Pamatuj si mě     Zapomenuté heslo?   Registrovat  

 IV. část  -  Slova žalmů

Zpěvy chvály a díků za doprovodu harfy, které jsou podle Bible většinou od Davida, který žil za vlády krále Saula a stal se později sám králem. Souhrn obsahuje jednotlivé úryvky.

 

Šťasten, kdo nežije podle rad bezbožných lidí, kdo nepostává na cestě hříšníků a nechce zasednout do kruhu hanobců. Kdo cítí rozkoš z Jahvova zákona, dnem i nocí myslí jen na zákon Jahvův. Ten je pak zasazen v poříčí vod a vydá ovoce, až přijde čas. Jeho list nezvadá a ve všem, cokoliv začne, bude mít zdar. l. l-3

Kdo bude obývat, Jahve, tvůj stan a kdo smí žít na svaté tvé hoře? Kdo žije bez viny životem spravedlivým a mluví pravdu ve svém srdci, kdo nemrská jazykem, nečiní zlo svému druhu, nehaní souseda. l5. l-3

Nebesa zjeví Boží slova a obloha poví o jeho díle. Den za dnem hovoří o tom, noc za nocí učí. Tu není řečí, není tu mluvy, hlas jejich neslyšet. l9. 2-4

Jahve je pastýř můj, nebudu proto nikdy mít bídu. Mohu si ulehnout na svěžích pastvinách, vodí mne za sebou k pokojným vodám. Sílí mou duši a jde s ní stezkou práva pro svoje jméno. 23. l-3

I když jdu stínem údolí smrti, zloby se nelekám, tys přece se mnou! Hůl tvá a berle tvá mne všude podpírají. 23. 4

Jahve je mým světlem, je mojí spásou, koho měl bych se bát? Jahve je síla života mého, proč by mě před někým měl schvátit děs? 27. l

Přesuň na Jahveho tíhu života svého,důvěřuj mu a on ti ji pomůže nést. 37. 5

Bůh sám je naše útočiště a síla, skutečná pomoc v útrapách. Proto se nezalekneme, i kdyby se chvěla země, kdyby se kácely hory uprostřed moří, ať třeba duní již vodstva a valí se vlnami, ať třesou se hory pod jejich tlakem. 46. 2-4

Volej mě v den bídy a vysvobodím tě a ty mi poděkuješ! 5O. l5

Adonai, tys byl naším útočištěm pro všechny rody. Dříve, než se vztyčily hory, než jsi dal zrodit se světlu na zemi, od věků do věků Bože jsi Ty! Člověka do prachu vracíš a říkáš: "Vraťte se, synové lidští!" Ve zraku tvém je tisíc let jako včerejšek pouhý, když uplynul jak jedna noční stráž. 9O. 2-4

Jsme živi sotva sedmdesát a je-li kdo silnější, osmdesát let bědných. Pýchou jejich je pouze dřina a žal. Jak brzo prchá i to a člověk odlétá! 9O. lO

Nauč nás počítat dny své, abychom mohli své srdce k moudrosti přivést! 9O. l2

Žehnej Jahvovi duše má a všechno, co mé jest, jeho svatému jménu. Jahvovi žehnej, duše a nezapomínej všech jeho dobrodiní. lO3. l-2

Děkujte Jahvovi, je dobrý, jeho milost je věčná! lO7. l

Lépe je prchat k Bohu, než věřit v člověka. ll8. 8

Pozvedám své oči k horám: odkud přijde mi pomoc? Od Jahveho mi přijde, vždyť stvořil nebe i zemi! l2l. l-2

Jahve tě ochrání před každým zlem, střeží tvou duši. Jahve bude bdít, kam se jen pohneš, teď i na věky. l2l. 7-8

V Jahvově jménu je naše pomoc, jež stvořilo nebe i zemi! l24. 8

Jestliže Jahve dům nepostaví, marně se namáhají, kteří jej staví: jestliže Jahve neochrání město, neuhlídá je strážný. Marně vstáváte časně, sotva se rozbřesklo jitrem a pozdě usedáte, abyste shltli ve shonu chléb. Jahve jej dá ve snu těm, jež má rád. l27. l-2

Kam mám před duchem Tvým, kam mohu prchnout z tvé přítomnosti? Vstoupím-li do oblak, čekáš tam na mne. Ustelu-li si v podsvětí, jsi tam. Když vezmu křídla červánkům jitřním, abych se snesl v příboj dalekých moří, právě tam dostihne mne ruka tvá a schvátí tvá pěst. l39. 7-lO

Oči všech na tebe čekají s touhou a ty jim dáš pokrm ve vhodný čas. Dovedeš rozevřít dlaň a nasytíš všecko, co žije, milostí svou. l45. l5-l6