Komentář k Novému zákonu
Lži a omyly katolické církve aneb slova na obranu Pravdy Ježíše Krista
napsal Pavel Krajíček
6) Evangelium podle Matouše
Šestá část
Matouš 7 (O pravém učedníku)
- 21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
Tady se dostáváme k velice závažnému bodu. Tady nám Ježíš říká, kdo obstojí před Bohem, kdo tedy vejde do království nebeského. Je to ten člověk, který žije podle vůle Boží, tedy podle zákonů stvoření. A přesto církve učí v rozporu s těmito slovy. Učí přesný opak. Jak je možné, že stoupenci církve k této lži mlčí? Je to možné jen proto, že už nejsou lidmi, ale tupými ovcemi, duchem línými ovčany, kteří budou zavržení.
Čteme v listech apoštola Pavla:
Efezským 2
- 8 Milostí tedy jste spaseni skrze víru.
- 9 Spasení není z vás, je to Boží dar; není z vašich skutků, takže se nikdo nemůže chlubit.
Toto jednoznačně nám ukazuje, že slova apoštola Pavla jsou v rozporu se slovy samotného Ježíše! Tady je kámen úrazu celého církevního učení - apoštol Pavel.
Apoštol Pavel vůbec neznal Ježíše. Měl primitivní židovskou víru, byl to farizej. Židovská víra (starý zákon, především Mojžíšův) je víra neandertálců. Neustále kamenování a vraždění svých bližních. Jestliže dokážete ukamenováním zavraždit svého bližního za to, že v sobotu pracoval, tak nejste člověk. Protože člověk, tedy ten, který je schopen čistého cítění, by něco takového nemohl udělat. Jen havěť je schopna vraždit a primitivní neandertálec.
Takže apoštol Pavel neznal Ježíše ani jeho tříletou výuku o zákonech ve stvoření. Měl naučený Mojžíšův zákon a jediný rozdíl potom, po pozemské smrti Ježíšově, byl v tom, že se mu Ježíš zjevil. Zkuste se do toho vžít, obrazně si to vše představit. Jste farizej s primitivní vírou a náhle se vám zjeví Ježíš. Ano můžete přijmout sílu shůry i být naplnění Ježíšovou láskou, to vše je možné, ale toto vše vám dá akorát sílu něco hlásat se zápalem, ale co můžete hlásat, když jste doposud měli jen primitivní víru?
Vžijte se do uvažování Pavlova. Najednou vidí před sebou Ježíše. Zákony ve stvoření nezná, neví, že duše opouští tělo po smrti a že se (u lidí) znovu inkarnuje. Protože tedy skutečné vědění Pavlovi schází, tak mu nezbude, než se ve své hlavě domýšlet o tom co vidí. A nic jiného ho nenapadne, než se domýšlet, že Ježíš vstal z mrtvých. Což si mysleli i někteří učedníci, kteří tyto děje nechápali, většina z nich vůbec nepoznala, že byli jasnovidní a že viděli Ježíšovou duši.
A z toho pak vznikly ony dopisy apoštola Pavla, které jsou v bibli. A na těchto jeho dopisech církev vybudovala falešnou víru skrz kterou vede své ovečky na širokou a pohodlnou cestu do záhuby.
Stačí si ony dopisy přečíst. Je to neustále opěvování, že jsme spasení, že Kristus vstal z mrtvých a vzal na sebe naše hříchy. Ani špetka smyslu pro spravedlnost, přesto, že byl Ježíšovým zjevením osvícen, tak ani špetka po spravedlnosti, tedy po Boží vůli. Chtít smýt hříchy pozemských červíčků, tím, že se hodí na naprosto nevinou a čistou bytost (dokonce na Syna Božího), je proti veškeré neúplatné Boží Spravedlnosti, která tvoří jednotu s Láskou Boží... ovšem církevním shnilošům, tupým ovcím je to příjemné, když někdo cizí za ně pere jejich špinavé prádlo! Líní a vlažní služebníci Páně... budou zavržení, jak je zaslíbeno.
Takže pro vás, kteří nejste ještě úplně ztracení, co řekl Ježíš:
- 21 Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
Chcete tedy věřit Ježíši Synu Božímu anebo jeho pomýleným církevním následovníkům? Také neobstojí komentáře různých církevních "odborníků", kteří se pokoušejí různým kroucením objasňovat co je tím míněno, tím konáním skutků Božích. Vůle Boží je pevně zakotvená do stvoření, jsou to Boží zákony, které jako nervové provazce procházejí celým stvořením. A tvor člověk se musí do nich vřadit, pokud chce obstát. Nejde tedy vůbec o konání vnější na odiv vystavených (farizejských) skutků, ale o vřazení se do Boží vůle, do jeho zákonů.
Varuji vás církevní předáky a novodobé farizeje, vás pokryteckou duchovní spodinu. Měli byste jako ti největší hříšnicí okamžitě prosit za odpuštění a hledět napravit, co se ještě dá napravit. Nepokoušejte se znovu vychytralosti svého rozumu křivit Slovo Pánovo! Čas Boží odplaty se blíží a tím i váš konec.
Bůh dal člověku různé dary a schopnosti. Mezi nimi i schopnost myslet a cítit. A co udělala církev? Zakázala tyto schopnosti svým ovečkám používat. Každý, kdo tyto schopnosti nepoužívá plně a zdravě, tak se proviňuje. Každý člověk se bude sám zodpovídat. Nebudete moci hodit vinu na církev! I když církev samozřejmě bude pykat za tyto své rouhavé bludy, tak přesto ještě každý sám nese před Bohem odpovědnost. Potom bude pozdě, budete muset pykat za svou pohodlnost, že jste nechali jiné za sebe myslet a rozhodovat. Svou cestu utrpení tak budete muset nastoupit.
Církev píše ve svém Katechismu na straně 43:
"Protože tedy všechno, co tvrdí inspirování autoři neboli svatopisci, se musí považovat za tvrzení Ducha svatého, je třeba uznat, že knihy Písma svatého učí spolehlivě, věrně a bez omylu pravdu, kterou chtěl mít Bůh zaznamenanou v Písmě svatém pro naši spásu."
Toto je to nejrouhavější slovo, které jsem asi slyšel. Církevníci tím jinými slovy říkají vlastně toto: Jestliže se tedy nakonec ukáže že v bibli byly bludy (jakože oni vědí, že tam jsou), tak to není naše vina. Ale je to vina Ducha svatého, protože on je autorem bible. Je to vina Boha. Zahynou jako dech ve větru, tito mrzcí rouhači! Jasně jsme si v tomto článku ukázali, že následovníci Kristovi učili bludům v rozporu se samotnými slovy Ježíše.
Za čisté Slovo Boží bychom mohli považovat pouze takový text, který by napsal osobně sám Ježíš nebo Imanuel, tedy buď Syn Boží nebo Syn Člověka. Jako se v případě Syna Člověka také už stalo viz jeho Poselství.
Vezměte si například hned začátek bible - Adam a Eva. Každý normální člověk musí vědět, že se nejedná o konkrétní dva lidi! Jde o obrazné podání pro lidi tehdejší zralosti. Adam a Eva prostě představují lidstvo! A co pomýlený apoštol Pavel se svou neandertálskou vírou udělal? Čteme v
Římanům 5
- 12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.
- 15 S milostí tomu však není tak jako s proviněním. Proviněním toho jediného, totiž Adama, mnozí propadli smrti; oč spíše zahrnula mnohé Boží milost, milost darovaná v jediném člověku, Ježíši Kristu.
- 16 A s darem milosti tomu není jako s následky toho, že jeden zhřešil. Soud nad jedním proviněním vedl k odsouzení, kdežto milost po mnohých proviněních vede k ospravedlnění.
- 17 Jestliže proviněním Adamovým smrt se zmocnila vlády skrze jednoho člověka, tím spíše ti, kteří přijímají hojnost milosti a darované spravedlnosti, budou vládnout v životě věčném skrze jednoho jediného, Ježíše Krista.
- 18 A tak tedy: Jako jediné provinění přineslo odsouzení všem, tak i jediný čin spravedlnosti přinesl všem ospravedlnění a život.
- 19 Jako se neposlušností jednoho člověka mnozí stali hříšníky, tak zase poslušností jednoho jediného mnozí se stanou spravedlivými.
Pohádkové vyprávění na počátku bible pro primitivní jedince apoštol Pavel vkládá do vážné víry pro lidstvo. To by mělo být každému výstrahou, že tento člověk je nevyzrálý jedinec a že se nesmí brát vážně. Plácá nám tady něco o jediném člověku Adamovi, který se provinil, takže opět jediný a tentokráte sám Syn Boží to vše za nás narovná! Přestože Ježíš řekl: Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.
Tady musí být každému jasné, že apoštol Pavel vůbec nepochopil Kristovo učení a poslání.
Provinění lidí se vůbec nevztahuje na nějakého jednoho člověka Adama. Jednak nebyl na zemi nikdy jen jeden člověk, to je v bibli jen obrazné podání pro "neandertálce", kteří ještě nemohli chápat rozsáhlý výklad. Lidí bylo mnohem více. Obrat nastal v určité době. V této vhodné době namísto zvířecí duše se do nejvýše vyvinutého zvířecího těla poprvé inkarnovala lidská duše a ta postupně toto zvířecí tělo zušlechtila k dnešní lidské podobě. Časem si lidé začali neúměrně pěstovat rozum a tím se odřízli od čistého cítění a tím duchovna. Z toho se stal dědičný hřích, protože dnes si už každé dítě přináší přepěstovaný přední rozumový mozek a tím i nebezpečí, že se snadno připoutá na hmotu. Musíte pochopit, že dávná biblická podání, byla obrazná pro lidi tehdejší zralosti. Vidíte, že i později za Ježíše ho stále ještě v mnohém nechápali ani samotní učedníci.
Já samozřejmě nechci nějak znevažovat učedníky ani apoštola Pavla či je dokonce obviňovat ze zlého chtění, to ne. Ale jejich nevyzrálost je příčinou bludů, které se dodnes šíří a svedly mnoho věřících na cestu do záhuby. Mnozí dokonce i úmyslně lhali (pokud to nebylo dodatečně zfalšováno v bibli). Např. apoštol a evangelista Jan byl ten, kdo sám spolu s dalšími odnesli Ježíšovo tělo z jeho hrobu a ukryli je na jiném skrytém místě, takže Jan věděl moc dobře, že Ježíš nevstal z mrtvých v hmotném těle. Oni učedníci měli zřejmě příkaz od Ježíše o reinkarnaci nemluvit, protože jak Ježíš sám řekl Jan 16:12 "Ještě mnoho jiného bych vám měl povědět, ale nyní byste to nesnesli." ... lidé to prostě nebyli schopní chápat. Vidíte jak Pavel plácá dětské povídačky o Adamovi. Byli spoutání primitivní židovskou vírou.
Pohodlná, líná, slepá víra, kterou hlásá církev vede jejich ovečky do záhuby. Žáden duchem líný nemůže přijít do ráje do duchovní sféry, zůstávají tito shniloši po smrti trčet v blízkosti země v astrálu a samozřejmě v takovém stavu jim hrozí věčná smrt, zavržení a rozklad.
