VI. část - S l o v a z N o v é h o Z á k o n a .
Vybraná slova z Nového Zákona. Jména udávají, z kterého spisu byla vyňata. Čísla udávají kapitolu a verš.
Když jest Bůh s námi, i kdo proti nám? 8. 3l
V pracech neleniví, duchem vroucí, Pánu sloužíce. Nadějí se veselíce, v soužení trpěliví, na modlitbách ustaviční. l2. ll-l2
(Přizpůsobte se době. Radujte se v naději, buďte trpěliví v soužení a nepřestávejte se modlit.) (volně přelož. podle Luthera)
Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. l2. l9
Nedej se přemoci zlému, ale přemáhej v dobrém zlé. l2. 2l
Žádný zajisté z nás není sám v sobě živ a žádný sobě sám neumírá. Nebo buď že jsme živi, Pánu živi jsme, buď že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď, že živi, buď že umíráme, Páně jsme. l4. 7-8
Ke K o r i n t s k ý m :
A známost nadýmá, ale láska vzdělává. I/8. l
(Vědění nadouvá, ale láska polepšuje.) (podle Luthera)
A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž aby nepadl. I/lO.l2
Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými a lásky kdybych neměl, učiněn jsem měď zvučící aneb zvonec znějící. I/l3.l
A bychť měl proroctví a povědom všelikého tajemství i všelikého umění a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem. I/l3.2
A kdybych vynaložil na pokrmy všechen statek svůj a bych vydal tělo své k spálení a lásky bych neměl, nic mi to neprospívá. Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se. V nic neslušného se nevydá, nehledá svých věcí, nevzpouzí se, neobmýšlí zlého. I/l3.3-5
Láska nikdy nevypadá, ježto buď že proroctví jsou, tak přestanou, buď jazykové, ti utichnou, buď učení, to v nic přijde. Z částky zajisté poznáváme a z částky prorokujeme, ale jakž by přišlo dokonalé, tehdy to, co jest z částky, vyhlazeno bude. I/l3.8-lO
Zlá rozmlouvání porušujíť dobré obyčeje. I/l5.33
Bděte, stůjte u víře, zmužile sobě počínejte, buďtež silní. I/l6.l3
Nebo ty věci, kteréž se vidí, jsou časné, ale které se nevidí, jsou věčné. II/ 4.l8
Ochotného dárce miluje Bůh. II/ 9.7
K e G a l a t s k ý m :
Milovati budeš bližního svého, jako sebe samého. 5. l4
Ovoce pak ducha jest: Láska, radost, pokoj, tichost, krotkost, dobrotivost, dobrota, věrnost, střídmost. 5. 22
(Láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotivost, víra, mírnost, cudnost.) (podle Luthera)
K e K o l o s e n s k ý m :
O svrchní věci pečujte, ne o zemské. 3. 2
K T e s s a l o n i c e n s k ý m :
Kdo nechce dělati, aby také nejedl. II. 3. lO
K T i m o t e o v i :
Kořen zajisté všeho zlého jestiť milování peněz. I. 6. lO
P e t r :
Neodplácejte zlo zlem, zlořečenství za zlořečenství. I. 3. 9
Jeden každý jakž vzal dar, tak vespolek tím sobě přisluhuje. I. 4. lO
(Služte vespolek, každý tím darem, který dostal.) (podle Luthera)
J a k u b :
Buďtež činitelé slova a ne posluchači slova toliko, oklamávajíce sami sebe. l. 22
Kde je závist a rozdráždění, tu i roztržka i všeliké dílo zlé. 3. l6
Mnohoť může modlitba spravedlivého, opravdová. 5. l6
Budiž věrný až do smrti a dám ti korunu života. 2. lO
