Komentář k Novému zákonu
Lži a omyly katolické církve aneb slova na obranu Pravdy Ježíše Krista
napsal Pavel Krajíček
4) Evangelium podle Matouše
Čtvrtá část
Matouš 5 (O odplatě)
- 38 Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko a zub za zub.‘
- 39 Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou;
- 40 a tomu, kdo by se s tebou chtěl soudit o košili, nech i svůj plášť.
- 41 Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě.
- 42 Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.
K tomu se už vyjádřil i Syn Člověka:
Kristus řekl: „Já však pravím vám, abyste se nevzpírali zlému, ale udeří-li tě někdo v pravou tvář, nastav mu i druhou.“
Právě tento výrok se stal již příčinou různých protikladných výkladů. Dal také podnět k tomu, že mnozí lidé označili křesťanské náboženství za náboženství slabochů. Lidé se při tom dopouštěli té chyby, že do tehdejších slovních forem vkládali dnešní pojmy. Vezmeme-li výraz „zlé“ tak, jak to myslel Kristus, musíme dnes za něj dosadit slovo „utrpení“. A to hned věc objasní.
Svými slovy „Nevzpírejte se zlému, tedy utrpení“, vytýká Kristus lidem jejich špatný zvyk a současně tím dal praktickou radu pro blaho lidstva.
Už tehdy byl rozšířen zvyk stěžovat si na všechno, co se nedělo podle přání lidí. Přesně jako dnes. Jestliže přijde nouze nebo jiné trápení, hned začne naříkání a žalování i když lidé, ohlédnou-li se zpět, poznají, že jsou sami vinni a že všechno sami přivodili. Ještě horší je to však tam, kde si lidé nemohou vzpomenout, že by k tomu zavdali příčinu ve svém současném pozemském životě. Neměli by si však tak nerozvážně naříkat, neboť kdysi sami přece zavdali příčinu ke všemu, co na ně dopadá ve zpětném působení. A proto říká Kristus: „Nevzpírejte se zlému“, neboť člověk ve skutečnosti svým vzpíráním se na sebe nakládá jen novou vinu. Je to odpor proti rozuzlení osudových vláken, která visí na člověku. Bez tohoto rozuzlení nemůže člověk nikdy stoupat vzhůru.
Proto v této tak často nepochopené větě spočívá praktická rada, která v sobě obsahuje všechno, aby vedla člověka ke správnému jednání, aniž o tom potřebuje mnoho hloubat. A právě o tom hloubal nejvíce.
Nemá přijímat utrpení s reptáním a naříkáním, ale má se pustit radostně do toho, aby je překonal s vědomím, že tím odčiňuje něco, co by ho jinak zdržovalo od vzestupu. Jak veliká cena spočívá už jenom v tom! Pustí-li se do toho radostně, pak tím nebude tolik trpět ani z poloviny a zkrátí si dobu celého trápení. Ve výrazu „Nevzpírat se zlému“ není tedy myšleno temno, nýbrž všechno nepříjemné, co člověka potká. To, že se pro výraz „zlé“ chtělo bezpodmínečně přijmout temno, vedlo nejprve k četným omylům a dalo základ k nesprávným výkladům, nebo k nemožnosti správného výkladu. Pod slovem zlo se zahrnovalo tehdy všechno pozemsky nepříjemné.
Lidé si musí zvyknout ještě také na jednu skutečnost: Nepřišel jsem, abych vysvětloval bibli s jejími lidskými chybami, nýbrž abych nově zvěstoval Slovo Páně, jakož i jeho jménem abych dosadil nová přikázání, která lidstvo od nynějška potřebuje, aby mohlo obstát v Boží říši na zemi.
==
***
Matouš 6 (Jak se modlit)
- 5 A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na očích; amen, pravím vám, už mají svou odměnu.
- 6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.
- 7 Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.
- 8 Nebuďte jako oni; vždyť váš Otec ví, co potřebujete, dříve než ho prosíte.
- 9 Vy se modlete takto: Otče náš, jenž jsi v nebesích, buď posvěceno tvé jméno.
- 10 Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
- 11 Náš denní chléb dej nám dnes.
- 12 A odpusť nám naše viny, jako i my jsme odpustili těm, kdo se provinili proti nám.
- 13 A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboď nás od zlého.
K modlitbě bych odkázal vážné čtenáře na dvě přednášky od Syna Člověka:
Přednáška: 27. Modlitba
Přednáška: 28. Otčenáš
Ve zkratce mohu říci, že pokud modlitba není procítěna čistými city, tak nemá žádný účinek. Jen city dokážou letět vzhůru, protože cítění je duchovní. Prázdné (povrchní) myšlenky a slova musí zůstat blízko země, hmoty, protože samotné jsou hmotné.
***
Matouš 6 (O zabezpečení života)
- 19 Neukládejte si poklady na zemi, kde je ničí mol a rez a kde je zloději vykopávají a kradou.
- 20 Ukládejte si poklady v nebi, kde je neničí mol ani rez a kde je zloději nevykopávají a nekradou.
- 21 Neboť kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce.
Kde je tvůj poklad tam bude i tvé srdce. Tato slova se po smrti projeví tak, že člověk (duše) je přitahován ke svému "pokladu". Jestliže vaším koníčkem byla Pravda, láska k Bohu, tak vaše "poklady" jsou uloženy nahoře v duchovnu, protože vaše láska k Pravdě, tedy duchovní cit, letěl nahoru a tam byl zakotven. Pokud jste ale byli konzumenti hmoty a pozemských vášní, tak vaše poklady jsou stále na zemi a proto po smrti (jako většina dnešních lidí) zůstanete v blízkosti země (v astrálu), abyste v blízkosti pozemských lidí mohli skrz jejich ukájení procítit ještě trochu pozemský požitek. Tady ale hrozí nebezpečí, že se zavčas nevyprostíte z hrubohmotnosti a budete s ní spolustržení do rozkladu, až přijde pro to čas. Hmotnost na rozdíl od duchovní říše podléhá rozkladu a znovuutváření, jak věda správně zaznamenala.
- 24 Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět a druhého milovat, k jednomu se přidá a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i majetku.
Tady pozor, tady často dochází k falešnému výkladu. Nikde není řečeno, že člověk nesmí být bohatý. Nesmí se jen nechat majetkem ovládat. Musí majetek jen zdravě používat k dobru a prospěchu všech. Jde o duchovní děje, prostě musí jednat tak, aby se duchovně neupnul na majetek, což by po smrti způsobilo právě ono pozemské připoutání. Majetek přece také stvořil Bůh. Bylo by to nezdravé v době materialistů odmítat jejich nejmocnější zbraň. Pro více pochopení viz přednášku Ducha Pravdy s názvem: 39. Pozemský majetek
