Vznáším se daleko od Mallony ve světovém prostoru. Planeta je obklopena parami, takže není vidět nic z jejího povrchu. Tu to náhle jasně sebou trhne. Z par vylétávají plameny a vidím, jak se zeměkoule tříští na tisíce trosek. Měsíce, které ji obklopovaly, ztrácejí svou oběžnou dráhu a bloudí s troskami v prostoru. Na všechny strany vystřelují stejné hvězdné oharky, zbytky mohutného světového tělesa. Jejich části zasahují i jiné planety naší sluneční soustavy a mohou vyprávět o oné strašné osudové truchlohře ve světovém prostoru. Teď vidím, jak sem dolů sestupuje skvoucí se postava jako by povstávala z jádra Mallony. Vznáší se k slunci. Sedmihvězdná zářivá čelenka zdobí hlavu, ruka drží palmu vítězství, nekonečnou dobrotu a mírnost, laskavost ukazuje obličej. Postava mi kyne a mluví:
„Oznam, co jsi viděl. Kdysi se měla stát Mallona nositelem nejvyšší lásky. Měla plodit lidské pokolení, kterému bylo vlastní svobodné sebeurčení, aby dobylo nejvyšších statků ducha a stalo se Bohu podobným. Jen tam, kde člověk může být andělem nebo ďáblem, vzkvétá svoboda ducha. Uzná-li lásku Otce všeho a moudrost Jeho zákonů, tu přemáhá smrt a dobývá věčného života. Opovrhuje-li obojím, zasahuje ho, potkává ho jistý zánik. Jen jedna síla vládne ve všem vesmíru, moudrosti-plná láska. Zná cesty a nejlepší prostředky věčného tvůrčího plánu.
Teď se volí jiná planeta, aby byla nositelem nejvyšší lásky. Pohleď tam dolů, znáš ji dobře, je to tvé domovské údolí. V této hodině tam povstává první člověk, kterému vštěpuji do srdce duchovní semeno nejvyšší lidské důstojnosti. Nic mu nebude překážet v pokroku k nejvyššímu stupni kultury, vzdělávání, nezapomene-li na lásku. Svobody ducha dobude pak nové pokolení a nad vším zlým a špatným bude vítězně jásat.“
Postava se ponořuje dolů a vidím, jak se Země stále blíží. Poznávám její povrch a vidím vznikající údobí, které dnes nazýváme třetihorním. V divokých krajinách poznávám dávno vymřelé druhy zvířat, vidím jeskynního medvěda a také pračlověka.
Náhle vzplane na východě růžové světlo. Ovzduším vane mírné šumění a mně přináší šeptající hlas: „Tam na dalekém východě se teď narodil lidský pár jako první, jehož duše obdržely semenné zrno věčného ducha. Z něho budou teď vycházet národy, které mají jednou kráčet ve světle pravdy.“
