Komentář k Novému zákonu
Lži a omyly katolické církve aneb slova na obranu Pravdy Ježíše Krista
napsal Pavel Krajíček
16) Evangelium podle Jana
První část
Tento komentář k Janovi je stručný, protože vše podstatné už bylo řečeno u evangelia Matouše.
Jan 3
- 16 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Pokud by tento verš 16 byl správně pochopen, tak je v podstatě pravdivý, ale lidé si jej falešně vykládají. Mnozí duchem líní si myslí, že stačí jen nějak formálně jako odkývat, že v něho věří a že jsou spasení. Pokud ale nejsme povrchní, tak co to znamená v něho věřit? Proč v něho věříme? Kvůli jeho krásným očím nebo kadeřavým vlasům? Nikoli... věříme v něho pro jeho Slovo, které nám hlásal po tři roky ku naší vlastní spáse. Věřit v Krista znamená věřit jemu a tedy s důvěrou a ochotně dodržovat jeho příkazy, ostatně sám to přece řekl:
Jan 14:15 Milujete-li mne, budete zachovávat má přikázání...
Takže ano, kdo správným způsobem věří v Krista, bude spasen!
Jan 3
- 20 Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.
- 21 Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
Temno, zlo nenávidí Světlo a Pravdu. Je žel dost změkčilých blouznivců (esoterici apod.), kteří namítají, že proč by temno mělo nenávidět Světlo? V tomto verši 20 je to jednoduše a zřetelně vysvětleno. V evangeliu Janově to bude ještě vícekráte zmíněno.
Jinak jeden z největších omylů a chyb je i snížení pravé Boží Lásky na změkčilost. Pravá Láska taková nikdy nebyla, naopak je přísná. Je přísná právě proto, že nechce abyste zahynuli a proto vám nebude mazat med kolem úst, jak to dělají církve, které už dávno slouží Antikristu.
Jan 4
- 31 Mezitím ho prosili jeho učedníci: „Mistře, pojez něco!“
- 32 On jim řekl: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“
- 33 Učedníci si mezi sebou říkali: „Přinesl mu snad někdo něco k jídlu?“
- 34 Ježíš jim řekl: „Můj pokrm jest, abych činil vůli toho, který mě poslal, a dokonal jeho dílo.
Vzpomínáte, jak jsme vysvětlovali v Matoušovi ono nasycení 5000 lidí z téměř ničeho? Jak si mnozí myslí, že Ježíš vytvořil pro tolik lidí skutečné hmotné jídlo? Psal jsem o tom v tomto článku: 9) Evangelium podle Matouše (9. část) a nyní tady u Jana ve verši 32 to je jakoby opět potvrzeno (ten správný výklad). Ježíš je nikdy nesytil hmotným pokrmem, to vznikly jen takové bajky co si lidé domýšleli. Ježíš je sytil duchovním pokrmem Slovem Božím: „Já mám k nasycení pokrm, který vy neznáte.“
Jan 5
- 8 Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi své lože a choď!“
- 9 A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. Toho dne však byla sobota.
- 14 Později vyhledal Ježíš toho člověka v chrámě a řekl mu: „Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nepotkalo něco horšího!“
Jak v katolickém novém zákoně, tak v Jeruzalémské bibli církevníci píší k tomuto verši 14 svůj komentář: "Ježíš neříká, že by nemoc byla následkem hříchu..."
Neskutečné. Oni vlastně říkají, že Bůh je nespravedlivý, protože jestliže nemoc není následkem hříchu, tak jde tedy o libovůli. Prostě lidé se rodí postižení jen tak z rozmaru, protože Boha to asi baví, takto nespravedlivě mrzačit lidí. Prosím vás, jestliže věříte takovým nesmyslům, tak vám už není pomoci. Vy lidé si kladete nárok na spravedlnost, ale o tom největším, nejčistším, nejspravedlivějším si od církví necháváte namluvit ty nejhorší nesmysly, to nejhorší rouhání a snižování vznešenosti Boží.
Víte proč v závěrečném dění vás (církevníky) všechny stihne bolest a utrpení, jaké jste ještě nepoznali? Protože to je poslední možnost, jak vás tupé líné ovce probudit, když slyšet nechcete. A víte jak to dopadne? Mnozí i pod touto bolestí se nebudou chtít pustit falešných církevních názorů a tím propadnou zkáze a budou zavržení.
Každá nemoc je následkem pochybeného jednání a v tom je dokonalá Boží Spravedlnost, kterou vám církve chtějí zatajit. Existují k tomu dokonce knihy. Jako nejlepší, kterou jsem sám poznal a ověřil je od pana Miroslava Hrabicy Co nám tělo říká aneb Po stopách nemocí
Církve odmítají reinkarnaci a to na základě jedné věty nějakého dopisu. Na základě: Židům 9:27 A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud...
Kdysi někdo s "neandertálskou" vírou plácl nějakou hloupost a církve z toho udělaly víru pro celé lidstvo. Prosím vás probuďte se! To je podobné, jakoby dnes přední Luciferův služebník kněz Tomáš Halík plácl nějakou ze svých zvrhlosti a v budoucnu by z toho lidé, kteří by jeho bláboly našli, chtěli udělat nedotknutelné slovo Boží.
Vše svědčí o reinkarnaci, zároveň i vynikne dokonalá Spravedlnost Boží, veškeré nevyřešené otázky se najednou osvětlí.
Čtěte také spis Myšlenka reinkarnace a její odmítnutí 5. ekumenickým koncilem
Jan 5
- 25 Amen, amen, pravím vám, přichází hodina, ano, už je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a kteří uslyší, budou žít.
Všechny tyto a podobné výroky o mrtvých se nevztahují na pozemská těla, jak si to dětinští církevníci naivně představují. Ježíš přehlížeje celé stvoření a lidskou duši v něm, takto hovořil ze širokého hlediska. Oni mrtví jsou mínění duchovně mrtví, duchem vlažní, rozumáři apod. Takto duchem mrtvý může být rozumově velice bystrý, mít vysokoškolské tituly a přesto být duchovně vlažný a duchovní děje nechápat, jako např. i náš docent Mrázek a jemu podobní. Kristus svým Slovem probouzel duchovně mrtvé a vlažné. A na závěr očisty, která už probíhá budou všichni duchem mrtví to znamená všichni fanatičtí materialisté, rozumáři, líní církevníci apod. probuzení (v duchu), aby v posledním okamžiku před zavržením ještě poznali o co se svou rouhavou vlažnosti připravili.
Jan 6
- 50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe: kdo z něho jí, nezemře.
- 51 Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe; kdo jí z tohoto chleba, živ bude navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, dané za život světa.“
- 52 Židé se mezi sebou přeli: „Jak nám ten člověk může dát k jídlu své tělo?“
- 53 Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
- 54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den.
- 55 Neboť mé tělo je pravý pokrm a má krev pravý nápoj.
- 56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.
- 57 Jako mne poslal živý Otec a já mám život z Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude mít život ze mne.
- 58 To je ten chléb, který sestoupil z nebe – ne jako jedli vaši otcové, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, živ bude navěky.“
Předpokládám, že dnes to snad už všichni chápou a ne jako kdysi to fanatici brali doslova - Kdo jí mé tělo a pije mou krev... samozřejmě tím Ježíš myslí obsah a ne formu. Obsahem je přece živé Slovo inkarnované v pozemském těle. Je to obrazné podání pro příjem onoho duchovní Slova, které Ježíš lidem poskytuje.
- 63 Co dává život, je Duch, tělo samo nic neznamená. Slova, která jsem k vám mluvil, jsou Duch a jsou život.
Zase Ježíšův poukaz na to, že předně bere v potaz duchovno a ne pozemské tělo a pozemský pokrm apod. Život je duch a tělo nic neznamená. Tělo zanikne a rozloží se a jen duch může stoupat zpět do ráje do duchovní sféry ze které před dávnými věky vyšel do hmotných světů za účelem vývoje.
Jan 7
- 34 Budete mě hledat, ale nenajdete. A kde jsem já, tam vy přijít nemůžete.“
Jan 8
- 21 Opět jim řekl: „Já odcházím; budete mě hledat, ale umřete ve svém hříchu. Kam já jdu, tam vy přijít nemůžete.“
Jan 13
- 33 Dítky, ještě jen krátký čas jsem s vámi. Budete mě hledat, a jako jsem řekl Židům, tak nyní říkám i vám: Kam já odcházím, tam vy přijít nemůžete.
Tady říká Ježíš, že lidé nemohou přijít tam, kam jde on. Je to pochopitelné, protože Ježíš je část Boha a vrací se proto zpět k Bohu. Lidé naproti tomu mají svůj původ až ve stvoření, nikoli v Bohu a proto nemohou po vykonaném výcviku ve hmotnostech se vrátit nad místo svého původu. Musí zůstat v duchovní sféře, která je pod věčnou božskou sférou.
A nyní co pojdenou čteme dále:
Jan 14
- 3 A odejdu-li, abych vám připravil místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já.
Tady vidíme zřetelný rozpor. Jednou, tedy podle Jana, říká Ježíš, že nemůžeme přijít tam, kam jde on a podruhé zase, že nás vezme k sobě, abychom byli tam kde je on. Toto musí být každému výstrahou, že bible není Slovo Boží, ale že jde o nedokonalé vzpomínky obyčejných lidí!
