z hlubin vyšvihl až k němu
Lucifer samozřejmě nepadl a nezměnil se ve vteřině. Pozvolna v něm vyvstávalo vlastní chtění. V té době jako vysoká bytost z božské úrovně se mohl takto vyšvihnout vzhůru.
Amfortas byl v hradě Grálu králem a tímto "pádem" se pouze vyřadil z této královské pozice, nadále tam zůstal ještě jako rytíř, protože jeho provinění bylo jenom lehčího stupně. Nešlo tedy o nějaké skutečné temné chtění, které by jej strhlo do temnot. Stále si zachoval zralost, která je mnohým nedostižná.
Dnes jsem měl sen a k němu včerejší prožití. Před spaním jsem se modlil, prosil Boha o radu. Ono totiž já našel v PC nějaké dokumenty Hnutí Grálu z oné doby 90 let, kdy na Hoře nastaly nějaké ty rozkoly po smrtí Irmingard apod. A tak nad tím uvažuji, říkám si jak mohla Irmingard takto lhát (o cenzuře) a proto jsem včera prosil Boha, zda je možné, že by tak lhala a že chci, aby to na mých webech bylo podle Jeho vůle, nikoli podle mě. Zároveň jsem tak nějak více začal chápat průměrné stoupence PG či dokonce nováčky, že jim nemůže být za zlé, když Irmingard berou za božskou bytost a tudíž věří její verzi o cenzuře. A v noci sen - bratr míchal cement. Snad jsme byli v nějakém dopravním prostředku, já měl nějaký problém a on ukázal na takovou jakoby káď či vaničku kruhového tvaru, kde už byla voda a začal tam sypat cement a pak to míchal. Z našeho snáře (nepoužíváme zábavný snář, ale snář duchovně přijaty k tomu povolaným člověkem):
Cement
- vztahuje se k zatvrzelé a nepružné mysli
- pracovat s cementem: odhodlání odstranit vlastní zatvrzelou povahu a zformovat ji (jako beton) do nových tvarů
Podotýkám, že sen neodpovídá na mou prosbu, pouze ukazuje na můj včerejší stav, který jsem prodělal či procítil. Ono mi to tak v posledních letech dělá, že každé procítěné jednání a chtění se mi pak ukáže ve snu. Člověk si pak nemůže nic nalhávat, protože duchovní či jemnohmotný obraz nelže.
A během dne mi přicházela odpověď na mou prosbu: Víte jak Abdrushin o sobě píše jednou jako Parsifal jindy Imanuel jindy Abdrushin apod. i se různě podepisoval takto na fotografiích, tedy podle toho jak se záření v něm právě ukotvovalo. Také je známo, že samotný Imanuel tady v těle nebyl dlouho, snad jen krátce a pak se to hned stahovalo zpět kvůli selhání povolaných a vlastně i proto neproběhl soud. Tak se nyní nabízí vysvětlení, když Abdrushin předělával Poselství během posledních let, že to božské už v něm se pomalu uvolňovalo a celá ta akce s vydáním poslední ruky byla tím pádem dílem z větší částí lidského duchovna. Píše Abdrushin přece v jedné nezařazené přednášce o sobě toto:
"Jen to pozemsky lidsky duchovní, které doposud muselo vyvíjet toto hrubohmotné tělo pro pozemský úkol a neslo pozemské jméno „Bernhardt“, bude nyní při průniku bílého Božího Světla v tomto pozemském těle uvolněno v účinku prazákona stvoření..."
Pokud to je pravda, že na vydání poslední ruky pracoval už jen Oskar Ernst Bernhardt a nikoli Abdrushin tak v tom případě je ale téměř nemožné toto dokázat a zjednat nápravu. Víme ale už dnes, že v předělaném PG jsou chyby a tudíž je něco špatně. Také je možné, že i někdo další přiložil ruku k dílu. Je známo, že apoštol Vollmann už za života Abdrushina mu do toho kecal, jak má Poselství Grálu psát a uspořádat.
V první části článku jsou tedy věcné argumenty, konkrétně citace Abdrushina. Pokud chcete něco v článku vyvrátit, tak nikoli sáhodlouhým žvaněním, ale opět věcnými argumenty a ty nesmí být v rozporu se slovy Abdrushina, ba naopak, musí potvrzovat. Jinak budete před normálními lidmi za hlupáky a ovlivnit můžete tak akorát lidi typu líných církevníků, kteří nejsou schopni a ochotni věcně zkoumat.
Komentáře
Tak jak? Vy tzv. čtenáři Poselství Grálu, už jste se konečně ptali svých nadřízených farizejů, proč jsou v tom jejich zfalšovaném zeleném Poselství Grálu chyby? Chyby, které tam nemohla zanést vůle Boží, ale ruka lidská. Ptali jste se? A odpověděli vám? Co říkají na to ti všichni Kyjonci, Zatloukalové a další? Mlčí? Dejte ale pozor, když začnou mluvit, aby byli věcní.
Vezměte si jako odstrašující příklad nynějšího farizeje Pekára, jeden z nejodpornějších farizejů mezi čtenáři PG. Já jsem v článku usvědčil cenzora slovy samotného Abdrushina. Tedy nikoli mými vlastními slovy, ale slovy samotné Boží vůle jsem usvědčil cenzora ze zločinu a co Pekár udělal? Svou vlastní zvrhlou domýšlivost, vlastní smyšlenky postavil nad Slovo Boží a tvrdí, že on má pravdu. Tedy že není pravda Slovo Boží, které přesně cituji v článku, ale že je pravda jeho zvrhlá domýšlivost o tom.
To se opravdu z vás stali už církevníci? Přesně jak píše Abdrushin, ze strachu, že se vám zboří samolibá stavba si držíte klapky na očích a nechcete vidět a slyšet. Takže ještě jednou v článku nejsou mé domněnky a smyšlenky, ale cenzor je tam usvědčen slovy samotného Abdrushina.
Jak se může takový červ jako je Pekár a jemu podobní stavět nad toto Slovo Boží? Vám to přijde normální? Vy kteří jej následujete, vám to přijde normální? Uvědomujete si, že je to veřejné znehodnocení i vás samotných? Že tím ukazujete všem, že jste tupé ovce neschopné samostatně zkoumat?
Jste schopni pochopit, co vám nyní říkám? Znamená to, že své vlastní smyšlenky, vlastní zvrhlou domýšlivost vy vydáváte za vůli Boží. Chápete, že je to vrchol rouhání? Pokud by se někdo opravdově modlil o radu, tak by se musel k pravdě dobrat. Já jsem po modlitbě dostal odpověď a zároveň jsem tam našel i chyby v cenzurovaném PG, které tam udělal člověk.
Nikdo z vás farizejů se nemodlil, ale všichni jste "věděli". Mnozí z těchto co "věděli" mě i pomlouvali a špinili, od úst k ústům, skrytě i veřejně. A nyní vypadáte jako hlupáci, když vyšlo najevo, že PG přepracoval člověk.
Jste opravdu jen ČTENÁŘI Poselství Grálu. Vůbec vás nenapadne podle něho žít a v praxi použít. Především už vlastní domýšlivost nevydávejte za Boží vůli, protože z toho můžete mít dost nepříjemnou karmu. Nehledě na karmu za pomlouvání člověka, který ve skutečnosti měl pravdu a která se jen v danou chvílí nelíbila vaši samolibosti.
Pro čtenáře PG. Ve všech životopisech vidíte, jak povolaní jednali, vždy se modlili k Bohu před každým rozhodnutím o správné vedení a řešení otázky. Kde se tak výjimečně nestalo, tam následovalo mnohdy neštěstí. A co vidíme dnes? Dnes téměř každý čtenář PG vydává vlastní zvrhlou domýšlivost za Boží vůli. Opět odstrašující příklad falešný profil Martin Pekár. Přestože cenzor Poselství Grálu byl usvědčen samotnými slovy Abdrushina, tak Pekár a jemu podobní neprosí Boha o vedení, ale vlastní zvrhlou domýšlivost vydávají za vůli Boží. Chápete, že je to egoismus? Obhajují vlastní smyšlenky a ze strachu a nenávisti, že by utrpěli porážku, nechtějí ani vidět věcné důkazy, které je usvědčují. Vrchol domýšlivosti a egoismu. Co je ale ostuda, že ostatním čtenářům PG to musí být připomínáno. Čtou PG a životopisy, ale nejednají podle nich, ale vlastní chtění tlačí do popředí.
Zkuste se nad tím jednou bez samolibosti zamyslet. Malý pozemský červíček přemýšlí ve své hlavičce, proč (údajně) Abdrushin udělal cenzuru. Tak dlouho šrotuje, až si poskládat rozumové důvody pro svou domýšlivost a posléze to ostatním vysvětluje a tvrdí proč Abdrushin udělal cenzuru. Chápete, že tito lidé vydávají vlastní myšlenky za vůli Boží? Že je to vrchol rouhání? Že se jedná o nejnižší zvrhlou ješitnost, domýšlivost a egoismus? Že takto jedná duchovní spodina a lůza? Jen lůza se opovažuje vlastní smyšlenky vydávat za Boží vůli. Správný postup je mlčet, pokud nevím, nebo, jak je ukázáno v životopisech, intenzivně se modlit a prosit Boha o pomoc. Ale opravdově z citu, ne jako farizej, že něco oddrmolím a předem očekávám odpověď ve smyslu vlastní domýšlivosti. O to větší ostuda je, že dnes už jsou nezvratné důkazy o cenzuře, že cenzor byl usvědčen slovy samotného Abdrushina. Tato doba vám přímo v prožití ukazuje, jak vypadá egoismus, farizeové a další zvrhlíci, kteří vůbec nejednají podle vůle Boží, ale jen podle vlastních sobeckých smyšlenek, které jejich egoismus rouhavě vydává za Boží vůli.
Šířit se má a v nové době bude pouze necenzurovaná první kniha s názvem "VE SVĚTLE PRAVDY Poselství Grálu". Nyní je v prodeji překlad pana Peroutky. Knihu koupíte zde: https://nakladatelstviplamen.cz/produkt/ve-svetle-pravdy-poselstvi-gralu-od-abdrushina/
Tato kniha zůstane pro celou budoucnost směrodatnou. Ostatní knihy jako Doznívání by se měly šířit jen mezi vážnými čtenáři PG. V budoucnu tomu tak bude.
Všichni, kteří nyní i přes nezvratné důkazy o cenzuře fanaticky trvají na vlastní zvrhlé domýšlivosti jsou pro budoucnost nepoužitelní. Představte si takové lidi v roli soudců. Jak místo věcného zkoumání rozhodují na základě vlastních samolibých smyšlenek. Takoví lidé nesmí působit ve veřejném sektoru. V nové společnosti, pokud přežijí, budou provádět pouze pomocné práce, kopat kanály, umývat záchody, dojít krávy apod. Jedná se o duchovní spodinu, která stojí na míle vzdálená Spravedlnosti. Láska ke Spravedlnosti se projevuje tak, že osoby dáte stranou a jen věcně zkoumáte právo. Láska ke Spravedlnost je zároveň láska k Imanueli, protože Imanuel je Spravedlnost. Jestliže někdo ale dává přednost vlastní zvrhlé domýšlivosti před věcnými důkazy, tak nemá lásku k Imanueli, ale jde o sebelásku, o egoismus a samolibost. Takoví tvorové budou zařazení do nejnižší kasty a budou dělat pouze posluhovače, dokud se veškeré samolibosti a domýšlivosti nezbaví.