Pamatuj si mě     Zapomenuté heslo?   Registrovat  
 
 
 
 
Často lidé, kteří poznali a přijali Pravdu jsou svými blízkými od toho odrazování s argumentem: "jak víš, že je to pravda?". Takto argumentující tím ukazuje, že není schopen poznat Pravdu. Dává tím najevo svou méněcennost, duchovní lenost a shnilost. Každý člověk je schopen poznat Pravdu, když k němu tato promluví. Dostal to jako dar od Boha. Pokud je ještě člověkem a tento dar, tedy schopnost čistého vyciťování, nepohřbil, tak s jeho pomoci se snadno orientuje.
 
"Jak víš, že je to pravda?" Takto hovoří lidé, kteří se řítí do záhuby, kteří se děsí před každým duchovním pohybem. Každý, kdo by je mohl vyrušovat z lenošné zahálky je jejich nepřítel. Proto tito většinou nenávidí Pravdu a její stoupence. Pravda odhaluje jejich zvrhlosti, samolibosti, pohodlnost a lenost ducha, proto před ní prchají.
 
Pokud člověk není schopen svým čistým cítěním poznat Pravdu, tak není ze Světla považován za člověka. Člověka nedělá jeho hmotné tělo člověkem, ale člověka dělá člověkem člověčí činnost. Vlastní člověk je lidský duch inkarnovaný v pozemském těle. Tento duch se projevuje cítěním (nikoli pocitem). Pokud tento duch se nehýbe, neprojevuje se, tak jeho hmotné tělo z něj ještě nedělá člověka. V takovém shnilém stavu se jedná o vlažné o kterých je zaslíbeno, že budou vyvržení viz článek Vlažní budou vyvržení.
 
Pravda je věcná a je bez mezer. Pokud nějaká víra káže vraždit a kamenovat své bližní za to, že jste například pracovali v sobotu či neděli a podobně, tak tato víra není od Boha, ale je produktem zvrhlého rozumu. Rozumu, který je v Zjevení Janově tak často označován za zvíře, za šelmu. Věřící, kteří od nenávisti přibíjí na kříž svého vlastního Boha, nejsou stoupenci Pravdy, ale stoupenci satana. Jakékoli násilí, vraždění, kamenování není od Boha, protože Bůh zakazuje tyto zlé věci. Veškeré tyto věci jsou z temnot.
 
Pravda od Boha nabádá k čistotě myšlení, cítění a jednání. K ušlechtilosti. K ochraně všeho čistého a ušlechtilého. Dnešní nebezpečná sekta rozumářů a materialistů ochraňuje naopak vše zvrhlé, deviantní a chlípné a nakonec vás ještě tito zvrhlíci počastují poznámkou jak víš, že je to pravda? Zvrhlíci, kteří namísto všeho ušlechtilého zavádějí všude své ohavné zvrhlosti se domýšlejí, že oni stojí správně a vy, kteří usilujete k čistotě, stojíte špatně. S takovými tvory je lépe se vůbec nestýkat i kdyby to byla nejbližší rodina. V závěrečném očistném dění budou tito zvrhlíci všichni vyhubení. Styk s takto nízkými tvory vás může strhávat a poutat na ně a hrozí tím nebezpečí uvíznutí v jejich sítích a zdržování od vzestupu a nakonec i k pádu do propasti věčného zavržení.
 
Fanatici z nebezpečné sekty rozumářů a materialistů, kteří zpustošili svět a vedou jej do záhuby se ptají normálních a slušných lidí, jak vědí, že žijí podle Pravdy?
 
A vy zvrhlíci jako žijete podle Pravdy? Vy, kteří jste toto stvoření zpustošili jako dobytek, tak vy jako žijete podle Pravdy?
 
Máme snad i my žít podle té vaši pravdy? Když vy všude kolem sebe šíříte jemnohmotné bahno skrz zvrhlé, ohavné, závistivé, nenávistné a sobecké myšlenky, které z vás kypou všude, kde se jen pohybujete a všude, kde jen stojíte a působí na vše jako rozleptávající sliz. Jak se může špinavé prase ptát člověka usilujícího o čistotu, jestli ví, že je to Pravda? Člověka, který usiluje vřadit se do Boží vůle, jak se sluší tvoru, který se stal vědomým sebe sama.
 
Nastává mezi fanatiky rozumáři velká pomatenost. Dobru se říká zlo a zlu dobro. Ale jen tvor, který klesl ze stupně lidství na úroveň havětí může pobírat takovou pomatenost. Tato pomatenost je jízdenkou do rozkladu všeho zvrhlého.
 
Izaiáš 5:20 Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo nazývají tmou...
 
Každý má ve svém nitru kompas, svědomí s kterým pozná Pravdu viz článek: Jak poznám svůj vnitřní hlas svědomí? 
 
Kdo hledá, ten najde... tak zaslíbil Bůh. Kdo tedy se dnes stále nazývá ještě hledajícím, dokazuje tím, že jeho hledání není pravé, že se jen ješitně rochní v esoterických samolibostech či dogmatech pro shniloše, kteří se sami nechtějí namáhat postoupit duchem kupředu.