1.12 Druhá smrt a znovuzrození
Asi po třech měsících jsem byl vyzván Ahrinzimanem, abych se připravil na velkou změnu. Jednalo se o přestup do vyšší úrovně.
Od duchovních činitelů jsem slyšel, že se úrovně dělí na různé oddíly, ale není důležité, zda jsou všechny děleny podle stejného plánu.
Spodní oddělení se podobají krajinám, jejichž hranice do sebe neznatelně přecházejí. Rozdíly zemí a lidí se však pozorovateli jeví hned při průchodu. Někteří míní, že existuje sedm úrovní, z nichž nejvyšší je u nebe, o němž se mluví v bibli.
Jiní tvrdí, že je dvanáct sfér, jiný opět uvádí ještě vyšší počet. Většinou se má za to, že každá úroveň je dělena na dvanáct oblastí, Mně je nejpřijatelnější počítat se sedmi sférami pod zemí a sedmi sférami nad zemí, které počítáme podle vzdálenosti od našeho slunce.
Nejvyšší dosažitelná hranice je pro nás v blízkosti slunce a nejdále od něho jsou nejnižší sféry. Každá se dělí na dvanáct oblastí, které jsou tak úzce vnitřně spjaty, že rozdíl je téměř neznatelný.
Dosud jsem žil v astrálním okolí země, které jako veliký a široký pás protíná její atmosféru. Tato úroveň je z počtu sedmi sfér a uvnitř země vždy tou první. Ulpěli zde lidé, kteří pro svoji připoutanost k zemi nemohou zatím jinam, dokud se od ní neosvobodí.
Bylo mi řečeno, že jsem se od pozemských žádostí natolik oprostil a tím i od přitažlivosti země, že mohu přejít do druhé sféry. Přechod z nižší oblasti do vyšší probíhá obvykle v hlubokém spánku, podobnému spánku smrtelnému, v němž člověk opouští pozemské tělo.
U pokročilejšího ducha provází tuto změnu přiměřeně jasnější stupeň vědomí a výstup z vysoké sféry do ještě vyšší rovná se již výměně oděvu za jasnější. Odkládá se obal ducha a přichází v platnost jemnější, éteričtější obal. Jak duše stoupá, je její obal stále méně hmotný, až dospěje přes hranice zemských úrovní ke slunečním sférám. Při návratu z jedné z mých návštěv na zemi padl na mne nezvyklý pocit ospalosti, podobný spíše rozumové malátnosti. Uchýlil jsem se do svého malého pokoje a jakmile jsem se vrhl na lože, upadl jsem do bezesného spánku.
V tomto bezvědomí jsem, podle pozemského času, ležel asi dva týdny. V té době opustila má duše znetvořené astrální tělo a objevil jsem se jako novorozené dítě v krásnějším a čistším těle., které vzniklo mým úsilím v přemáhání zla.
Nevypadal jsem však jako dítě, ale jako dospělý muž se zkušenostmi a věděním zralého ducha. Jsou lidé, jejichž životní zkušenosti jsou omezené, málo pěstované a jejich přirozenost tak prostá a dětinská, že do jemnějšího světa se mohou zrodit jen jako děti, ať byl na zemi jejich věk jakýkoliv. To však není můj případ.
Pozoroval jsem se ve svém novém stavu a zjistil jsem, že mé nové tělo je ve stáří, kterého jsem v pozemském životě dosáhl. Za přispění duchovních přátel přešla moje znovuzrozená duše v bezvědomí do duchovní sféry, kde jsem zůstal v bezesném spánku do probuzení.
Mé astrální tělo bylo duchovními smrtelníky rozloženo na atomy své úrovně, tak jako mé pozemské tělo na zemi. Prach se zase stane prachem, zatímco nesmrtelná duše přejde do vyšší oblasti.
Zde jsem prošel svojí druhou smrtí, kdy procitlo a bylo vzkříšeno mé lepší já na vyšší úrovni.
